Článek
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach. Jíme mnoho soli. Proto před nedávnem vydala nové pokyny, v nichž rozebírá nebezpečí příjmu soli a nabízí používání náhražek soli s nižším obsahem sodíku.
Podle WHO ročně zemře na celém světě na nemoci spojené s vysokým příjmem soli téměř 2 miliony lidí. Je to poměrně vysoké číslo a svědčí o tom, že sůl je v našich pokrmech oblíbeným dochucovadlem, kterého se nechceme jen tak vzdát. WHO doporučuje sníst denně maximálně 2 gramy sodíku. Bohužel lidé jsou schopni za den do sebe dostat dvakrát tolik.
Velkou roli v tom hraje jídelníček, jenž v mnoha případech obsahuje průmyslově zpracované potraviny a polotovary. Moderní člověk je prostě na ně zvyklý. Výrobci navíc solí nešetří. Proč by to dělali, když za málo muziky zvyšuje hmotnost produktů, a tím i jejich zisky.
K čemu vede nadbytek soli v organismu
Sůl v nadbytečném množství a zároveň nedostatečný příjem draslíku vede k akumulaci vody v těle. Je to pochopitelné, organismus potřebuje nějak rozředit sodík, jehož má k dispozici více, než potřebuje. Více vody zatěžuje ledviny a vede k většímu objemu krve i k vyššímu krevnímu tlaku.
Ani srdci více soli neprospívá, protože musí pracovat usilovněji, aby všechnu krev udrželo v neustálém koloběhu. Vysoký krevní tlak je častou příčinou vzniku srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.
Pozor na zeleninové šťávy
Mezi potraviny s vysokým obsahem sodíku patří zejména sýry, uzeniny, konzervy, instantní pokrmy, trvanlivý chléb, pizza, popcorn, nakládaná zelenina i velmi oblíbené bramborové lupínky a kečupy. Kupodivu hodně sodíku mají zeleninové šťávy, byť byste si je připravili doma na odšťavňovači.
Stačí se totiž podívat, jaké minerály obsahuje čerstvá zelenina, zejména rajčata. A určitě budete překvapeni, že je to právě i sodík. To samozřejmě neznamená se zříkat jejich konzumace. Ale už je vhodné s vyšším obsahem tohoto minerálu počítat a další jídlo si přisolit méně.
Sůl obohacená o draslík
Předcházet nemocem kardiovaskulárního systému znamená také méně solit. Což se rychleji řekne, než udělá. Lidem nechutnají neslané pokrmy. Stačí se podívat na pohádku Sůl nad zlato, kde to bylo velmi názorně předvedeno. Stejné je to i v běžném životě.
Jakmile jste si zvykli na slanější jídla, tak ta méně slaná vám budou připadat mdlá. Proto mají v restauracích na stolech k dispozici solničku, aby si každý mohl pokrm dochutit dle své libosti. Jídlo si ale přisolujeme i doma.
Strava bohatá na draslík snižuje opětovné vstřebávání sodíku v lidském organismu podobně jako diuretikum. Proto se jedná o důležitý prvek, který by neměl v těle chybět. Přitom podle WHO je průměrný příjem draslíku výrazně menší než jeho doporučované množství.
Řešením by tedy mohlo být používání náhražek soli obohacené o draslík s nižším obsahem sodíku. Vyrábějí se nahrazením části chloridu sodného v běžné soli chloridem draselným. Někdy se místo draslíku používá síran hořečnatý.
Problematika náhražek soli
Problémem těchto náhražek soli je ale její jiná chuť, která může být hořká nebo kovová. Proto záleží na vhodném množství chloridu draselného. Studie, které se zabývají zkoumáním vnímání chuti náhražek soli, hovoří jasně – je-li chloridu draselného v náhražce méně než 30 procent, lidé nejsou schopni rozlišit mezi běžnou solí a náhražkou.
Před konzumací náhražek soli je ale třeba svůj zdravotní stav konzultovat s praktickým lékařem. Existuje tu totiž riziko vzniku hyperkalémie, tedy nadbytku draslíku v organismu. Náhlé zvýšení hladiny draslíku v krevním séru může vést k život ohrožující arytmii.
U lidí a dětí se zdravými ledvinami jsou tyto nežádoucí účinky ale minimální. Na pozoru by měly být především osoby s chronickým onemocněním ledvin, s diabetes mellitus, srdečním selháváním, ischemickou chorobou srdeční.
Nejlepší je tolik nesolit
Je těžké změnit chování spotřebitelů. Velkým problémem se jeví malá ochota spotřebitelů ke změně. Jejich chuťové buňky jsou zvyklé na vyšší příjem soli, v čemž jim potravinářské firmy vycházejí vstříc. Ostatně ony to byly, které lidi na slanou chuť potravin naučily.
Ze stejného důvodu nejsou tyto podniky ochotné snižovat množství soli, protože nechtějí přijít o své zákazníky. Kromě toho jsou náhražky soli dražší než obyčejná sůl, což se následně může promítnout do cen potravin. A ohledně náhražek soli chloridem draselným je zapotřebí ještě dalších studií o jeho vlivu na lidské zdraví.
Kdo tedy chce omezit konzumaci soli, neměl by se spoléhat jen na potravinářský průmysl, že to udělá za něho, ale pokusit se o to sám. Stačí méně solit a vyhýbat se jídlům s jejím vysokým obsahem. Nepoužívat solničku k dochucování pokrmů. Sůl dokáže při domácí přípravě jídel docela dobře nahradit vhodně používané bylinky jako koření.
