Článek
Podle údajů Eurostatu z roku 2014 se Češi v počtu lidí s nadváhou nebo obezitou umisťují na čtvrtém místě v Evropské unii. Hůře než Česká republika si pak stoj Řecko, Chorvatsko a Malta. Obecně se dá říct, že hmotnost Evropanů utěšeně roste a s ní ruku v ruce jdou civilizační nemoci, kterými obézní trpí. Jenže EU si řekla dost. Musíme to změnit.
Jejím záměrem na jídelní stoly do evropských kuchyní dostat více zeleniny na úkor červeného masa. Jak toho docílit? Jednoduše, výrobce potravin je nutné motivovat výhodnějším daněním zeleniny a naopak vyšší sazbou na maso. Zeptali jsme se ministra zemědělství pana Jupečky, co si o daném problému myslí.
Pane ministře, jaký máte názor na motto EU „Více zeleniny do každé rodiny“?
Já si myslím, že je to velmi záslužný počin, se kterým přišla Evropská komise. Ostatně my se v tomto ohledu snažíme dělat první kroky. Přistoupili jsme k likvidaci fotovoltaických elektráren na polích a místo nich jsme zasadíme zeleninu a vysadíme ovocné stromy, a to zejména v Polabí a na jižní Moravě. Na Hanou zřejmě vrátíme pěstování cukrovky. Valašská pole necháme osadit tradičně bramborami, ono by tam stejně mezi tím kamením asi nic jiného nerostlo. Problém nám ale dělá hnojení.
Jak to myslíte? V čem je u hnojení problém?
No snížili jsme stavy prasat a skotu, protože nám maso z nich vyrobené lidé kvůli vysoké inflaci nechtěli kupovat. Takže hnilo v mrazících boxech. A nyní jsme na desetině původního množství. Ono to vychází tak, že v každém kraji je jeden menší kravín a vepřín, čítající asi 50 kusů dobytka. Splnili jsme tím nařízení EU o chovu o chovu zvířat určených na maso. Samozřejmě jsme jim dle nařízení EU zlepšili životní prostředí.
Nyní má každý pašík a kravka svůj vlastní chlívek s dostatečným prostorem. Do reproduktorů jim pouštíme hudbu dle filmu Slunce, seno a jahody. Jak zjistil vědecký pracovník AV Ing. Haštal Plutonský, tak hudba má opravdu na zvířata blahodárné účinky. Naši vepři a krávy se prostě mají dobře. Ale to jsem trochu odbočil. K tomu, na co jste se mě ptala. No – chybí nám chlévská mrva na všechnu tu zeleninu, co hodláme pěstovat. Na druhou stranu ale budeme mít v ovzduší méně metanu, který dobytek vyprodukoval. Tak to si prostě nevyberete.
A jak problém s hnojením budete řešit?
Těžko říct. Rozhodneme až podle toho, s čím přijde Hospodářský a sociální výbor EU. Je však vysoce pravděpodobné, alespoň jsem tedy slyšel už řeči o tom, že budeme chlévskou mrvu dovážet z Argentiny a Brazílie, kde doposud ke snížení stavu skotu nepřistoupili. Jako je to řešení, no.
P. S. Článek je čistá fikce.
