Článek
Jsem proto přesvědčen, že Česká republika by měla přijmout velkorysou nabídku Lichtenštejnského knížectví. Jak uvedl web irozhlas.cz, Lichtenštejnové se vzdají vlastnických nároků na svůj historický majetek, pokud bude vložen do společného fondu, který by se o něj staral. Ten by měl za povinnost o svěřené vlastnictví zodpovědně a udržitelně pečovat.
Proč by náš stát měl tuto nabídku přijmout? Jednoduše proto, že knížata z Lichtenštejnu dokážou vytvořit bohatství. Ještě v roce 1945 patřilo alpské Lichtenštejnsko vklíněné mezi Rakousko a Švýcarsko k nejchudším státům v Evropě. Jak doložil Pavel Juřík ve své knize Lichtenštejnové, nyní je toto malé knížectví s ročním hrubým domácím produktem cca 147 600 dolarů na obyvatele nejbohatší zemí na světě. Má mimochodem vyspělý průmysl a mnoho jeho výrobků si získalo světovou proslulost. Mezi nimi například technologie firmy Oerlikon Balzers na pokovování materiálu ochrannou vrstvou, která Američanům umožnila poslat vesmírné moduly na Měsíc, protože chrání před smrtícím kosmickým zářením. Dále jsou to laboratorní techniky a stavební technologie.
Skvělou hospodářskou kondici Lichtenštejnska potvrzuje i web Businessinfo.cz. To je jednou z mála zemí na světě bez veřejného dluhu. Naopak má vysoké rezervy, které jsou výsledkem rozpočtové kázně státu. Rozpočty jsou až na malé výjimky přebytkové či vyrovnané. Nízké jsou též inflace a nezaměstnanost a zdejší životní úroveň patří k nejvyšším na světě.
Naproti tomu Československo zahájilo po komunistickém puči v roce 1948 strmý pád dolů, řečeno sportovní terminologií sestoupilo z první do druhé ligy. Web ekonom.cz to doložil neúprosnými fakty. Zatímco za první republiky bylo v mezinárodním srovnání co do výše HDP na hlavu podle analýzy britského ekonoma Anguse Maddisona na dvacátém místě, v roce 1989 skončila na 37. místě. Tak jsme předháněli Západ, až jsme zůstali daleko za ním. Vypadalo asi takto, nejdřív, dohnat a předehnat, posléze, držet krok, a nakonec, neztratit stopu.
Z uvedených důvodů jsem proto přesvědčen, že je v našem nejvlastnějším zájmu, abychom přistoupili na návrh Lichtenštejnska, který je pro nás velmi výhodný. Fakta napovídají, že by majetek vložený do společného fondu pod vedením Lichtenštejnů prosperoval. Je třeba se držet osvědčených postupů a nevymýšlet si nějaké naše amatérské specifické cesty, které, jak se ukazuje, k bohatství a prosperitě nevedou. Problémů máme pořád víc než dost, například s pomalou výstavbou klíčové infrastruktury, dálnic a vysokorychlostních železnic. Normální společnost dá proto šanci schopným a úspěšným lidem a těmi právě knížata Lichtenštejnové jsou. Takovým jako oni by se měla klidně svěřit i celá Česká republika, a nejen jejich bývalá panství nespravedlivě ukradena na základě zneužití tzv. Benešových dekretů. Pak bychom se mohli dočkat bohatství spojené s vysokou životní úrovní.
Zdroje:
Lichtensteinové Pevně a stále, Pavel Juřík, nakladatelství Euromedia Group, Praha 2023
