Článek
Jak správně podojit všechny poddané
Tak by se měl nový návrh zákona z dílny ministerstva kultury o koncesionářských poplatcích správně jmenovat. Proč nenechat platit všechny bez rozdílu, když si za tím účelem vydáme zákon.
Však vládneme, tudíž můžeme.
Opravdu? Je jisté, že v době, kdy mobilní telefon mají téměř všichni, se tento požadavek zdá být oprávněným. Občan se může na internetu podívat nač jenom chce a poslouchat to, co si vybere.
Jasně.
Takže místo zpoplatnění vstupu na určený web, který tyto platformy, jakými jsou veřejnoprávní televize a rozhlas jsou, zpoplatníme všechny! A penězovod je na světě. Jak prosté, že?
Mohou, tak ať platí!
V době, kdy máme několik mnoho možností, jak získat peníze od skutečných uživatelů, zvolíme takovou, která se dotkne všech. Absolutně. Bezohledně. Bez ohledu na fakt, zda onen člověk skutečně sleduje výplody ČT, nebo poslouchá ČRo.
S manželem jsme tak trochu alternativní domácnost. Televizi nemáme. Platíme si streamovací služby, které skutečně využíváme. Místo ČRo si občas poslechneme nějaké skutečně živé a nezkostnatělé rádio. Tudíž mé rozčarování se přelévá postupně v naštvání a zuřivost.
A já dodávám - pokud v navrhované podobě zákon o koncesionářských poplatcích projde, podám žalobu na ministra kultury Baxu za znásilnění.
A víte proč, pane ministře?
Protože nástroj na to zkrátka máte.
