Článek
Jesse James, lupič, vrah a celebrita jako národní hrdina
Společnost si vytváří své idoly velice často z lidí, kteří by jinak byli na samém dnu společenského žebříčku. Od všelijakých zoufalců, životních ztroskotanců až po masové nebo sériové vrahy.
Lupiče a loupežníky opentlí legendou o tom, jak bohatým brali a chudým dávali, z nichž platí jen to prvé – že brali. Vrahy adorují jako národní hrdiny, popřípadě vůdce celých národů, kteří vedou lid z temnoty ke světlým zítřkům.
Jedním z „hrdinů“ amerického lidu, jehož pověst se dostala přes oceán až do českých lesů, vod a strání ,byl Jesse James.
„Jesse James chlapík byl, hodně lidí odpravil. Vlaky přepadával rád. Boháčům uměl brát. Chudákům dával zas, přál bych vám, abyste ho mohli znát…“
O novodobém Robinu Hoodovi z amerického západu se zpívalo a možná stále zpívá mezi trampy nebo na posezení u táboráků. I kdysi populární skupina Greenhorns oblažovala posluchače a milovníky country tímto hudebním skvostem.
Jak se stát slavným a být v novinách, když neumím nic jiného než krást a vraždit? Musí to být tedy pořádná loupež, aby se o ní psalo všude. 1. února 1874 se objevil v novinách titulek přes celou hlavní stranu: „Nejtroufalejší vlaková loupež všech dob“.
Vyloupením vlaku získala parta Jesseho Jamese 22 000 dolarů a obdiv lidu, protože to byl projev odporu proti vládnímu útlaku. A americký disident byl na světě.
Už za občanské války se podílel na „partyzánštině“ v řadách Konfederace. Protože nebyl členem armády, nedostával žold, tak kradl a raboval. Takovou příležitost by bylo hřích nevyužít.
Po skončení války se na něj nevztahovala amnestie. Byl obyčejným zlodějem, násilníkem a vrahem, nezbylo mu tedy nic jiného, samozřejmě kromě práce na farmě, než v této kariéře pokračovat.
13. února 1866 vyloupila jeho banda ve městě Liberty banku a přišla si na hezkých 150 000 dolarů. Už tehdy začaly prosakovat zprávy, které loupež schvalovaly jako druh odporu proti novým poválečným pořádkům. Výčet aktivit této skupiny čítal za dalších několik let devět vyloupených bank, sedm vlaků a čtyři dostavníky. A co bylo nejhorší, osmdesát zavražděných.
Během přepadávání a vraždění Jesse James stačil vést i „normální“ rodinný život. Po devítiletém zasnoubení se oženil se sestřenicí Zereldou Mimms, přezdívanou „Zee“. Narodil se jim syn Jesse Edward a dcera Mary Susan. Ironií života byla skutečnost, že Jesse junior, syn nejobávanějšího lupiče a vraha amerického západu, se stal úspěšným a vyhledávaným právníkem.
V té době už byla na dopadení Jesseho Jamese vypsána odměna 10 000 dolarů a detektivní agentura Pinkerton byla požádána, aby celý gang buď pozatýkala, nebo zlikvidovala.
Při pokusu o vyloupení banky v Northfieldu 7. září 1876 byli všichni lupiči postříleni, kromě Jesseho a jeho bratra Franka.
V roce 1879 Jesse James vytvořil nový gang, jehož členy už nebyli ostřílení veteráni z občanské války, ale obyčejní dobrodruzi a kriminálníci. O dva roky později se Jesse s rodinou přestěhoval do Virginie, kde se chtěl usadit, protože z nového gangu mu zůstali jen dva muži, bratři Charley a Robert Fordovi. Aby byl on a jeho rodina lépe chráněni, pozval oba bratry k sobě, aby žili společně v jednom domě.
Jenže v té době už Robert Ford jednal s guvernérem o zajetí nebo likvidaci Jesseho Jamese. Dohoda byla podpořena částkou 5 000 dolarů.
3. dubna 1882 po snídani Robert Ford zastřelil Jamese zezadu do hlavy. Když došlo ke střelbě, byli v domě obě děti i manželka. Syn vběhl do kuchyně první a uviděl otce ležet na zemi v louži krve. Pokusy zastavit krvácení byly marné.
Mrtvé tělo „národního hrdiny“ bylo převezeno zabalené v ledu do Kearney a veřejně vystaveno. Později byl James pohřben na rodinném pozemku blízko farmy, kde žila jeho matka. Vdova Zee po zaplacení všech dluhů byla nucena přestěhovat se i s dětmi ke svému bratrovi do Kansas City, kde zemřela v osamění a chudobě.
Titulky o vraždě zaplavily noviny po celých Spojených státech. Bratři Fordové byli zatčeni, odsouzeni za vraždu I. stupně k trestu smrti a guvernérem omilostněni. Byla jim vyplacena jen malá část odměny, se kterou utekli z Missouri, protože byli považováni za vrahy lidového hrdiny.
Charles spáchal 6. května 1884 v Richmondu sebevraždu jako závislý na morfinu. Boba Forda zastřelil 8. června 1892 Edward O´Kelley.
Zdroje:
