Článek
Turecko je pro našince poměrně atraktivní dovolenkovou destinací. Kromě příjemných chvil, strávených na pláži u moře, nabízí také řadu zajímavých historických pamětihodností. Není divu, když oblast Malé Asie patřila do sféry vlivu nejprve antického Řecka a později Římské a Byzantské říše. Od 11. století se zde začali usazovat Turci, kteří si většinu Malé Asie podrobili. Ve 13. století vytvořili Osmanskou říši, jež zanikla až po první světové války přeměnou do Turecké republiky. Ze starověku i středověku se v Turecku dochovaly památky, které lákají turisty z celého světa. Patří k nim i Hagia Sofia v Istanbulu, chrám Svaté Moudrosti a největší bazilika dřívější Byzantské říše, jejíž historie se začala psát už v 6. století.
Hagia Sofia najdete v evropské části Istanbulu, ve čtvrti Sultanahmet v historickém centru města, asi jeden kilometr od paláce Topkapi, který byl oficiální rezidencí osmanských sultánů v letech 1465 až 1853. Obě dvě památky patří k největším istanbulským turistickým atrakcím. Výhodou je, že se nacházejí blízko sebe. Stačí se dopravit tramvají na zastávku Sultanahmet Station, jež je od Hagia Sofia vzdálena sotva půl kilometru. Zbytek už dojdete pěšky.
Lístky raději předem a pokrývku na hlavu s sebou
Na prohlídku Hagia Sofia je ideální se zarezervovat lístky online, protože se tak vyhnete dlouhým frontám u pokladen. Součástí návštěvy této památky je také bezpečnostní kontrola, kterou je třeba absolvovat. Nejkrásnější fotografie pořídíte v přízemí historické budovy – její ohromující interiéry a strop. V prvním patře se nachází modlitební prostor, kam mají ale přístup pouze místní. Návštěvnická část je ve druhém patře.
Během návštěvy svatostánku by ženy měly mít zahalena kolena, ramena a hrudník a na vlasech pokrývku hlavy. Stačí šátek. Muži by neměli do mešity vstupovat v kraťasech a v tílku. Hagia Sofia je neustále v obležení zvědavých turistů. Nejlepší doba pro její návštěvu je až po 16. hodině, kdy je zde návštěvníků nejméně. Hagia Sofia je přístupná celoročně od 9.00 do 19:30 hodin. Cena vstupného je 25 euro.
Historie Hagia Sofia
Císař Justinián hodlal z Konstantinopole udělat nejpozoruhodnější město ve Středozemí, takový protipól Říma. Prestiž mu měl dodat největší chrám v tehdejším světě – bazilika Hagia Sofia. Během svého byzantského období byla místem korunovace císařů. Bazilika byla vybudována na místě původního jednoduchého chrámu z doby zakladatele města, císaře Konstantina Velikého, jenž byl z velké části vypálený v roce 404 během občanských nepokojů. Kostel byl ale posléze opravený. Za své vzal během povstání Nika v lednu 532. Na nádvoří Hagia Sofia jsou dodnes k vidění některé mramorové bloky z tohoto druhého kostela.
Architekty, kteří navrhli Hagia Sofia, byli Isidor z Milétu a Anthémius z Tralle. Stavba trvala sotva pět let, na tu dobu byla tedy velice rychlá. Slavnostně otevřená byla bazilika 27. prosince 537 samotným císařem Justiniánem.
Dobytím hlavního města Byzantské říše Konstantinopole, nynějšího Istanbulu, v roce 1453 Osmanskými Turky došlo k zániku Byzancie. Stala se součástí Osmanské říše stejně jako Konstantinopol, který od té doby plnil úlohu hlavního města říše Turků. S tím souvisela i přeměna kostelů na mešity. Tomuto osudu neunikla ani Hagia Sofia. Byly k ní dostavěny čtyři vysoké minarety, mihráb a minbar a od té doby sloužila jako svatostánek muslimů.
Architektura Hagia Sofia a její výzdoba
Kostel má tvar obdélníku a čtvercová loď měří 31 metrů. Je zastřešena centrální kupolí s arkádou se 40 klenutými okny. Ta přivádějí dovnitř budovy světlo. Celková délka budovy je 135 metrů. Do vnitřní předsíně se vstupuje pěti dveřmi a odtud pak devíti dveřmi do lodi. Unikátní je na celé stavbě kopule postavená z cihel a malty. Má průměr 31,24 metrů a vysoká je 55,6 metrů.
Stavba má celkem 104 sloupů, 40 na spodní a 64 na horní galerii. Stěny zdobí buď mramor nebo mozaiky ze zlata, stříbra, skla, terakoty a barevných kamenů. Rostlinné a geometrické mozaiky pocházejí ze 6. století, figurální mozaiky jsou starší.
Nejstarší mozaiky byly vesměs zničeny. A to i v průběhu čtvrté křížové výpravy v roce 1204, kdy křižáci baziliku vyplenili a mozaiky odstranili a poslali do Benátek. Po ovládnutí Byzancie Osmanskými Turky byly zbylé mozaiky jako obrazy nevěřících pokryty omítkou. O jejich obnovu a zdokumentování se zasloužili bratři Gaspere a Giuseppe Fossatiové v roce 1847. Některé pak byly zcela zničeny během zemětřesení v roce 1894. Kresby mozaik Hagia Sofia, jež pořídili bratři Fossatiové, byly uloženy do archivu v Ticinu.
K Hagia Sofia přiléhá dalších pět budov, jež slouží jako hrobky osmanských sultánů a jejich rodinných příslušníků. Součástí mešity byla od 18. století kuchyň pro podávání jídla chudým, knihovna a škola pro děti. Gaspere Fossati navrhl v roce 1847 pro sultána lóži z mramoru, jež ho chránila před případnými atentátníky.
V roce 1934 zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk nařídil přeměnu Hagia Sofia na muzeum. To bylo otevřeno již o rok později a existovalo až do roku 2020. V současnosti Hagia Sofia opět slouží k bohoslužbám. V roce 1985 byla budova zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Zdroj: storicang.it, muze.gen.tr
