Článek
V průběhu historie zkoušely armády vycvičit řadu zvířat – psy, delfíny, lachtany, holuby, netopýry, koně, slony, velbloudy a dokonce i brouky a včely. Ovšem nápad americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) vycvičit kočky byl přinejmenším zvláštní. Projekt Akustická kočka (Acoustic Kitty) zahájený v roce 1961 je krásnou ukázkou toho, co se stane, když se střetnou chladné ambice tajné služby s nezkrotnou kočičí povahou.
Plán CIA byl ambiciózní – proměnit obyčejnou kočku v živé odposlouchávací zařízení a nenápadně odposlouchávat rozhovory sovětských diplomatů. V rámci projektu vznikl jediný prototyp kočičího kyborga, ačkoliv zvířat bylo trénováno několik. Čtyřnohý agent dostával jídlo a pamlsky, když správně zareagoval na zvukové povely.
Přípravná fáze a „výcvik“ koček
Vybraná kočka podstoupila hodinovou operaci, při které jí byl do ucha implantován miniaturní mikrofon, do lebky rádiový vysílač a do srsti vpletena anténa: „CIA ve spolupráci s externími dodavateli audio techniky vyvinula necelé dva centimetry dlouhý vysílač, který kočce implantovala do spodní části lebky. Najít vhodné místo pro mikrofon bylo zpočátku obtížné, ale zvukovod se ukázal jako ideální a logická volba. Anténu technici vyrobili z tenkého drátu a pro dokonalé maskování ji vpletli do kočičí srsti. Problémy dělaly technikům také baterie; kvůli velikosti koček museli použít ty nejmenší typy, což výrazně omezilo dobu, po kterou bylo zvíře schopné nahrávat.“
Kočičí nezávislost a neochota poslouchat lidské příkazy jsou nejlepší ochranou před tím, aby se z ní stal poslušný agent tajných služeb
Cílem bylo naučit ji přejít na povel krátkou vzdálenost, usadit se u konkrétního cíle a pak se zase vrátit. Měla se nepozorovaně přiblížit ke sledovaným osobám, zachytit jejich konverzaci a odvysílat ji operátorům CIA. Právě zde se však ukázala největší slabina projektu. Na rozdíl od psů jsou kočky mimořádně obtížně cvičitelné, neboť jejich chování se řídí především vlastními instinkty. Při první zkoušce v terénu přivezli agenti kočku do parku, kde na lavičce seděli muži, jejichž rozhovor měl být odposloucháván. Kočka se však místo splnění úkolu vydala jiným směrem.
Výsledky tréninku byly tristní, kočky se nechovaly dostatečně předvídatelně na to, aby bylo možné jejich pohyb spolehlivě řídit. Vedení CIA přesto věřilo, že s neomezeným rozpočtem (do projektu bylo investováno 20 milionů dolarů) a špičkovými vědci dokáže přemoci i kočičí instinkty. Zastavit projekt před otestováním hotového prototypu v terénu bylo nemyslitelné a roli sehrála i zoufalá snaha USA najít jakoukoliv výhodu proti SSSR.
Agent Kočka 🐈 na své první a zároveň poslední misi
Agenta Kočku vypustili do akce ve washingtonském parku, kousek od sovětské ambasády. Měla za úkol sednout si na lavičku vedle dvou sovětských diplomatů a odposlouchávat jejich rozhovor. Jak se dalo předpokládat, nespolupracovala. Kočky jsou nezávislá a svéhlavá stvoření a jejich výcvik je možný jen pomocí pozitivní motivace. A ani ta na jejich povahu často nestačí. Agenti záhy zjistili, že je v podstatě nemožné vycvičit je pro špionážní účely.
V kontrolovaném prostředí laboratoře to sice jakžtakž fungovalo, ale když se ocitla v chaosu velkoměsta, veškerá pozitivní motivace selhala. Kočičí zvědavost, tvrdohlavost a instinkty převážily nad jakýmkoliv výcvikem. Jakmile ji vypustili, dělala si, co chtěla – odbíhala za jídlem, holuby a motýly, lovila myši a zcela ignorovala muže na lavičce, které měla odposlouchávat.
Kočka vyhodnocuje situaci podle úplně jiných priorit. Důležitější než splnění úkolu jsou pro ni bezpečí, jiná kočka, jídlo, spánek, myš, pták, pohodlí, sluníčko, zajímavý pach a možná majitel. Rozhoduje se sama, má vlastní hlavu a nebere ohledy dokonce ani na národní bezpečnost Spojených států amerických.
Závěrečná zpráva projektu
Projekt skončil v roce 1967 fiaskem, protože kočky nebyly ochotny plnit příkazy. CIA však projekt označila za „pozoruhodný vědecký úspěch“. Závěrečná zpráva diplomaticky, avšak rezolutně konstatuje, že navzdory veškerému úsilí si kočka dělá co chce, takže se projekt ruší:
„Naše závěrečné posouzení vycvičených koček nás přesvědčilo, že tento program by v praktickém ohledu neodpovídal našim vysoce specializovaným potřebám. Environmentální a bezpečnostní faktory při použití této techniky v reálných podmínkách v zahraničí nás nutí k závěru, že pro naše účely by to nebylo praktické. Práce na tomto projektu odvedená v průběhu let svědčí o velkých zásluhách personálu, který ho vedl, jehož energie a představivost by mohly být vzorem pro vědecké průkopníky.“
Happy end místo tragédie
Dlouhá léta se v souvislosti s projektem tradovala bizarní historka. Podle ní hned při prvním ostrém testu v parku vypustili agenti kyberkočku z dodávky, ta udělala pár kroků směrem k sovětským diplomatům, pak vběhla na silnici a vteřinu poté ji srazil a usmrtil projíždějící taxík. Příběh o tom, jak dvacetimilionový projekt tajné služby pohřbil během zlomku vteřiny náhodný řidič, byl tak lákavý, že ho převzala i seriózní média.
Pravda byla naštěstí mnohem méně tragická. V roce 2013 celou věc uvedl na pravou míru Robert Wallace, bývalý ředitel technické sekce CIA. Potvrdil, že historka s taxíkem byla městskou legendou. Projekt byl ukončen proto, že výcvik koček byl ve světě plném vjemů nerealizovatelný, ale zvířata přežila bez úhony.
Po oficiálním ukončení projektu v roce 1967 chirurgové z kočky odstranili všechny implantáty. Rány se jí brzy zahojily a byla předána do péče jednoho z pracovníků, u kterého prožila dlouhý a spokojený život. Ukázala tajným agentům to, co ví každý majitel tohoto domácího mazlíčka – že kočku nikdo vlastnit ani řídit nebude. Ani CIA.
Zdroje
ANTHES, Emily. Frankenstein's Cat: Cuddling Up to Biotech's Brave New Beasts. Simon and Schuster, 2013. ISBN 9781780742168.
BYRNE, Ciar. Project: Acoustic Kitty: https://www.theguardian.com/world/2001/sep/11/worlddispatch
ESCHNER, Kat. The CIA Experimented On Animals in the 1960s Too. Just Ask ‘Acoustic Kitty’: https://www.smithsonianmag.com/smart-news/cia-experimented-animals-1960s-too-just-ask-acoustic-kitty-180964313/#:~:text=The%20project%20was%20tested,scrapped%20by%201967.
LITTLE, Becky. When the CIA Learned Cats Make Bad Spies: https://www.history.com/articles/cia-spy-cat-espionage-fail
LUKÁŠ, Vít. CIA chtěla mít z koček nenápadné špiony. Program za miliony dolarů narazil na jejich paličatou povahu: https://armadnizpravodaj.cz/historie/cia-chtela-mit-z-kocek-spiony/
NATIONAL SECURITY ARCHIVE. Views on Trained Cats: https://nsarchive2.gwu.edu/NSAEBB/NSAEBB54/st27.pdf
