Hlavní obsah

Josef Hlinomaz, malíř a herec si dělal legraci z komunistů, a přesto hrál ve sto dvaceti filmech

Foto: Autor: Gerd Eichmann/commons.wikimedia.org/volné dílo

Josef Hlinomaz žije ve vzpomínkách jako hostinský Palivec nebo děda Makovec z Chalupářů. Ale Především to byl recesista a malíř. Začal napodobováním moderního umění až se našel v „surneonaivismu“. A hlavně, dělal si neskrývanou legraci z komunistů.

Článek

Josef Hlinomaz recesista, malíř a herec si dělal neskrývanou legraci z komunistů a socialismu, a přesto hrál ve sto dvaceti filmech

Herec, který odmítá hlavní role, je černá ovce nebo bílá vrána. „Učit se text je ztráta času. Herci jsou otroci, kteří se musí tvářit a říkat, jak to mají předepsáno“, řekl kdysi Josef Hlinomaz.

Přestože hrál ve více než sto dvaceti filmech, považoval se za malíře. Maluje kde, kdo a mezi herci nebo zpěváky je to celkem běžný způsob relaxu nebo terapie. A ve většině případů je hodnota jejich děl určena hodnotou jejich jména. Ne tak u obrazů Josefa Hlinomaze.

Nazýval se surneonaivistou. Na jeho plátnech se objevují podivné figury a fantazijní přeludy v jasných barvách. Po maturitě studoval v Praze kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. Vydrželo mu to do druhého ročníku, kdy po hádkách s profesory odešel.

Foto: Autor neznámý/cs.wikipedia.org/volné dílo

Autor neznámý/cs.wikipedia.org/volné dílo

Jeho druhou láskou byly ženy. I když na to nevypadal, byl vyhledávaným milencem a jeho soukromý život byl plný tajemství. Přesto miloval celý život jen jednu ženu, se kterou se dokonce i oženil. Když ji nachytal s milencem, padlo pár facek a také rozvod.

Dotyčná dáma se později vdala a Hlinomaz udělal na oplátku paroháče z jejího manžela. Hlinomazova už bývalá se stala jeho milenkou.

Onou vyvolenou byla sestra jednoho z popravených studentů během heydrichiády. Příběh Hlinomazovi lásky se stal námětem povídky Vyšší princip. Její autor Jan Drda byl v oněch dobách blízkým přítelem Josefa Hlinomaze.

Podruhé se už neoženil, ale vždy měl po svém boku nějakou krasavici, často i dvě. Protože toho měl moc, musel si stanovit jakýsi harmonogram. S modelkou Jaroslavou se scházel v pondělí, s Magdou, vedoucí barrandovského komparzu ve čtvrtek. Magda byla vdaná za filmového zvukaře Kalicha, který se s ní, poté co čtvrtky věnovala Hlinomazovi, rozvedl. Později se vdala, a i s manželem se nastěhovali do Hlinomazovi vilky v Praze na Větrníku. Břevnovská „trojka“ měla své pozice pevně dané. Hlinomaz vydělával, Magda se starala o domácnost a její manžel byl taková děvečka pro všechno.

Tak jako byly osobité až bizarní figurky na jeho obrazech, byl stejnou figurkou i on sám. Nikdy si nepotrpěl na módu nebo auta a postavy, které hrál ve filmech, vlastně ani hrát nemusel. Obtloustlý, brýlatý, lehce jetý děda ve vytahaných manšestrácích s cigaretou. Neoholené dobře vykrmené tváře, chraplavý hlas a nezapomenutelné hlášky v jeho jinak úsporném herectví.

Bylo až s podivem, co všechno mu v dobách socialismu procházelo. Nikdy neměl zákaz hraní, a přesto se bolševikům a jasným zítřkům vysmíval, kde jen mohl.

Na povinném politickém školení herců dostal otázku, kdy zemřel Vladimír Iljič Lenin. „On už umřel? Já ani nevěděl, že byl marod!“

Byla v tom komika, ale i kus furianta s notnou dávkou odvahy. Zákazy a vyhazovy se dávaly za mnohem menší přestupky.

Jako herec musel absolvovat různé „spanilé jízdy“ se svými kolegy mezi pracující, aby tak demonstrovali sepětí s lidem. Slovo obvykle mívali vyhlášení vypravěči, jako třeba Vladimír Menšík. Hlinomaz to spíše přetrpěl se zapálenou cigaretou a několika panáky.

Na jedné takové besedě v Ostravě padl dotaz na Menšíka, jak se mu hrálo s krávou ve filmu Práče. Co na to měl Menšík říct, no jako s krávou. „A vy, sudruhu Hlinomazi?“, nenechal se zvídavý havíř odradit, „i vy stě hrál s kravů?“

„Já jsem hrál v životě s několika krávami, ale nebudu je tady jmenovat, abych si to kádrově neposral.“Takovou odpověď snad pochopil i dotazující se sudruh.

Když za Hlinomazem přišli estébáci, aby jim donášel, Hlinomaz k jejich údivu hned souhlasil za podmínky, že mu na to práskání nechají ušít uniformu. A bylo po náboru.

Foto: Autor: Josef Hlinomaz/cs.wikipedia.org/volné dílo

Autor: Josef Hlinomaz/cs.wikipedia.org/volné dílo

Jeho otylá postava a pomalý úsporný pohyb, šedesát cigaret denně a alkohol ho držely daleko od různých sportů a sportovišť. A přesto byl i se svou figurou vynikajícím plavcem.

V létě 1978 odjel Josef Hlinomaz se známými do Splitu v tehdejší Jugoslávii. Dopoledne se koupal v moři, po obědě vypil kávu, zakouřil si a natáhl se na kanape.

„A teď už můžete jít do prdele“, řekl svým známým, což znamenalo, že si chce zdřímnout. Zemřel ve spánku na infarkt. Bylo mu šedesát čtyři let.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz