Článek
Do pohřební komory odkryl vstup Howard Carter, a to 4. listopadu 1922. Samotný sarkofág otevřeli o tři roky později.
Evropa měla v té době zcela jiné starosti. Zbídačelá po 1. světové válce a do toho španělská chřipka. I když světová média informovala veřejnost o „objevu století“, větší zájem byl na americkém kontinentu než v Evropě.
George Carnarvon, 5. earl z Carnarvonu, zvětšil svůj majetek sňatkem s Alminou Wombwellovou, jednou z dědiček dynastie Rotschildů. Takže se bavil jako jiní boháči té doby. Vybudoval nejlepší dostihovou stáj na britských ostrovech, proháněl se v těch nejdražších automobilech a v roce 1903 trávil dovolenou na březích Nilu. Tím začal jeho zájem o starověký Egypt. Povolení k vykopávkám dostal, najal dělníky a začal kopat. Samozřejmě, že očekával nález, který svou hodnotou převýší jeho vstupní náklady a popularita nebo přímo sláva bude třešničkou na dortu.
Prvním objevem po několika týdnech kopání desítek dělníků byla mumie kočky. Poté dostal kontakt na skutečného archeologa Howarda Cartera, a tak začala jejich spolupráce. Po třináctiletém investování do výkopů oznámil Carterovi, že ještě „poslední výkop“ a s financováním končí. A právě tato poslední akce spustila řetěz nejen fantastických objevů, ale i podivných událostí.
26. listopadu udělali dělníci štěrbinu ve dveřích tak, aby Carter mohl baterkou posvítit dovnitř.
„Viděl jsem zvláštní směsici pozoruhodných předmětů navršených na sobě, když se mě lord Carnarvon zeptal, jestli něco vidím, odpověděl jsem, že ano a je to úžasné.“
Třináct let úmorné práce přineslo užitek. Otevřením sarkofágu po třech letech ale příběh neskončil. Čtyři místnosti přeplněné obrovským množstvím artefaktů, které se musely pečlivě zdokumentovat a zaevidovat. Než se archeologové dostali k samotnému sarkofágu, začaly problémy. Zemřel lord Carnarvon.
Pátého dubna roku 1923, půl roku po odkrytí hrobky, byl nalezen mrtvý ve svém hotelovém apartmá v Káhiře.
Noviny včetně těch seriózních vypustily teorii o faraonově kletbě. „Ti, kteří vkročí do této posvátné hrobky, budou rychle navštívení křídly smrti.“ Nikdo už nezjistí, kdo tuto větu vymyslel a protlačil do novinových článků. Protože v žádné z hrobek nápis v podobném duchu, tedy kletba, nikdy nebyl nalezen. Objevené a přeložené texty chránily duši zemřelého nebo odháněly zlé duchy.
Ale slovo „kletba“ bylo vypuštěno a novináři pilně přikládali pod kotel všelijakými fantasmagorickými bajkami. Příčinou smrti lorda Carnarvona byla otrava krve po komářím štípnutí. S nebožtíkem Tutanchamonem to nemělo nic společného.
Přímo v hrobce pracovalo padesát osm lidí. V následujících deseti letech zemřelo osm z nich na různé nemoci, včetně vraždy a sebevraždy.
Právo exkluzivity psát o nálezech předal lord Carnarvon pouze Times of London. Je tedy jasné, že po jeho předčasné smrti se ostatní noviny začaly plnit historkami o kletbě. Mediální smršť, která následovala, byla plná nesmyslů o výhružných textech na stěnách hrobky a příběhů mužů, kteří během let zemřeli a měli co dočinění s objevem.
Přisadili si i vážení spisovatelé. Ve své době nejprodávanější autorka románů Marie Corelli napsala, že „nejhroznější trest následuje každého neuváženého vetřelce do zapečetěné hrobky“.
Arthur Conan Doyle ještě přitvrdil, když v americkém tisku uvedl, že za Carnarvonovou smrtí stojí „zlý duch vytvořený kněžími na ochranu mumie“.
Vyvrátit sto let zakořeněný mýtus je nemožné. A tak faraonova kletba žije dodnes svým vlastním životem.
Výčet zemřelých na údajnou faraonovu kletbu:
Princ Ali Kamel Fahmy Bey z Egypta, zastřelený manželkou v roce 1923.
Sir Archibald Douglas Reid záhadně zemřel v roce 1924.
Sir Lee Stack, generální guvernér Súdánu, zavražděný v Káhiře v roce 1924.
Arthur Mace z Carterova týmu zemřel na otravu arsenem v roce 1928.
Richard Bethell, Carterův tajemník, zemřel udušený ve své posteli v klubu Mayfair roce 1929.
Jeho otec Richard Bethell, 3. baron z Westbury, 21. února 1930 vyskočil z okna.
Howard Carter se dožil 64 let a zemřel na rakovinu.
Richard Adamson, který sedm let střežil pohřební komoru, žil dalších šedesát let až do své smrti v roce 1982.
Lékař, který faraona pitval, se dožil 75 let.
Zdroje:
