Článek
Josef Sommer: lékař StB, který zlomil vězně drogami a zemřel jako nepohodlný svědek
MUDr. Josef Sommer nebyl jen lékařem v uniformě Státní bezpečnosti. Byl součástí mechanismu, který systematicky ničil lidi – fyzicky i psychicky – a který lékařské vzdělání proměnil v nástroj nátlaku a mučení.
Lékař u Masarykovy smrti
Po smrti ministra zahraničí Jana Masaryka převzal Sommer na příkaz StB lékařský dohled nad vyšetřováním. Nahradil policejního lékaře Jaromíra Teplého, který byl krátce předtím zavražděn. Sommerova role patřila k těm, o nichž se desítky let mlčelo – stejně jako o samotných okolnostech Masarykovy smrti.
Za prokázané služby byl odměněn hodností plukovníka a umístěn do ruzyňské věznice. Právě tam si vysloužil přezdívku, která se mezi vězni šířila šeptem: „český Mengele“.
Černínský palác a smrt Jana Masaryka. Josef Sommer byl jedním z lékařů zapojených do vyšetřování případu, který dodnes patří k záhadám českých dějin.
Ruzyně: ordinace bez přísahy
Svědectví politických vězňů se shodují v jednom: Sommer nebyl pasivním přihlížejícím. Přicházel do cel, aplikoval injekce neznámého složení, dohlížel na výslechy a nikdy nezasáhl, i když viděl zadržené v kritickém stavu.
„Neviděl v nás člověka, natož pacienta,“ vypověděli po amnestii bývalí vězni.
Podle jejich výpovědí používal léky jako součást nátlaku. Jídlo, ošetření a základní péče byly podmíněny „spoluprací“. Někteří se přiznávali k činům, které nespáchali, jen aby utrpení skončilo.
„Říkali jsme si: je lepší jít na šibenici než být další rok u Sommera v Ruzyni,“ zaznělo v jednom ze svědectví.
Drogy místo výslechu
Z výpovědí vyšetřovatelů i vězňů vyplývá, že Sommer experimentoval s omamnými látkami. Nejčastěji byl zmiňován skopolamin, droga známá svým účinkem na psychiku, vůli a paměť.
Sommer měl přehled o zdravotním stavu všech vyšetřovaných. Viděl oteklé nohy, známky bití, absolutní vyčerpání. Přesto nikdy proti praktikám StB neprotestoval. Naopak – jeho role byla klíčová.
Slánský: zachráněn pro šibenici
Jediným známým případem, kdy Sommer skutečně zachránil život vězni, byl Rudolf Slánský. Poté, co se bývalý generální tajemník KSČ pokusil o sebevraždu, zasáhl Sommer jako lékař.
Nešlo však o projev humanity. Slánský musel zůstat naživu, aby mohl být postaven před soud a popraven.
Když začala téct voda do bot
V roce 1963 shromáždila revizní komise ÚV KSČ rozsáhlý materiál o Sommerových „léčebných metodách“. Výsledkem nebylo trestní stíhání, ale vyloučení z KSČ a propuštění z ministerstva vnitra.
Když se proti rozhodnutí odvolal, bylo mu řečeno, ať je rád, že neskončí ve vězení.
Jeho minulost byla administrativně vymazána. Bez kádrového posudku nastoupil jako závodní lékař v Praze 8. Oficiálně „neexistoval“.
Smrt v pravý čas
Dne 26. dubna 1968 byl Josef Sommer nalezen mrtvý s prostřelenou hlavou. Bez pitvy byla jeho smrt označena za sebevraždu.
Zanechal několik dopisů na rozloučenou. Obviňoval v nich novináře a „reakcionáře“, že ho uštvali k smrti. Stejný scénář se v té době opakoval u dalších bývalých příslušníků StB.
Pražské jaro přineslo naději na otevření minulosti. Pro některé to však znamenalo jediné: nesměli se dožít chvíle, kdy by začali mluvit.
Zdroje:
