Článek
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská se celý život těšila přízni svých rodičů Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Narodila se 13. května 1742, v den pětadvacátých narozenin své matky, jako pátá v pořadí, rok po svém bratrovi Josefovi. Nikdy však nepoznala své dvě starší sestry, které zemřely v mladém věku. Právě z těchto důvodů ji zřejmě Marie Terezie upřednostňovala před ostatními dětmi. Postupem času rostla v půvabnou a talentovanou dívku, proto na ni řada sourozenců žárlila. Spíše ji však neměli rádi pro její vystupování, kdy se k ostatním chovala povýšeně. V rodině i u vídeňského dvora ji nazývali „Mimi“.
Císařovna své milované dceři plnila téměř každé přání, ale první lásku ji rozmlouvala. Vzplanula totiž láskou k laskavému a milému princi Ludvíkovi Evženovi, třetímu synovi Württemberského vévody. Ten však nebyl Marii Kristině společensky roven.
Milostný vztah se švagrovou
Krátce na to se však v jejím okolí vyskytla nová osoba. V říjnu 1760 pojal její bratr Josef za manželku princeznu Isabelu Parmskou. Ta okouzlila svým půvabem celý vídeňský dvůr, svého manžela i novou švagrovou. Oba se do Isabely zamilovali. Ona však opětovala city pouze Marii Kristině. Měly mnoho společného a byly téměř stejně staré – osmnáct let. Vídaly se každý den, trávily společně dlouhé chvíle, přesto si psávaly i milostné dopisy. Pravděpodobně si vyměnily přes dvě stovky psaní, dochovala se však pouze ta psaná Isabelou.
Skandální vztah neměl dlouhého trvání. Isabela byla nešťastná, trápila se, často ji bolela hlava. Po dvou letech přivedla na svět první dceru Marii Terezii, pojmenovanou po císařovně. Isabela o ni však nejevila příliš zájem. Často přemýšlela o smrti, která ji fascinovala, jak psala ve svých dopisech své milované „Mimi“. O rok a půl později porodila další dceru, Marii Kristinu, pojmenovanou právě po své švagrové. Dítě však zemřelo po porodu a matka, která onemocněla neštovicemi, ji následovala o pět dní později. Truchlila nejen její milovaná Marie Kristina, ale i manžel Josef. Ten se zřejmě nikdy nedozvěděl o jejich blízké, lesbické lásce, na rozdíl od svých rodičů. Ti pravděpodobně své milované „Mimi“ odpustili, jelikož nechtěli, aby z toho byl veřejný skandál.
Svatba z lásky
Do třetice měla Marie Kristina již štěstí. Dočkala se totiž svatby z lásky. K císařskému dvoru ve Vídni přijel syn polského krále Augusta III. princ Albert Kazimír, do kterého se zamilovala. Císařovna souhlasila se sňatkem až později, jelikož její manžel František Štěpán Lotrinský chtěl svoji dceru provdat za jiného manžela. Proto se Marie Kristina vdala za milovaného Alberta až 8. dubna 1766, několik měsíců po smrti otce. Narodila se jim jediná dcera, která však zemřela brzy po porodu. Další děti již neměli.
Oba manželé byli umělecky založeni. Shromáždili několik sbírek obrazů, v roce 1768 založili ve Vídni galerii umění, později pojmenovanou jako Albertina. Žili v Prešpurku (Bratislava) a v Bruselu. Po smrti císaře Leopolda II., bratra Marie Kristiny, a císařovny v roce 1792 adoptovali jejich syna Karla, později nejvyššího generála rakouské armády, známého pro porážku Napoleona v bitvě u Aspern.
Marie Kristina zemřela v padesáti šesti letech na onemocnění žaludku v roce 1798. Její starší manžel ji přežil o čtvrt století a nechal ji postavit nádherný náhrobek, který vytvořil italský sochař Antonio Canova. Hladká monumentální pyramida s medailonem Marie Kristiny a postavami z mramoru se nachází v pravé postranní lodi kostela ve Vídni s nápisem „Nejlepší manželce. Albert“.
(Zdroj: seriál ČT Marie Terezie, 5.díl, Wikipedia)
