Článek
Klára Hitlerová. Příběh matky největšího zločince moderní éry
Byla to taková obyčejná rodina, kterých bylo v tehdejším Rakousku-Uhersku většina. Generace sedláků hospodařících na malých statcích v Dolních Rakousích kolem vesnice Spital. Tam se narodila v roce 1860 Klára. Otec Jan Křtitel Pölzl sedlák, syn sedláka v rodové linii vysledované do poloviny 17. století. Matka Johana Hüttlerová, (Hitlerová) což byla zkomolenina příjmení jejích předků – Heidler.
Klára měla deset sourozenců z nichž se pět dožilo dospělosti. Rodina neměla peněz nazbyt, a tak ve třinácti letech musela Klára do služby ke strýci a tetě. Tam peníze byly a příbuzní si mohli dovolit služku. Problém byl, že ty patřily tetě. Takže když se strýc zamiloval jinde, teta požádala o rozvod a Klára se musela vrátit domů.
Strýček Alois byl asi pěkný vykuk, který si dokázal spočítat, co je pro něj výhodné. Jeho žena byla zámožná, o čtrnáct let starší Anna Glassl, se kterou se oženil v roce 1874. Čím bohatou paničku oslnil, kromě svým mládím, těžko říct.
Kvůli poměru svého manžela s Františkou Matzelsbergerovou podala Anna žádost o rozvod a Alois tak přišel o přístup k financím. Františka jako dcera sedláka nebyla tak zámožná a s Aloisem se seznámila ve Streifově hostinci, kde pracovala. Měli syna Aloise Hitlera, který byl v matrice zapsaný pod jménem matky. Matzelsberger. Později se narodila ještě dcera Angela.
Alois brzy ovdověl, protože Františka zemřela v srpnu 1884 na tuberkulózu. Klára se o ni starala až do konce, a tak nebylo nic divného na tom, že ji starý strýc požádal o ruku. Získal chůvu ke svým malým dětem a o dvacet sedm let mladší ženu.
Vzhledem k pokrevnímu příbuzenství mezi Aloisem Hitlerem a Klárou Pölzlovou bylo třeba vyžádat papežský dispens. Povolení ke sňatku mezi příbuznými. Šlo o to, že dědeček Káry, který se jmenoval Johann Hüttler. přijal na výchovu chlapce Aloise Schicklgrubera, pozdějšího manžela své vnučky.
Alois Schicklgruber byl nemanželským synem Anny Marie Schicklgruberové. Tím, že ho Johann Hüttler přijal za vlastního, stali se budoucí manželé strýcem a neteří. Jejich společný předek byl Martin Hiedler, dědeček ženicha Aloise a pradědeček nevěsty Kláry.
Z manželství se narodilo šest dětí. Přežily pouze Adolf a Paula. Klára, tichá, pracovitá a oddaná žena se narodila s neblahým znamením na čele. Od dětství neznala nic než práci pro druhé, čtyři děti jí zemřely a z jediného syna se stal největší zločinec moderních dějin.
Sňatkem se strýcem si sice společensky i finančně polepšila, ale jak manžel stárnul, pil čím dál víc a verbální ani fyzická agrese nebyla ničím výjimečným. Proto se upnula na syna Adolfa a vkládala do něj velké naděje.
Manžel Kláry Hitlerové zemřel. 3. ledna 1903 na plicní krvácení ve Stiflerově hostinci, kde býval denním hostem. Klára dostala vdovskou rentu a příspěvky na obě děti.
Angela, Hitlerova dcera z předchozího manželství, se roku 1903 provdala za státního úředníka Leo Raubala z Lince. Jejich druhé dítě dostalo jméno Angela Marie a byla neteří Adolfa Hitlera. Jejich vztah je dalším příběhem v komplikovaných rodinných vazbách rodiny Hitlerovy.
Když manžel zemřel, vyhověla synovu přání a poslala Adolfa do Vídně, kde chtěl studovat malířství. Po půl roce se musel vrátit domů, protože matka onemocněla. Uznávaný lékař Bloch diagnostikoval rakovinu prsu a byla nutná operace. Na konci října 1907 doktor Bloch nalezl nový zhoubný nádor, který se ukázal jako fatální. Tři dny pře Vánocemi roku 1907 Klára Hitlerová zemřela.
Osiřelým potomkům byl přidělen sirotčí důchod. Adolf se tak mohl vrátil do Vídně, aby pokračoval v kurzech kreslení.
Fotografii své matky měl u sebe až do posledních chvil v berlínském bunkru, kde v roce 1945 spáchal sebevraždu.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/adolf-hitler-hitlerova-matka-klara-hitlerova.A200805_135942_ona-vztahy_jup
