Článek
Do hollywoodského nahrávacího studia A&M Records v Los Angeles 28. ledna 1985 večer vstupuje ještě ani ne třicetiletý Michael Jackson. Vše je připraveno, aby mohl nazpívat své sólové i skupinové party. O několik bloků blíže k centru města se ve stejnou dobu sešli jeho kolegové k přibližně tříhodinovému programu předávání cen American Music Awards. Mnoho z těch, kteří si během ceremoniálu převezmou některou z cen, se ještě téhož večera přesune do studia za Jacksonem, aby přispěli svým zpěvem ke vznikající charitativní písni We Are The World. Namátkou například Bruce Springsteen, Cyndi Lauper, Tina Turner, Kenny Rogers či Willie Nelson. Perné chvilky zažívá i Lionel Richie, který moderuje show, ve které sám získá několik cen (především za ikonickou skladbu Hello), a následně je jednou z vůdčích postav nahrávání písně „superskupiny“ USA for Africa.
Vědí, že jsou Vánoce?
Během podzimu roku 1984 odvysílala BBC sérii několika reportáží z Afriky, především z Etiopie. Umírající či pohublé děti i dospělí, rozhovor se zdravotní sestrou, která měla z potravinové stanice přerozdělit nedostatečné množství jídla a v některých případech musela určit, kdo dostane příděl a kdo ne. Záběry „Biblického hladomoru“ a „Pekla na Zemi“, jak komentoval situaci televizní reportér, silně zasáhla diváky všude po světě. Několik britských a irských umělců se rozhodlo pomoci. Kromě sbírek a vlastních příspěvků, se zrodila myšlenka vytvořit píseň, na které by se zdarma podíleli tehdy nejznámější hudebníci, a peníze z prodeje desek by byly určeny pro charitu. Vznikla tak skladba Do They Know It's Christmas? Jejími autory byli James Midge Ure a Bob Geldof. Pokud jsou vám jména povědomá, pak právě tito muži stáli o několik měsíců později za mnohem větší charitativní akcí s názvem Live Aid.
Úspěchem projektu se inspiroval americký aktivista a zpěvák Harry Belafonte, který s podobným nápadem oslovil Kena Kragena, agenta zastupujícího Lionela Richieho a Kennyho Rogerse. Velmi rychle se začal rozšiřovat přípravný tým, který zahrnoval i Stevieho Wondera, který měl projektu dodat jméno a zároveň složit hudbu. Jenže měl málo času, protože byl vázán v dalších projektech. Producent (a později i dirigent a aranžér skladby) Quincy Jones se tedy obrátil na Michaela Jacksona. Ten neváhal a do projektu se vrhl po hlavě. Společně s Richiem prý týden seděli nad textem a hudbou. Snažili se vymyslet něco snadno zapamatovatelného, jednoduchého, ale zároveň chytlavého. Jacksonova sestra La Toya později vyprávěla, že většinou byl Michael při tvorbě nových písní veselý. Tentokrát však spíše zamlklý, jelikož celý projekt prožíval velmi intenzivně a emotivně.
Lionel Richie nakonec připravil dvě melodie. Michael Jackson si jednu vybral a napsal k ní většinu textu. Následně prý přes noc sám složil hudbu pro klavír, smyčce a bicí. 22. ledna 1985 pak byla nahrána základní část společně s vokály dvou zmíněných zpěváků. O dva dny později byly kopie poslány pěti desítkám pozvaných umělců s žádostí o nešíření. Přesto prý museli tvůrci odmítnout dalších padesát zpěváků, kteří se „neznámo kde“ o připravovaném projektu dozvěděli.
