Článek
Také u nás máme významné cestovatele. Kdo by neznal například Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelku nebo z nejmladší cestovatelské generace Ladislava Ziburu? I tito pánové ale měli své předchůdce. Jedním z nich byl český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jenž se na konci 16. století vydal na dalekou cestu do Svaté země a Egypta.
Kdo byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic si možná někdo spojí s 21. červnem 1621. Byl totiž jedním ze tří příslušníků panského stavu, které v Praze na Staroměstském náměstí popravil stětím mečem kat Jan Mydlář. Zbývajících osmnáct popravených byli měšťané. Inu, účast ve stavovském protihabsburském povstání vrchnost neodpouštěla.
Kryštof Harant se ale do české historie zapsal i jinak než jen jako aktér tragické pražské exekuce. Byl to totiž současně diplomat, válečník, spisovatel, hudebník a cestovatel. Ovládal sedm jazyků, což se mu hodilo zejména během jeho zahraničních cest. Získal i hudební vzdělání, které uplatnil při komponování hudby, zejména mešních skladeb. Harant se narodil do katolické rodiny, ale on sám se rozhodl konvertovat k protestantské víře. Náboženská témata ho provázela jeho celým životem. Ostatně i jeho cesta do Svaté země a Egypta se nesla v duchovním rázu, protože navštívil Boží hrob v Jeruzalémě a horu Sinaj v Egyptě.
Harantův cestopis je zdarma ke stažení jako ekniha
Už jsem četla nejstarší dochované epické dílo světové literatury Epos o Gilgamešovi, jenž vznikl asi ve 2. tisíciletí př. n. l. v akkadské říši. Když jsem pak přemýšlela, do čeho dalšího se pustit, tak volba padla na knihu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic – Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta. Název je to předlouhý a prakticky zcela vystihuje, o čem kniha je. Dílo je k mání k volnému stažení ve formátu epub jako elektronická kniha na webu Databazeknih.cz.
Proč jsem se rozhodla číst knihu, která vznikla v roce 1598 a která vypráví o světě, který již v té konkrétní podobě neexistuje? Právě proto. Navíc Kryštof Harant píše hodně zajímavě, má vypravěčské nadání a svým popisem podrobně seznamuje čtenáře se životem v dalekých zemích. Akorát je třeba se připravit na to, že kniha je k dispozici ve staročeštině, jež je tak daleká té naší řeči. Takže nechybějí přechodníky ani zastaralé a různé krkolomné výrazy. Ale jak si na čtení zvyknete, tak vám to pak už ani nepřijde.
Harant byl nadaným spisovatelem
Jistě oceníte Harantův smysl pro detail i pro humor, s nímž svou cestu cizokrajnými oblastmi popisuje. Současně s četbou jsou měla při ruce i mapu, abych si na ní mohla navštívené země ukázat. Spousta měst a míst, kde Harant byl, existuje dodnes. Týká se to například kláštera svaté Kateřiny, který leží na úpatí hory Sinaj a který je nejspíš nejstarším klášterem vůbec. Založený byl už v 6. století.
Začtete-li se do autorova vyprávění, přenesete se do doby na sklonku 16. století a okolo vás jako živí budou pochodovat obyvatelé severní Afriky či Sinajského poloostrova. Budete žasnout, co všechno musel Kryštof Harant společně se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic překonat za potíže a jak to, že nesnáze a strádání vydržel? Nebyla to jen plavba na přeplněné lodi z Jeruzaléma do Egypta, přepadení či únavná několikadenní cesta na oslech na horu Sinaj.
Harant musel mít velice dobrou fyzickou kondici a taky imunitu. Protože například vodu k pití si se švagrem brali tak jako místní ze studní a studánek. A nebyla to vždy voda průzračně čistá. A takových momentů a zážitků je v knize celá řada. Harant se často věnuje popisu krajiny, života tamních lidí i pro něho neznámého ovoce, jež my v současnosti běžně již konzumujeme.
Cestopis Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic je příjemným čtením pro chvíle odpočinku, v nichž chcete alespoň na chvíli zapomenout na starosti běžného života.
