Demografické nůžky se rozevírají:počet seniorů roste, narozených dětí ubývá

Oficiální statistiky Českého statistického úřadu sice potvrdí realitu až za pár týdnů, ale verdikt je už teď neoddiskutovatelný, rok 2025 přinesl v Česku demografický šok.

Česko zažívá rok rekordního sucha v kolébkách. K 30. září 2025 mělo Česko 10 milionů 897 tisíc obyvatel, což bylo o 12,3 tisíce méně než na počátku roku.

Průměrný věk prvorodiček v Česku stále roste a v roce 2025 se pohybuje kolem 29 až 30 let. Pokud započítáme všechny porody (včetně druhých a dalších dětí), průměrný věk českých matek už překročil hranici 30,5 roku. Přitom ještě před deseti lety se věk maminek-prvorodiček pohyboval kolem 26 let. Výjimkou nejsou ale ani maminky, které rodí své první dítě až kolem čtyřicítky.

V Praze je tento trend nejvýraznější, průměrný věk matek tam stoupá k 31 letům. Hlavními důvody jsou podle analýz ekonomické faktory, nedostupnost bydlení a delší doba vzdělávání.

Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se za první tři čtvrtletí roku 2025 živě narodilo 58,7 tisíce dětí, meziročně o 5,8 tisíce, resp. o 9 %, méně. Pokles porodnosti pokračuje čtvrtým rokem, a to ve všech pořadích. Prvorozených bylo 27,3 tisíce narozených, 22,8 tisíce bylo druhorozených a 8,6 tisíce dětí se narodilo ženám jako minimálně třetí dítě. Podíl dětí narozených mimo manželství byl 46,9 %, obdobně jako o rok dříve.

Odhadovaný celkový počet živě narozených dětí za celý rok 2025 se pohybuje kolem 77 tisíc, což je další historické minimum po roce 2024 (kdy se narodilo 84,3 tisíce).

V absolutním počtu nejvíce dětí porodily ženy ve věku 30–32 let, resp. ženy narozené v letech 1992–1994. Relativně nejvyššívšak byla plodnost žen narozených v roce 1995.

Úhrnná plodnost (tedy kolik dětí by průměrně porodila jedna žena za svůj život, kdyby se nic nezměnilo), se odhadujena úrovni přibližně 1,37 dítěte na jednu ženu, což potvrzuje prohlubující se demografickou krizi. Ještě v roce 2021 to bylo cca 1,83, v roce 2025 padáme k hranici 1,3, což demografové označují za velmi nízkou plodnost.

Hodnoty míry setrvávající pod 1,5 po delší dobu vedou k nevratným změnám ve věkové struktuře populace. V současné době se rodí pouze 33 až 34 dětí na každých 100 žen v reprodukčním věku (15–49 let). Aby populace nevymírala, muselo by se na každých 100 žen narodit zhruba 210 dětí (koeficient 2,1). Aktuálně jich chybí téměř 80. To znamená, že se nezajišťuje ani minimální úroveň generační obměny.

V průběhu ledna až září zemřelo 83,8 tisíce obyvatel Česka, meziročně o 0,9 tisíce (1 %) více. Mezi zemřelými muži bylo nejvíce 75–79letých, mezi zemřelými ženami 80–84leté. Ve věku od 75 do 84 let byla třetina všech zemřelých.

Do manželství vstoupilo 36,0 tisíce párů snoubenců, což bylo o 2,6 tisíce (o 7 %) méně než v témže období roku 2024. Počet sňatků se snižuje třetím rokem v řadě. Nejvíce ženichů bylo ve věkové skupině 30–34 let, zatímco u nevěst byla nejpočetnější věková skupina 25–29 let. Rozvodem bylo ukončeno 15,6 tisíce manželství, meziročně o 0,2 tisíce více.

Saldo zahraniční migrace bylo kladné ve výši 12,8 tisíce osob, avšak meziročně o 8,3 tisíce nižší. V 1. až 3. čtvrtletí letošního roku bylo evidováno 85,2 tisíce přistěhovalých ze zahraničí, meziročně o 10 % méně. Nicméně měsíční počet přistěhovalých v září – 16,7 tisíce – byl vůbec nejvyšší od září 2022. Data ukazují, že v pozadí nárůstu stojí uvolnění možnosti vycestování z Ukrajiny pro muže ve věku 18–22 let.

Mezi vystěhovalé z Česka do zahraničí se během 1. až 3. čtvrtletí zařadilo 72,4 tisíce osob, meziročně o 0,9 tisíce méně. Počet vystěhovalých v roce 2024 byl však rekordní. Z velké části šlo o osoby, kterým vypršela platnost dočasné ochrany.

Přestože čistá trvalá migrace byla kladná, toto číslo nestačí k vyrovnání úbytku populace v důsledku nízké plodnosti a vysoké úmrtnosti .

V důsledku procesů souvisejících s přirozenou mobilitou, migrací a prodlužující se délkou života obyvatel dochází k významným změnám ve věkové struktuře obyvatelstva.

Index stáří vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 14 let. Aktuální stav v roce 2025 se pohybuje kolem 132 až 135. To znamená, že na každých 100 dětí připadá přibližně 135 seniorů.

Mediánový věk obyvatel České republiky v roce 2025 dosáhl hranice 43,0 let.Tento údaj potvrzuje setrvalý trend stárnutí populace. Pro srovnání, na začátku milénia byl mediánový věk 37,3 let. Za poslední čtvrtstoletí se tedy střední věk populace zvýšil o téměř 6 let. Podle demografické projekce ČSÚ bude stárnutí pokračovat.

Kolem roku 2050 by mohl mediánový věk v Česku přesáhnout hranici 47 let.Tento posun zásadně mění tzv. index závislosti, tedy poměr mezi lidmi v produktivním věku (15–64 let) a seniory (65+).

Kvůli propadu porodnosti v roce 2025 se nůžky rozevírají ještě rychleji – dětí v populaci ubývá, zatímco počet seniorů díky kvalitnější medicíně a stárnutí silných ročníků narůstá.

Klesající počet lidí v produktivním věku bude muset podporovat rostoucí populaci starších lidí. Odborníci již poukazují na potřebu zavést řešení, která zmírní dopady těchto změn – a to jak z hlediska rodinně příznivých politik, tak i migrace.

Prameny:

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Fertility_stat,

https://www.visualcapitalist.com/mapped-european-fertility-rates-by-country/,

https://csu.gov.cz/docs/107508/242ef7e8-e294-4d7b-57ca-65ee5fc38085/31003314sta.pdf,

Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, ISBN978-80-7380-114-4.