Naopak, Eddie Murphy prý tehdy odmítl nabídku s tím, že se musí věnovat nahrávání svých písní na chystané album. Později se prohlásil „za idiota“ s tím, že jej to zpětně mrzí a rád by se události zúčastnil. Dalším, kdo svoji účast odmítl, byl Prince. Muzikant prý nechtěl nahrávat společně s ostatními ve studiu, nabídl tedy, že by mohl alespoň sám ve studiu zahrát kytarové sólo. To organizátoři odmítli. Podle jiné verze se Prince nechtěl setkat s Bobem Geldofem, který byl nahrávání přítomen a také zpíval sborovou část, jelikož mezi sebou měli nevyřešené spory. Prince tak alespoň věnoval svoji píseň 4 the Tears in Your Eyes na druhou stranu singlu We Are The World.
Noc hudby
Ještě před nahráváním připravil Lionel Richie základní koncept rozvržení hlasů, přidělil každému ze zpěváků různé části textu a vymyslel i zdvojené hlasy. Tím píseň získala nový rozměr. Během nahrávání se však i tento nápad dále rozvíjel. Například v části Cyndi Lauper, Kim Karnes a Hueyho Lewise každý původně zpíval sólo, nakonec se však ke zpěvu Karnes přidá Lewis i Lauper. Zajímavé je i zapojení představitelů různých žánrů do projektu. Kromě již zmíněných zpěváků se nahrávání zúčastnil například Bob Dylan, Ray Charles, sourozenci Jacksonovi, Paul Simon, Diana Ross, Billy Joel a další.
Nahrávání amerických zpěváků začalo přibližně v půl jedenácté večer a skončilo v osm ráno. Hlavním tahounem byl právě Lionel Richie, který všechny neúnavně burcoval k lepším výsledkům, sršel nápady, jak by se mohli zpěváci vzájemně ve zpěvu doplňovat, a vtipy se snažil doplnit energii unaveným kolegům. Úctyhodný výkon na někoho, kdo se v posledních několika dnech věnoval přípravě živého přenosu, který poté sám moderoval, a během kterého také živě několikrát zpíval. Závěrečnou píseň večera Let It Be od Paula McCartneyho a Johna Lennona si s ním na pódiu zazpívalo hned několik umělců, kteří jej o několik minut později následovali do nahrávacího studia.
Miliony pro Afriku i po letech
We Are The World byla několikrát předvedena i živě, samozřejmě ne ve stejném obsazení jako ve studiu. Někteří původní zpěváci ji však na svých koncertech rádi zařazovali, ačkoliv jiní naopak prohlašovali, že hudebně se nejedná o žádnou velkolepou myšlenku. Někteří novináři ji dokonce posměšně nazývali „reklamou na Pepsi“, jelikož pro reklamu zmíněné firmy ve stejném roce složily hudbu také právě Lionel Richie s Michaelem Jacksonem.
V těchto týdnech tedy slaví píseň We Are The World již 40. výročí. Vydána byla 7. března 1985 a během tří dnů se vyprodalo všech osm set milionů kopií. Brzy také obsadila nejvyšší místa hudebních žebříčků v různých koutech světa. Do konce roku se stala nejprodávanějším singlem roku, později i největším singlem osmdesátých let a nejprodávanějším singlem v historii americké pop music. Odhaduje se, že celkem bylo prodáno kolem dvaceti milionů nosičů. Původní záměr píseň splnila ve všech směrech. Během prvního roku vydělala na charitu přes padesát milionů dolarů a zároveň nasměrovala pohledy lidí na zbídačenou Afriku, kde kromě hladomoru umírali ve velkém počtu dospělí i děti na tyfus, meningitidu či malárii.
V roce 2010 zasáhlo Haiti nejsilnější zemětřesení za posledních dvě stě let, při němž zemřelo téměř čtvrt milionu obyvatel a více jak milion jich zůstalo bez domova. Janet Jackson, mladší sestra tehdy již zemřelého Michaela, spojila dalších pět desítek zpěváků, aby společně vytvořili novou verzi písně We Are the World, ve které však zazní i původní hlas jejího bratra. V roce 2024 pak vznikl dokument Nejhvězdnější noc popu (The Greatest Night In Pop) plný vzpomínek původních účastníků s archivními záběry z nahrávání.
Zdroj: ČSFD.cz, Wikipedia - AMAs 1985, We Are The World, Rozhlas.cz
