Článek
Na první výpravu přes Atlantský oceán s cílem dosáhnout Indie Kryštof Kolumbus vyplul 3. srpna 1492 ze španělského přístavu Palos de la Frontera, a to na třech lodích Niña, Pinta a Santa María. Přístav pak sehrál klíčovou roli v osídlování a christianizaci Nového světa. Bylo to díky zdejšímu františkánskému klášteru La Rábida, odkud do nově objevené Ameriky odcházeli první misionáři. Z Palosu pocházeli také bratři Martín Alonzo Pinzón a Vicente Yáñez Pinzón, kteří byli veliteli na lodích Niña a Pinta. Největší lodi z Kolumbovy flotily, Santa María, velel baskický mořeplavec a kartograf Juan de la Cosa.
Před Kryštofem Kolumbem byl jasný cíl
Najít novou cestu do Indie obeplutím Země západním směrem. V té době se totiž v Evropě začala hospodářská soutěž mezi jednotlivými evropskými královstvími, která chtěla bohatnout ze zakládání vlastních kolonií v zámoří. Ve hře bylo zejména koření a hedvábí, jež se staly na evropském kontinentu velmi žádaným zboží. Cesty evropských obchodníků přes Středomoří a Blízký východ přitom byly drahé a nebezpečné.
Neméně nebezpečná byla první výprava Kryštofa Kolumba přes Atlantský oceán. Všechny problémy se ale podařilo poměrně zdárně vyřešit. Objev nového kontinentu je tradičně připisován právě tomuto mořeplavci, ale ve skutečnosti neznámou zemi poprvé uviděl dne 12. října 1492 námořník Rodrigo z Triany, jenž se plavil na lodi Pinta. Stalo se tak ve dvě hodiny nad ránem, přičemž stál ve strážním lodním koši. Není divu, že radostně španělsky vykřikl: „Země, země.“
Tomu, kdo jako první spatří zemi, byla slíbena odměna ve výši 10 tisíc stříbrných mincí ročně. Rodrigo z Triany z odměny ale neuviděl ani jednu minci. Jeho zásluhu si přivlastnil Kryštof Kolumbus. Jak jde o peníze, všechny ohledy jdou stranou, a kdo má ostřejší lokty, vyhrává.
Ztroskotání lodě Santa María
Zemi, kterou Rodrigo viděl, byl jeden z bahamských ostrovů. Kolumbus ho pojmenoval San Salvador, zatímco domorodci, ho nazývali Guanahani. Když už Kolumbova výprava dosáhla svého cíle, pustila se do prozkoumávání nové země. Lidé zde žijící se k nim chovali přátelsky, protože ještě netušili, čeho všeho jsou cizí návštěvníci schopni.
Bohužel v noci z 24. na 25. prosince 1492 najela vlajková loď Santa María na písečnou mělčinu a korálový útes, a to kousek od severního pobřeží ostrova Hispaniola. Loď byla natolik poškozena, že nemohla pokračovat v plavbě. Námořníky v počtu 39 se sice podařilo zachránit, jenže se už na Pintu ani na Niñu nevešli.
Řešení našel Kryštof Kolumbus, jenž z lodních zbytků nechal na severozápadním pobřeží ostrova Hispaniola postavit malou pevnost jako dočasné obydlí pro zbývající námořníky. Zůstal s nimi i španělský tlumočník Diego de Araña, který ovládal arabštinu a hebrejštinu. Kolumbus zároveň námořníky zaúkoloval. Na jeho rozkaz měli nashromáždit zlato a vyčkat, až se pro ně Kolumbus vrátí. Pevnost na Hispaniole dostala jméno La Navidad neboli Vánoce a byla první evropskou osadou v Novém světě.
Během druhé plavby přes Atlantik se Kryštof Kolumbus na ostrov Hispaniolu vrátil, aby své námořníky zde vyzvedl a pobral zlato. Jenže ouha – když sem 27. listopadu 1493 doplul, zjistil, že osada je vypálená a jeho muži do posledního pobiti. V nedalekých domech domorodců, Taínů, byly objeveny jejich některé věci.
Proč k masakru vůbec došlo?
Kryštofovi muži se na Hispaniole pustili nejen do hledání zlata, ale také žen a k místním lidem se začali chovat více než špatně. To si pochopitelně domorodci nenechali líbit. K vyhlazení pevnosti La Navidad mohlo dojít už v srpnu nebo září 1493.
V historii zanechala evropská pevnost La Navidad spíše malou stopu. Její existence netrvala dlouho a při jejím zničení nezemřel nikdo významný. Domorodci, kteří ji vyplenili, sami nakonec zahynuli na nemoci, jež sem Španělé přinesli, nebo byli zotročeni. Ve své podstatě se ale jedná o vůbec první konflikt mezi Evropany a domorodci na půdě Nového světa, jenž předznamenal budoucí vývoj.
V pozdější době kolonizace Ameriky k takovým konfliktům totiž docházelo pravidelně. Evropané si při něm servítky nebrali. Obvykle s domorodci na americké půdě navázali přátelské vztahy, začali s nimi výhodně obchodovat a poté následovalo vraždění a masakry původních obyvatel. Toto je odvrácená strana zámořských objevů.
Ostrov Hispaniola dnes
Ostrov Hispaniola je druhý největší ostrov souostroví Velké Antily. Najdete ho v Karibském moři. V současnosti se na něm nacházejí dva státy, Haiti na západě a Dominikánská republika na východě. Co se týká původní španělské pevnosti La Navidad, její přesné místo v dnešním Haiti není známé. Archeologové se ale domnívají, že se mohla nacházet nedaleko obce Bord der Mer de Limonade na severu Haiti. Tu lze považovat za malebnou plážovou a turistickou destinaci s křišťálově čistou vodou. Využijí ji ale nejspíš ti cestovatelé, kteří se nebojí mimořádně špatné pověsti Haiti jako země s vysokou kriminalitou a špatně fungujícími službami.
Zdroj: thoughtco.com, sandee.com, historic-haiti.com
