Článek
Ten zákon je v současné době anachronismem, už z toho důvodu, že neobsahuje žádné sankce, takže není možné za něj trestat. Nechápu, proč by mělo být trestné oslovení pane vévodo, pane kníže, pan hrabě atd. Ze samotného šlechtického titulu nevyplývají žádné zvláštní výhody a to už od roku 1848, kdy byly zrušeny veškeré poddanské povinnosti včetně roboty a všichni lidé si od té doby byli před zákonem a ve svých právech rovni.
Zrušení zákona zakazující šlechtické tituly požaduje také monarchistická strana Koruna Česká, která pro to v otevřeném dopise poslancům a senátorům uvádí rozumné důvody: „Je třeba též poznamenat, že šlechta nikdy nebyla zcela uzavřenou skupinou. Pakliže se v každém historickém období objevil někdo schopný, byť z nižších vrstev, který prokazoval státu cenné služby, dosti často se mu podařilo šlechtického titulu dosáhnout. Ze středověku můžeme uvést např. Viléma z Nogaretu, ministra Filipa IV. Sličného V 19. století se pak šlechtictví zcela otevřelo, neboť s rozšířením vzdělání se rapidně rozrostly řady veřejně činných osob. Stačí jen jmenovat jména jako Palacký, Rieger, Škoda nebo Dvořák.“
Ano, císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu i mnoho Čechů za zásluhy v politice, kultuře, umění nebo hospodářství. K výše jmenovaným patřili i úspěšní textilní podnikatelé Bartoňové z Dobenína. Je však třeba zdůraznit, že od druhé poloviny 19. století se de facto jednalo o čestné šlechtické tituly, z nichž nevyplývaly žádné speciální výsady. A to je nejpádnější důvod pro zrušení této zbytečné právní normy. Koneckonců český právní řád obsahuje velké množství zbytečných zákonů, takže je rozumné jejich počet maximálně snížit.
Pak je tu ještě jedna taková sporná záležitost, jak uvádí Wikipedie. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl zákon zrušující šlechtické tituly zrušen vládním nařízením 220/1939, které mělo platnost zákona. Po roce 1945 pak další nejasnost přinesl zákon č. 195/1946 Sb., který obsahoval výčet nepoužitelných norem z doby nesvobody, mezi kterými ale zákon č. 220/1939 Sb. není uveden. A na to se právě odvolávají stoupenci zrušení zákona o zákazu šlechtických titulů, že platí protektorátní norma z roku 1939, která ani po skončení německé okupace nebyla zrušena.
V každém případě, když se na problém podíváme obyčejným selským rozumem, tak se můžeme ptát. Je používání šlechtických titulů nebezpečné? Ohrožuje to někoho? Odpověď zní v obou případech ne, takže zákon zakazující jejich používání může být bez problémů zrušen.
Zdroje:
