Článek
Padesátá a šedesátá léta měla vliv na rozvoj rozhlasového vysílání. Vzniklo mnoho pořadů, mezi nimi i poradny, ve kterých odborníci, komentátoři nebo moderátoři odpovídali na dotazy posluchačů. Právě tyto odpovědi pak s dávkou satiry a ironie napodobovaly vtipy, které se někdy v té době začaly šířit nejprve po státech Sovětského svazu, později do dalších socialistických republik a úspěch zaznamenaly i za „Železnou oponou“.
Dotaz: Je pravda, že ruské hodinky chodí jako švýcarské?
Odpověď: Ano, někdy dokonce i rychleji.
Arménské rádio ve světě
Vznik prvních vtipů v podobném duchu se datuje právě do období konce padesátých a začátku šedesátých let. V Rusku je obecně jmenováno jako Arménské rádio, za což prý může věta jednoho z tehdejších hlasatelů: „V kapitalistickém světě člověk vykořisťuje člověka, zatímco v socialistickém světě je to naopak.“. V ostatních zemích (včetně Československa) se ujal spíše název Rádio Jerevan, které je pojmenované po arménském hlavním městě.
Dotaz: Slyšela jsem, že v Moskvě mají maso. Bude i v Petrohradu?
Odpověď: Ano, bude – výstava je putovní.
Na šíření vtipů Rádia Jerevan měla vliv Odborová konference pracovníků rozhlasu a televize na začátku sedmdesátých let. Když předseda odborů předal slovo arménskému rozhlasu, ozval se v sále „výbuch smíchu“, že arménští zástupci ani nemohli promluvit. Mezi přítomnými odboráři se však našlo mnoho těch, kteří vůbec netušili, o co se jedná. Následně se vtipy s odpověďmi Rádia Jerevan rozšířily právě i mezi tyto neznalé.
Dotaz: Co je to chaos?
Odpověď: K národnímu hospodářství se nevyjadřujeme.
Zatímco v Rusku a sovětských zemích byly v oblibě vtipy na různá témata, u nás, v Německu či Francii převažovala satira na politiku. Mnohdy byly upraveny, nebo zcela vymyšleny pro zdejší posluchače. Naopak v Bulharsku se objevily vtipy z Rádia Jerevan ve formě rozhovoru s partnerským rozhlasem v Paříži.
Dotaz: Slyšel jsem, že na Ukrajině roste kukuřice jak telegrafní sloupy. Je to pravda?
Odpověď: Ano, někdy i blíže u sebe.
Parodie na druhou
Ačkoliv se částečně jednalo o humorný nástroj proti komunistickému režimu, ujaly se tyto vtipy i po rozpadu socialistického bloku. O popularizaci vtipů se zasloužila především rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Na konci devadesátých let se tímto stylem inspirovali Miloslav Šimek a Zuzana Bubílková, kteří do pořadu S politiky netančím zařadili rubriku dotazů a odpovědí s názvem Rádio Bubu.
Dotaz: Proč do Sovětského svazu dováží Kanada tolik obilí?
Odpověď: Za to může katastrofální nadprodukce v kapitalismu.
Rádio Jerevan je jistě humoristickým a satiristickým fenoménem, ačkoliv jeho popularita u nás byla na vrcholu v osmdesátých a devadesátých letech. Oproti tomu v samotném Jerevanu jsou na svoji slávu tamní pracovníci rozhlasu hrdí a vtipy často používají. Anekdoty se dochovaly i do dnešní doby a čas od času se s nimi můžeme setkat i v aktualizované verzi, případně s novodobou aktuální tématikou.
Převážná část anekdot vycházela právě v podobě „Dotaz na Rádio Jerevan…“ a „Rádio Jerevan odpovídá…“, často je lze použít jako samostatné (například jako hádanku) bez jmenování „Dotaz na Rádio Jerevan“. Existují však i jiné verze, například v podobě hlášení.
Rádio Jerevan hlásí: Na rusko-čínské hranici napadla skupina čínských tanků sovětský traktor, který poklidně oral pole. Traktor palbu opětoval, a po zneškodnění všech tanků se vznesl a odletěl neznámo kam.
Zdroj: Wikipedia, Vtipy Rádia Jerevan
