Článek
Mnohokrát se stane, že do svých úst vkládáme slova v podobě ustálených sousloví – pořekadel, o kterých ani nevíme, jak vznikla. Jedno takové hovoří o sedlácích u Chlumce. Pokud se o někom vyjádříte ve stejném duchu, většina pochopí, že moc dobře nedopadl. Ostatně jako ti zmínění sedláci. Toto rčení má ovšem historické pozdí, vztahující se k roku 1775. Co se tenkrát stalo a jakou v tom sedláci sehráli úlohu?
Neúroda, hladomor a neúnosná robota
Na počátku 70. let 18. století se poddaným nežilo právě nejlépe. Robotní patent stanovil robotu na maximální tři dny v týdnu, přičemž nucená práce o sobotách a nedělích byla zrušena. To se ale pravděpodobně nedoneslo ke všem majitelům panství, protože někteří nutili své poddané pracovat více jak tři dny. Na některých panství se pracovalo dokonce až šest sedm dní v týdnu.
V letech 1769 a 1770 postihla české země neúroda, byl nedostatek obilí a jeho cena šplhala k závratným výšinám. Následoval rozsáhlý hladomor, během něhož zemřelo na čtvrt milionů lidí.
Za všechno může fáma
Je celkem pochopitelné, že taková zlá životní situace se musela na poddaných negativně podepsat. Kdo by se divil tomu, že povstali a svůj hněv obrátili proti vrchnosti. Zejména tehdy, když se po venkově začala šířit fáma, že panstvo zatajilo existenci tzv. Zlatého patentu, vydaného císařem Josefem II., kterým se robota rušila.
Pravda to nebyla, ale stačilo to k tomu, aby se v lednu 1775 objevily první selské nepokoje na Teplicku, odkud se rozšířily do oblasti Náchodu a Broumova.
Selské guberno pod vedení Antonína Nývlta
Antonín Nývlt byl rychtářem a hostinským ve Rtyni v Podkrkonoší. Měl přirozenou autoritu a těšil se vážnosti. I proto se stal představitelem bouřících se sedláků, které zastupoval při jednáních s vrchností. Selské guberno, kterému Nývlt předsedal, působilo celkem na devíti panstvích a stalo se hlavním původcem selského povstání, ačkoliv sám Nývlt nabádal spíše k umírněnosti než k násilí. Cílem guberna bylo zrušení roboty.
Sedláci přepadali zámky i kanceláře vrchnosti a snažili se dosáhnout svých cílů. Na některých panstvích se jim to podařilo. Jedním z bojových střetů Selského povstávání v roce 1775 byla bitva u Chlumce, kde se spolu utkaly císařské vojenské oddíly a selští povstalci. Stalo se tak v prostoru mezi Chlumcem nad Cidlinou a zámkem Karlova Koruna, a to 25. a 26. března 1775.
Oproti cvičeným a vyzbrojeným vojákům byli sedláci v nevýhodě, a tak není divu, že byli poraženi. Po porážce následovalo zatýkání vzbouřenců včetně vůdce selského guberna Antonína Nývlta.
Milost z rukou císařovny Marie Terezie
Ač se jednalo o rebelii vůči vrchnosti, císařovna Marie Terezie nakonec upustila od jejího tvrdého potrestání. Vydala generální pardon a sedláci od soudu odešli se sníženými tresty výměnou za to, že slíbí loajalitu. Exemplárně bylo popraveno je sedm sedláků, kteří se dopustili činů proti církevnímu majetku.
Není tomu ale ovšem tak, že by sedláci u Chlumce dopadli bídně. Ve skutečnosti se dá říct, že zvítězili, protože jejich počin vedl k pozdějšímu patentu císaře Josefa II. o zrušení nevolnictví (1781).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Selsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1775); https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Chlumce_nad_Cidlinou
