Článek
Lidé se považují za nejinteligentnější tvory na Zemi. Usuzují z toho, že používají komplexní jazyk, mají abstraktní myšlení i schopnost vyvíjet pokročilé technologie. Na ostatní živočichy pak kolikrát pohlíží svou optikou a mají je za méně dokonalé. Živočichové nás ale dokážou v mnohém překvapit.
Příklad – jen oni dokážou vycítit svým šestým smyslem, že se chystá nějaká přírodní katastrofa. Zatímco lidé se veselí na břehu moře, zvířata prchají do vnitrozemí před hrozbou tsunami. Vrány umějí používat nástroje k získání potravy. Gorily, šimpanzi a orangutani jsou schopni se naučit znakovou řeč. Sloni disponují vynikající pamětí a umějí projevovat smutek či radost. Delfíni a velryby mezi sebou komunikují pomocí zvuků.
V Antarktidě na hada nenarazíte
Hadi patří ze třídy plazi k nejstarším jejím zástupcům na naší planetě. Jejich evoluce se začala nejméně před 140 miliony lety. Pravděpodobně se vyvinuli z ještěrů podobných varanům adaptací na život v měkké půdě, přičemž postupně ztratili končetiny a jejich oči se schovaly pod vrstvu srostlých průhledných víček. Jako plazi jsou hadi studenokrevní a jsou schopni žít na všech kontinentech. Akorát v Antarktidě na ně nenarazíte. Na světě je známých 520 rodů hadů a 3 600 jejich druhů. Z nich je asi 410 druhů jedovatých.
Nejchytřejším hadem je kobra královská (Ophiophagus hannah). Patří do čeledi korálovcovitých. Může dosáhnout délky až 5,85 metru, čímž se řadí mezi nejdelší jedovaté hady na Zemi. Běžnější jsou ale exempláře dlouhé okolo 2 až 4,5 metru. I to je dost na to, aby vás při setkáními s nimi polil studený pot. Kobra královská se živí lovem jiných hadů a nepohrdne ani jedincem stejného druhu, když na něho dostane chuť a v okolí zrovna není nic lepšího k snědku.
Ve vodě i v lese
Domovem kobry královské je jižní a jihovýchodní Asie, žije v lesích a mokřadech (miluje vodu) v Indii, Číně, na Filipínách, Indonésii i v Tibetu. Setkat se s ní můžete v turisticky oblíbeném Thajsku. Protože umí dobře plavat, tak se skokem do vody před ní nezachráníte. Nemá cenu ani utéct na strom, na ten kobra královská taky vyleze. Aktivní bývá především přes den, ale loví i v noci.
Zajímavé na tomto hadovi je hlavně to, že umí zvednout celou jednu třetinu délky svého těla do výšky až 1,8 metru. Určitě netoužíte, aby se vám vztyčená kobra dívala do vašich hrůzou rozevřených očí. Přitom dokáže být velmi pohyblivá, takže zatímco vy strnulí strachem nejste schopni pohybu, tak kobra královská si vás krásně podá. Ve své tlamě má dva asi 1,5 cm dlouhé jedové zuby. Uštknout umí opakovaně. Jedové váčky mají v sobě tolik jedu, že zabije člověka během několika minut. Ty ale stojí za to.
Její jed způsobuje paralýzu nervového systému
Oběť po útoku kobry královské pociťuje silnou bolest, má rozmazané vidění, trpí závratěmi, ospalostí a nakonec ochrnutá umírá kvůli zástavě dechu. Nic příjemného. Rozhodující, jestli člověk útok kobry královské přežije, je množství jedu, které mu had vpraví do rány.
Dobrou zprávou je, že existuje protijed a to, že kobra zase tak často na člověka neútočí. Spíše se mu obloukem vyhýbá. Ale pokud náhodou jí člověk stojí v cestě do úkrytu, tak zaútočit na něho může. Agresivnější bývají mláďata, která jsou stejně jedovatá jako jejich rodiče.
Zdokumentované je i posmrtné kousnutí kobry královské. Její odříznutá hlava si i po smrti zachovává reflexy, a to až několik hodin. Sahat na ni se proto nevyplácí, protože i jako mrtvá může hlava kobry královské kousnout a vypustit jed.
Nyní k inteligenci kobry královské. Je schopna si pamatovat okolí. Je-li držena v zajetí, pozná svého chovatele a i čas na krmení. Pro svá mláďata si staví z listí a vegetace jako jediný druh hadů hnízdo, které pak pečlivě střeží. A na YouTube existuje video, kde kobra královská pije vodu z láhve.
