Habsburg: Rodové sídlo a počátky jednoho z nejmocnějších rodů Evropy

V období svého největšího rozkvětu Habsburkové ovládali z větší části Evropu včetně Nizozemí, Španělska, Haliče, Zemí Koruny české, Chorvatska, Portugalska, Bulharska a také území Mexika v Americe. Patřil jim titul římsko-německý císař, rakouský arcivévoda, burgundský vévoda, český, uherský, portugalský, španělský a chorvatský král.

Zakladatelem rodu Habsburků byl habsburský hrabě Werner I. Habsburský, který žil v 11. století. Měl dva sourozence, s nimiž si rozdělil dědictví po svém otci Radbotovi, hraběti z Klettgau. Když Wernerovi bratři zemřeli, sjednotil rodový majetek a stal se jeho jediným majitelem. Tento zakladatel rodu prokazatelně žil. Jeho hrob bychom našli v benediktinském klášteře Muri ve švýcarském kantonu Aargau, jenž nechal postavit jeho otec. Mimo jiné jsou v něm pochována srdce posledního rakouského císaře Karla I. a jeho manželky Zity. Vzhled kláštera už dávno není románský. Z této doby se dochoval pouze kostel a krypta.

Za praotce všech Habsburků je ale považován bájný říšský kníže Guntram Bohatý, jak tvrdí kronika Acta Murensia, sepsaná v klášteře Muri, která je důležitým zdrojem genealogie Habsburků. Guntram měl být dědečkem Radbota Habsburského, hraběte z Klettgau.

Původní rodové sídlo Habsburků byste i dnes našli jako součást obce Habsburg ve švýcarském kantonu Aargau, a to v těsném sousedství města Brugg. Hrad Habsburg si nechal ve 20. letech 11. století postavit švábský hrabě Radbot z Klettgau. Hrad dostal jméno snad po jestřábovi (německy Habicht), který podle pověsti hraběti Radbotovi ukázal místo pro jeho budoucí sídlo. Někteří jazykovědci usuzují ale spíše na německé pojmenování brodu, hab/hap. Řeka Aar je totiž kousek od hradu.

Zajímavé je, že predikát von Habsburg začal používat až Otta II., což byl syn Wernara I. Habsburského. Jako rodové sídlo hrad Habsburg sloužil přibližně dvě stě let. Svůj význam ztratil, když Rudolf I. Habsburský přesunul v roce 1273 mocenskou základnu rodu do Rakouska. Tehdy totiž nastoupil jako římský král na trůn Svaté říše římské.

V majetku Habsburků hrad zůstal až do roku 1415, kdy se kanton Aargau stal součástí švýcarské konfederace. V roce 1804 se hrad Habsburg stal majetkem kantonu Aargau.

Od roku 2009 na hradě Habsburg muzeum a najdete tu také restauraci. Hradní muzeum je přístupné od dubna do listopadu od úterý do neděle a ve státní svátky v čase mezi 10. a ž 17. hodinou. V zimě je hrad otevřený pouze v provozní dobu hradní restaurace. Vstup do Muzea habsburského hraduje zdarma. Jeho prohlídka zabere asi hodinu času a psům je tu vstup zakázán. Prohlídky muzea jsou s průvodcem. Restaurace na hradě je otevřená od středy do neděle. V pondělí a v úterý bývá zavřeno.

Dostat se k hradu z obce Habsburg není nijak složité. Buď se tam vyvezete autem, autobusem nebo půjdete pěšky, protože z náměstí je to sotva 12 minut chůze s výškovým převýšení 44 metry. Pod hradem je pak parkoviště pro vozidla.

Švýcarský hrad Habsburg má do okázalosti zámku Schönbrunnu , sídla Habsburků ve Vídni, hodně daleko. Stál ale na začátku jejich úspěšného dynastického spojenectví, díky němuž stoupali na příčkách evropské politiky stále výše. Má však své kouzlo, jež spočívá v jeho starobylosti. Vždyť tu stál již v první polovině 11. století.