Článek
Pili ho již Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané ve starověké Mezopotámii v 7. tisíciletí př. n. l. Pravděpodobně chutnalo trochu jinak, než na co jsme zvyklí v současnosti, ale základem i tehdy byl kvas, ale z ječného chleba. Ve staré Číně se pivo vařilo z rýže. Jak jinak. Egypťané zase připravovali pivo z ječmene a pšenice, tedy z obilí, které si vypěstovali na úrodných naplaveninách řeky Nilu.
Příprava piva z chmele pochází až z 9. století, kdy s tím začali ve francouzském benediktinském klášteře Corbie. Ten sehrál mimo jiné významnou roli v období karolinské renesance, protože byl centrem vzdělanosti.
Odborníky na výrobu piva z chmele se stali i Češi, kteří postup vaření dovedli k dokonalosti. Archeologické nálezy ale dokládají, že už germánské kmeny Markomanů a Kvádů si připravovali kvašený nápoj z obilí. Nejstarším českým pivovarem, doloženým písemně, je klášterní pivovar v Břevnovském klášteře, založené v roce 993. Chmel se na našem území pěstoval již v 11. století, což dokládá nadační listina knížete Břetislava. Už od 12. století si pivo mohl vařit kdokoliv. Jeho přípravě v domácnosti se věnovaly nejčastěji ženy. Pivo tenkrát sloužilo nejen jako nápoj, ale také jako základ pro omáčky, kaše a polévky. Možná, proto se mu i začalo říkat tekutý chléb. Ve 13. století bylo zavedeno právo várečné, které mělo významný podíl na rozvoji řemeslné výroby piva.
Chmel, sladový ječmen, kvasnice a voda = pivo
Základem pro výrobu piva je chmel, sladový ječmen, kvasnice, voda. Bohužel změna klimatu, která v současnosti na naší planetě probíhá, ohrožuje produkci ječmene a chmele. Dlužno ale dodat, že nepříznivé projevy počasí trápily naše země již v raném středověku, jak uvádí studie Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. O období sucha se zmiňuje i Kosmas ve své kronice, kdy v roce 1121 postihlo Čechy takové sucho, že na polích uschly plodiny. Takže se nejedná o nic nového.
Po staletí lidé považovali extrémní projevy počasí za nadpřirozené jevy a projev Boží vůle. Sucho postihlo české země také v roce 1503, kdy byla velká neúroda, hlad a drahota a z toho pramenící problémy tehdejších obyvatel. Podobné to bylo o sto let později v roce 1616. Suché roky byly i v období 1718 až 1719. Od roku 1775 se začalo v pražském Klementinu s každodenním měřením teplot, tudíž máme dokonalý přehled o teplých a suchých dnech po dobu 250 let.
Dnes již víme, že na suchu nic nadpřirozeného není a že za vznikem toho nynějšího stojí současná globální změna klimatu v důsledku zvýšené koncentrace skleníkových plynů. Ty zesilují skleníkový efekt, což vede ke zvýšení frekvence a intenzity extrémního počasí. Kromě nich klima ovlivňují i epizodní výbuchy sopek nebo jev zvaný El Niňo v oblasti Tichého oceánu.
Sucho zemědělským plodinám nesvědčí
Velmi výrazný je růst teploty vzduchu a bohužel stagnující roční úhrny srážek. Tím dochází k tomu, že v krajině chybí voda a období sucha se stávají častější a intenzivnější. Ubývá počet dnů se sněhovou pokrývkou, na mnoha místech České republiky už ani nevědí, jak takový sníh vypadá. Když náhodou nasněží, tak jen na pár dní a přijde obleva a sníh roztaje. Voda v přírodě pak chybí. Svůj negativní vliv bohužel sehrává i způsob hospodaření s půdou v zemědělství. Zatímco dříve bývala malá políčka s různými plodinami, dnes tu máme rozsáhlé plochy s jednou plodinou. Mnohé zemědělské půdy ztratily přirozenou schopnost zadržovat vodu.
Na vině je i špatně provedená meliorace a to, že se mnohde hospodaří bez živočišné výroby. Problémem je, že za posledních sto let se zemědělská obhospodařovaná produkční plocha (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty) snížila o 1,6 milionu hektarů. Od roku 1999 do roku 2017 denně ubylo v průměru 11 hektarů, a to hlavně kvůli záboru půdy pro nezemědělské účely (zástavba, dálnice apod.).
Produkce ušlechtilého chmele v největších evropských chmelařských oblastech se od roku 1970 snížila o 20 procent. Stoupající teploty vlivem klimatických změn posunuly začátek vegetační sezóny chmele u nás o 13 dní, jeho zrání přichází o 20 dní dříve. Do roku 2050 dojde k poklesu výnosů ušlechtilého chmele o 4,1 až 18,4 procent oproti letům 1989 až 2018. Důvod? Rostoucí teploty a častější sucha. Při vyšších teplotách dochází k tomu, že rostliny chmele přestávají růst a některým chorobám se při vyšších teplotách lépe daří.
Jak z toho ven
Pěstitelé chmele mají na výběr: buď přemístit pole s chmelem do oblastí s vyšší hladinou spodních vod, pole draze uměle zavlažovat nebo přejít na klimaticky odolnější odrůdy chmele. Těm, které pěstují nyní, už nejspíš odzvonilo. Jenže změna chmelových odrůd se rychleji řekne, než udělá. Chmel je víceletá plodina, tudíž změna kultivaru by znamenala několikaleté snížení výnosů, pokud by bylo třeba původní rostliny vykopat a nahradit jinými. Přitom vývoj nové odrůdy od nuly po plnou produkci může trvat i deset let.
Pivo se vaří už přes devět tisíc let. Je velmi pravděpodobné, že se bude vařit i nadále. Jen se možná jeho konzumenti budou muset smířit s větším experimentováním s chutěmi a rozmanitostí.
Zdroj: bbc.com
