Článek
Nejslavnější porodní podvod v historii Londýna má na svědomí žena, která údajně rodila králíky
Když někdo řekne, že se to a to stalo „za krále Klacka“, myslí tím hodně dávno. Příběh Mary Toft se stal za krále Jiřího I., což je sice také dávno, ale zase ne tak, aby poddaní Jeho Veličenstva nevěděli, jak přichází na svět děti nebo králíci.
Mary byla obyčejná pětadvacetiletá žena a manželka krejčího jménem Joshua. Bydleli v nuzném domku v Godalmingu jihozápadně od Londýna a měli tři děti. Čtvrté na cestě a celkově třeli bídu s nouzí.
Někdy na jaře roku 1726, když Mary pracovala na poli, uviděla králíka. S vidinou luxusní večeře se za ním pustila, ale s ohledem na její požehnaný stav neměla šanci. Přesto i neúspěšný hon na králíka znamenal v jejím životě velký přelom.
V noci měla sen, ve kterém se to králíky jen hemžilo. A další týdny myslela jen na králičí pečínku.
Autor: William Hogarth/en-m-wikipedia-org.translate.goog/volné dílo
Za tři měsíce ji postihly bolesti břicha a krvácení, které se další měsíce opakovalo. V noci 27. září 1726 se stav těhotné zhoršil a byla přivolána tchyně, která občas zaskakovala jako porodní bába. Jenže z ženy pracující k porodu nevyšlo dítě, ale části čehosi, co připomínalo kousky prasete.
Jak později lékařům řekla, „narodilo se mi několik kousků masa“.
Jako by toho nebylo dost, Mary za měsíc rodila znovu a opět to byly části zvířecího těla. A v listopadu z ní padal jeden králík za druhým. Tedy po částech. Někdy hlava, jindy tlapky nebo kus tělíčka.
Do Londýna to nebylo daleko, a tak ji tam oblastní chirurg Howard přestěhoval, aby dohlížel na další možné porody. S případem podivných porodů seznámil Howard Nathaniela St. André, chirurga královské domácnosti krále Jiřího I.
Oba učenci se shodli na tom, že Mary je nositelkou vzácné fyziologické anomálie a dospěli k závěru, že králíci byli vylíhnuti v jejích vejcovodech.
Autor: William Hogarth/ en-m-wikipedia-org.translate.goog/volné dílo
O ženu se začal zajímat samotný král Jiří I. a vyslal do lékařského týmu svého osobního chirurga Cyriacuse Ahlerse. Ten zjistil, že žena není těhotná a v zažívacím traktu králíčků byly zbytky sena a obilí.
Mary nevykazovala žádné známky těhotenství a jako lékař Ahlerse věděl, že seno a obilí nemá v děloze ženy co dělat.
Další učenec vyslaný ode dvora byl Samuel Molyneux. Dorazil právě včas. Mary zrovna rodila svého patnáctého králíka. Samozřejmě mrtvého.
Přestože některé části králíků, které z ní vyšly, spíše připomínaly kočičí packy. Lékaři byli přesvědčeni, že jsou to skutečné zárodky vznikající v ženském lůnu. Odborníci v narozených packách skutečně poznali tři tlapky kočky mourovaté. Mary vysvětlila učencům, „že se tlapky v její fantazii vytvořily z kočky, kterou měla ráda a která v noci spala na posteli.“ Lékaři jen moudře pokyvovali učenými hlavami.
Z Mary, venkovské negramotné rodičky králíků se stala celebrita. Byla přestěhována do Londýna, kde ji obletovali, kromě lékařů všichni, kteří něco znamenali. Rodička si, i přes své porodní stavy, užívala pohostinství plnými doušky a přízeň obdivovatelů jí dělala dobře.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Když jednoho dne porodila Mary něco, co připomínalo močový měchýř prasete, začaly se pod parukami slovutných lékařů rodit náznaky pochybností.
Idylka skončila 4. prosince, kdy byl vrátný Thomas Howard z domu, ve kterém byla Mary ubytovaná, přistižen, jak se pod rouškou tmy snaží dovnitř propašovat malého králíka.
Dva dny všichni kolem rodičky-nerodičky zapírali, ale když jí pohrozili značně bolestivým zákrokem, kápla božskou. Od začátku to byl podvod, který měl rodině zajistit lepší životní podmínky. Za komplice měla vrátného Howarda, manžela a tchyni. Ti sháněli části králíků, které si do těla strkala a potom, předstírajíc porodní bolesti, z ní vyšly.
Lékaři, kteří podvod neodhalili, sice profesně utrpěli, ale zase se tak moc nestalo. Lékař St. André stačil ještě, než se celá záležitost provalila, sepsat vědecké pojednání s názvem „Krátké vyprávění o mimořádném doručení králíků“.
Mary Toft byla zatčena a během držení ve vazbě malíř John Laguerr nakreslil její portrét. Po několika měsících byla propuštěna, protože soudce dost dobře nevěděl, za co by ji měl odsoudit.
V únoru 1728 po všech králících a kočkách porodila dceru Elizabeth. Víc se o životě Mary nic moc neví. V roce 1740 se ocitla za mřížemi kvůli přijímání kradeného zboží a v roce 1763 zemřela. Byla pohřbena v Godalmingu 13. ledna 1763.
Jeden z mnoha satirických veršíků z dobových novin:
„Je to naprostá pravda, troufám si říct, že od dob Evy,
i ta nejslabší žena může někdy oklamat i nejmoudřejšího muže“.
Zdroje:
