Článek
Na palubě ponorky USS Seadragon (SS-194) se odehrál jeden z nejbizarnějších a nejodvážnějších lékařských zákroků v historii. Ponorka se zrovna nacházela 36 metrů pod hladinou Jihočínského moře u pobřeží Indočíny, kde operovaly japonské válečné lodě.
Operoval dvaadvacetiletý zdravotník Wheeler Bryson Lipes. Jeho pacientem byl devatenáctiletý námořník Darrell Rector. Lipes nikdy předtím podobný zákrok neprováděl (operaci pouze jednou sledoval jako asistent) a navíc neměl k dispozici lékařské vybavení.
Hrozba výbuchu hořlavého éteru a nástroje vyrobené z polévkových lžic
Bylo 11. září 1942. Darrell Rector, který měl ten den narozeniny, se ráno probudil s bolestmi břicha. Protože se domníval, že jde o zažívací potíže, požádal o projímadlo. Když ho však Wheeler Lipes (na této fotce z roku 1942 je s manželkou a v ruce drží nástroje, které použil při operaci) vyšetřil, rozpoznal klasické příznaky akutního zánětu slepého střeva.
Nejbližší vojenský lékař schopný provést operaci byl tisíce mil daleko a cesta k němu by trvala mnoho dní. Situace byla vážná, ale Lipes váhal, zda se má do operace vůbec pustit. Neměl totiž lékařské vzdělání. Když se Rectorův stav zhoršil, vyhledal velitele ponorky Williama Ferralla, a vysvětlil mu závažnost situace.
Ferrall se ho zeptal, co hodlá dělat. Lipes odpověděl, že nic. Velitel se ho zeptal, zda operaci dokáže provést. Když Lipes odpověděl, že ano, dostal rozkaz ji uskutečnit. S operací souhlasil i samotný pacient. Lipes mu řekl, že nikdy nic podobného nedělal, ale že bez operace nemá velkou šanci přežít.
Wheeler Bryson Lipes (1920–2005)
Vypadáte jako Mickey Mouse, doktore
Jako operační sál sloužila důstojnická jídelna. Strop byl tak nízký, že do místnosti vstupovali s pokrčenými koleny. V této poloze Lipes setrval po celou dobu dvouapůlhodinové operace. Gumové rukavice mu byly tak velké, že jeden z přihlížejících poznamenal: „Vypadáte jako Mickey Mouse, doktore.“
Velitel Ferrall měl za úkol vést přesný záznam o počtu použitých tamponů, aby žádný nezůstal v těle pacienta. Počet polévkových lžic, které sloužily jako rozvěrače, byl kontrolován dvakrát: jednou velitelem a podruhé kuchařem, který je vydával rovnou z kuchyně. K dezinfekci a sterilizaci nástrojů použili torpédový alkohol. Jako maska pro podávání éteru sloužilo čajové sítko potažené gázou.
Po otevření břišní dutiny Lipes zjistil, že apendix není na obvyklém místě. Napadlo ho, jestli Rector nemá zrcadlově obrácené uspořádání vnitřních orgánů. Začal apendix hledat hmatem a nakonec zjistil, že je jen uložen hlouběji a je přirostlý k okolní tkáni. Oddělil ho a odstranil. Operace byla úspěšná.
Pacient se vrací do služby
Půl hodiny poté, co z těla vytáhli poslední nástroj, Rector otevřel oči. Jeho první slova byla: „Pořád jsem ve hře.“ V láhvi na polici bylo uloženo jeho slepé střevo – historicky první, které bylo odstraněno pod hladinou moře v nepřátelských vodách.
Rector se rychle zotavil. Do týdne vykonával lehčí úkoly a následně se vrátil do plné služby. Měl tak velkou chuť k jídlu, že kuchař Lipese škádlil, že snad Rectora sešil gumovými pásky, když po operaci tolik jí.
Jeho zotavení bylo důležité i kvůli vojenské situaci, protože ponorka byla pod nepřátelským útokem. Darrell Rector sice operaci přežil, ale o dva roky později zahynul na palubě jiné americké ponorky USS Tang (SS-306). Ta byla 24. října 1944 u čínského pobřeží potopena vlastním torpédem.
Poškození USS Tang způsobené vlastním torpédem
Hrdina, nebo zločinec?
Lipes nebyl za operaci dlouho oficiálně oceněn. Šéf lékařské služby amerického námořnictva dokonce vážně zvažoval, že požene Lipese před vojenský soud za to, že operoval bez licence a patřičného lékařského vzdělání.
Tři měsíce po operaci napsal o příběhu reportér listu Chicago Daily News George Weller. Jeho článek získal Pulitzerovu cenu. Právě tento článek udělal z Lipese národního hrdinu.
Medaili za zásluhy Navy Commendation Medal obdržel až po 63 letech. Ačkoliv právě on držel skalpel, za nejodvážnějšího člověka v tomto příběhu označil Rectora: „Vždycky jsem si myslel, že právě on byl tím, kdo měl odvahu. Říkal jsem si: ‚Lehl bych si na ten stůl a nechal někoho, aby mi udělal totéž?‘ Byl to jeden z nejodvážnějších lidí, jaké jsem kdy potkal.“
Vzpomínky na operaci ho provázely po zbytek života. O desítky let později vyprávěl: „Nedávno jsem letěl letadlem. Muž vedle mě si četl časopis, ve kterém byl jeden z příspěvků ze série ‚Ripleyho věřte nevěřte‘. Psalo se tam o námořníkovi z ponorky, který operoval slepé střevo svému kolegovi. Spolucestující se na mě obrátil a zeptal se: ‚Věříte tomu?‘ Přečetl jsem si to, zavrtěl hlavou a řekl mu: ‚Nevěřte tomu ani slovo.‘“
Zemřel 17. dubna 2005 na rakovinu slinivky břišní.
Zdroje
Herman, Jan K. Submarine Surgeon. Military Medicine, 2016, 181(5), 404-405. DOI 10.7205/MILMED-D-15-00565.
