Článek
Lékaři se mají na co těšit
Čeští lékaři budou opět v něčem nejlepší. Tentokrát se to netýká jejich odborných výkonů, ale počtu přesčasových hodin. Novela zákoníku práce, která byla 12. září 2023 schválena Poslaneckou sněmovnou, umožňuje ve zdravotnictví až zdvojnásobení jejich množství. Ti, co zasedají ve sněmovních lavicích, nejspíš předpokládají, že lékaři a záchranáři jsou stroje, které odpočinek vůbec nepotřebují. Jak jinak si vysvětlit schválení této novely?
Návrat do doby budování kapitalismu
Když v 18. století došlo k průmyslové revoluci, bývalo běžné, že dělníci v manufakturách a později v továrnách pracovali až 16 hodin denně. Pochopitelně za mrzký peníz. V 19. století se pracovní doba zkrátila na 12 až 14 hodin a v období před Velkou válkou se pracovalo 10 až 12 hodin. Není tedy divu, že docházelo ke vzniku stávek a demonstrací za zkrácení pracovní doby, a to už od konce předminulého století.
V Československu byla osmihodinová pracovní doba zavedena až v roce 1918. Po vstupu České republiky do Evropské unie se české pracovní právo harmonizovalo s evropským, čehož výsledkem byla 40hodinová týdenní pracovní doba.
Nedostatek lékařů vyřešíme dobrovolnými přesčasy
České zdravotnictví velmi trpí nedostatkem odborného personálu – především lékařů. Aby se zajistil chod nemocnic, musejí zejména mladí lékaři sloužit přesčasy. Ve výsledku to pak někdy vypadá i tak, že v práci stráví najednou více než 24 hodin. Jistě, někdo může namítnout, že přece mají možnost se v noci na oddělení vyspat.
Ale vyspěte se třeba na pracovišti nemocniční interny, když vám v noci sanitky vozí případ za případem. To prostě nejde. A odmítnout pracovat přesčas mladý lékař bez atestace také nemůže, nechce-li si znepříjemnit cestu k ní. A protože lékařů je stále nedostatek a vůbec jich nepřibývá, vyřešil se tento problém novelou zákoníku práce, který znásobuje množství přesčasových hodin.
Možná se poslanci nechali inspirovat sami sebou. I oni kolikrát musejí ve sněmovně zůstat dlouho do noci, když se schvalují důležité zákony. Tak když mohou oni, proč ne lékaři a záchranáři? Je zde ale jeden velmi důležitý rozdíl. Na rozdíl od lékařů poslanci nenesou za výkon své práce žádnou odpovědnost. Ač schválí sebevětší zmetek, tak se nic neděje. Přinejhorším se to v další novele nějak upraví, nebo ani to ne.
Proč to někde jinde jde, ale u nás nikoliv
Je zajímavé, že tolik čerstvě vystudovaných českých lékařů odchází za lepšími pracovními podmínkami do zahraničí, kde budou pracovat méně hodin za více peněz. Není možné se tomu divit. Komu by se chtělo se v počtu odpracovaných hodin vracet někam do doby vládnutí Marie Terezie či Františka Josefa I.? A tento fakt se zřejmě ani po schválení zmíněné novely zákoníku práce nezmění k lepšímu.
Je škoda, že reforma zdravotnictví spočívá podle našich politiků pouze v navýšení hodin přesčas, aby se vůbec udržel chod nemocnic.
