Článek
Obvykle spím docela tvrdě, ale nestandardní zvuky mě budí. Už jednou se stalo, že nám po střeše, kterou máme nad ložnicí, v jednu ráno někdo pochodoval. Nejdříve si všichni mysleli, že se mi něco zdálo, ale podle stop na střeše se ukázalo, že tam skutečně někdo byl. Jak se tam dostal těžko hádat. Bohužel se to děje vždy, když nikdo další není doma!
Tentokrát ten zvuk byl tišší. Nejdříve jsem si říkala, že zase kuna má snahu dostat se do střechy. Ta je nezmar, zkouší to pravidelně, ale taky to nebylo ono. Že by nějaký pták, možná kočka. Seděla jsem na posteli, pomalu se probouzela, to mi vždy trvá, a i trochu sebe sama se ptala, jestli je ten zvuk skutečný. Najednou zase jako by nehty o plovoucí podlahu. Zaostřuji zrak, rozsvěcuji lampičku a hned mě jímá hrůza! Prostředkem naší ložnice si kráčí myš!
Ne, nebydlíme na statku, kde by myši mohly být běžnou záležitostí. Ač máme hodně přírody kolem, tak pořád jsme v Praze. A pokud bych nějakou takovou společnost čekala, tak určitě v přízemí v kuchyni, kde máme celé léto otevřené dveře na zahradu. Ale rozhodně ne v prvním patře v ložnici.
Zatímco myš si sedla a dívala se na mě, já stále na posteli, vzala telefon a volám mému partnerovi do zahraničí, ať z toho taky něco má. Ten telefon hned bere s dotazem, co se stalo, že má málem infarkt. Sděluji mu, co se stalo. Samozřejmě si mě dobírá a radí, ať na myš vezmu basebalovou pálku. Připomínám mu, že myš sice teď sedí, ale je obvykle rychlá a nejsem si jistá, jestli než vezmu pálku a doběhnu k myši, to stihnu. Mám to prý zkusit.
Akce se nezdařila. Plán neměl šanci na úspěch, myš se hned schovala za šatní skříň, vedle které máme zaparkovaných několik kufrů. Myš sem tam z pod kufru vykoukne a já vím, že dokud ji nechytnu, tak stejně už spát nebudu. Jdu dolů pro pastičky, které jsem koupila na chytání jejich kámošek v zahradním domečku. V pastičce je rovnou i návnada a přes zimu měly tyto pasti největší úspěch. Zhruba chytily 12 kousků. Kladu past vedle kufru a čekám. Po krátké chvilce myš vykukuje a posunuje pastičku směrem pod kufr. Jak je past rozevřená, pod kufr se nevejde a naráží na něj. Myš se ji tam snaží dostat, ale stále past chytá jen v místě, kde ještě není šance, aby sklapla.
V přímém přenosu vše líčím příteli. Ten už z toho má legraci, čímž mě jen naštve. Protestně se odcházím zavřít na záchod, kde vím, že žádná myš není. Najednou slyším zase cupitání a myš někam odchází. Blbé je, že celé patro necháváme otevřené a já teď vůbec netuším, kam ta myš odešla. Nicméně jsem hned zavřela dveře do ložnice! Takže je docela možné, že ji má přítel v pracovně, nebo je v koupelně, protože na chodbě nikde není. Nepředpokládám, že by se dostala po schodech nějakým způsobem dolů. Ale možná ji podceňuji.
Také jsme pátrali, jak se milá myš dovnitř vůbec dostala. No a ukázalo se, že v neděli, jak bylo hezky, přítel nechal otevřené balkónové dveře zhruba půl dne. To bude ono, ať si ji loví ve své pracovně!
Druhý den mám nastražené pasti a nic! Právě jsem asi odradila všechny návštěvy, které se k nám chystaly. Ale mohu uklidnit, že pokoj pro hosty je bezpečný, protože jako jediný byl zavřený. Já však stále hledám nějaké stopy, vyklepávám boty, než si je obuju, vše prohlížím, čekám, kde na mě vykoukne… a myš nikde.
Moc uvítám ověřená doporučení, jak myš odchytit. Vyzkouším všechny, dokud ji neodstraním. Chci zase klidně spát!
