Tipy na výlet: Ruina hradu Netřeb, kanický zámek Depolt a tvrz ve Lštění

Na zalesněném hřebeni Úhlovského výběžku nedaleko obce Kanice na Domažlicku stojí obklopena starými tisy zřícenina hradu Netřeb. Tomu, kdo se chce přenést o několik století zpět, může návštěva hradní ruiny takový zážitek zprostředkovat. Je to také příležitost projít se přírodou, nadýchat se čerstvého vzduchu a přijít na jiné myšlenky.

Nejblíže to na hrad Netřeb budete mít z obce Kanice. Když automobil zaparkujete někde poblíž obecního úřadu, určitě si nenechejte ujít zdejší zajímavou pamětihodnost. Je jím renesančně-barokní zámek, jenž vznikl na místě původní gotické tvrze. O ní se písemnosti zmiňují ve 14. století v souvislosti s jejím prvním majitelem, Děpoltem z Rýzmberka. Podle něho se zámku nyní říká Depolt.

Není právě v nejlepším stavu, o čemž se zasloužili jeho vlastníci po druhé světové válce, když byl zámek znárodněn a poslední majitelé odsunuti do Německa. Sídlila zde například zvláštní internátní škola i československá armáda. Nyní je zámek v soukromých rukou a konečně se dočkal postupné rekonstrukce, kterou si rozhodně zaslouží.

Dlouholetými majiteli tvrze v Kanicích byl rytířský rod Kanických z Čachrova. Ty jim patřily dlouhých tři sta let do roku 1705, kdy musel být rodový majetek pro dluhy prodán. Dalšími majitelé se zde poměrně rychle střídali a patřili mezi ně František von Campion, Marie Markéta z Valdštejna, František Josef Černín z Chudenic. Právě za posledně jmenovaného majitele byla tvrz v Kanicích přestavěna na zámek ve stylu vrcholného baroka. Černínovi zámek sloužil zejména pro lovecké využití. Ale vzhledem k tomu, že zemřel v poměrně mladistvém věku 36 let, tak si ho moc dlouho neužil.

V 80. letech 19. století se Kanice dostaly do vlastnictví Roberta Škody, jenž vedl poměrně dobrodružný život včetně neuvážených investic, čímž kanické panství dostal do dluhů. Nakonec utekl až do Štýrského Hradce a do Kanic se již nikdy nevrátil. Kanice vyplatila nevlastní Robertova sestra, Johanna Škodová, provdaná za Eduarda, rytíře Pergera. Manželé udělali poslední zásadní úpravu vzhledu zámku v Kanicích v neorenesančních slohu a vybavili ho historizujícím nábytkem. O elektrické osvětlení zámku a splachovací záchody se postaral jejich nástupce, syn Rudolf Perger, jinak poslední majitel kanického zámku.

Od Obecního úřadu v Kanicích vede ke zřícenině hradu Netřeb žlutě značená turistická trasa. Vzdálenost to není nijak závratná, protože po ujití 1,4 kilometru byste se měli ocitnout u hradních ruin. Cestou budete míjet turistický přístřešek Na drážkách, odkud je to k hradu už jen kousek. Budete se nacházet v prostoru přírodní rezervace Netřeb, kde rostou staré tisy ve smrkovém porostu. Jejich stáří se odhaduje na 500 až 800 let.

Děpolt z Rýzmberka byl kromě kanické tvrze také zakladatelem hradu Netřeb. Jeho původní název zněl Nový Rýzmberk, ale jméno se neujalo a hradu se začalo říkat po vrchu Netřeb, na kterém byl vybudovaný. Dalšími jeho majiteli byli Švamberkové, mezi nimi i Bohuslav III. ze Švamberka a z Krasíkova, který v letech 1358 až 1366 zastával funkci královského hejtmana, sudího Chebska a v pozdějších letech byl nejvyšším zemským komorníkem.

Rýzmberkové ani Švamberkové si však Netřeb nezvolili za své rodové sídlo. Tím se stal až za Kanických z Čachrova. Sídelní éra hradu trvala do 15. století, v roce 1528 se o něm zemské desky zmiňují jako o pustém. S velkou pravděpodobností se na jeho zániku podepsalo husitské vojsko, které ho dobylo a vypálilo, když táhlo na Domažlice a Horšovský Týn.

Hrad Netřeb měl typický vzhled stavby donjonového typu. Čtyřhranný obytný donjon (věž) o rozměrech 13×11 metrů byl hradní dominantou. Do současnosti z něho zachovaly je části obvodových zdí. Z hradního opevnění pak zůstalo torzo západní hradby.

Z obce Kanice se ještě vyplatí zajet do sousedního Lštění, které je vzdálené asi 2,5 kilometry. Nachází se zde totiž původně gotická tvrz. Je sice nepřístupná, ale můžete se na ni podívat alespoň zvenku. O tvrzi se první písemné památky zmiňují v roce 1367. Když byla v 16. století ve vlastnictví Černínů z Chudenic, dostala renesanční kabát a podobu zámku. Ten byl o století později zbořen, vodní příkopy zasypány a z věže se stala sýpka, ke které byl v 19. století přistavěn obytný dům. Tyto dvě budovy se dochovaly do současnosti.

Zdroj: depolt.cz, pamatkopin.cz, mapy.cz, hrady.cz