Článek
Slunce, vůně oceánu, horký písek a nekonečný přísun barevných míchaných koktejlů. Žádný stres, jen pohoda, klid a horké tělo na slunci. Co když nám ale nestačí svlažit se ve vlnách Atlantiku? Co když chceme i trochu romantiky a třeba se i dotýkat těch svalnatých kluků, co se před námi schválně předvádí. Vše povoleno! Vítejte na Kapverdách, kde je profesionální romantika a plnění snů zaměstnáním.
Aby bylo předem jasno, tenhle článek nemá odsoudit ani jednu stranu. Věci se mají tak, jak se mají. Ale je fér, znát pravidla hry, než se k ní připojíte. Pojďme se podívat, jak to na Kapverdách chodí. Abychom pochopili pravidla hry, je potřeba znát pozadí, kulturu a historii země. Vysvětlím to velmi stručně, kvůli historii tenhle článek nečtete. Kapverďané jsou potomci afrických otroků a Portugalců, případně Holanďanů. Jsou velmi hrdí a krásní. Mají kořeny jak v Africe, tak v Evropě. Jenže se narodili na Kapverdách, které sice milují, ale zároveň žijí dost chudě v porovnání s turisty, které potkávají. Jejich představa Evropy je představa ráje, kde si každý může neustále dovolit platit drahý hotel. Plat zaměstnance hotelu je mezi 50–100 dolary měsíčně.
To na naše poměry opravdu není mnoho. Kromě původních Kapverďanů je tu hodně přistěhovalců z kontinentální Afriky. Ti nemají ani evropské kořeny a pochází ještě z horších poměrů. Jejich snaha spojit se s Evropou je o to usilovnější. Africké kořeny dávají lidem žijícím na Kapverdách do vínku silný vztah k rodině. Rodina ovšem funguje trochu jinak, než jsme zvyklí u nás. Klasický model máma, táta, děti by tu nefungovala. Tady je rodina mnohem širší. Všichni žijí dohromady. Tedy minimálně na ulicích a v chudinských čtvrtích. Jinak by to ani nešlo.
Pomáhají si navzájem. Ženy, které mají to štěstí a pracují v hotelech, mají děti, které vychovává rodina. Většinou na jiném ostrově. Ostrov Sal a Boa Vista, kde jsou hotely pro turisty, není pro běžné Kapverďany. Je tu draho. I dvojnásobně oproti ostatním ostrovům. Rodiny žijí většinou na ostrově Santiago, kde je i hlavní město. Je opravdu těžké potkat na hotelu dívku, které už nemá nějakého potomka na jiném ostrově. Dívky si bílých turistů moc nevšímají. Pokud tu přímo nebydlíte, nemáte jí moc co nabídnout. A sex za peníze, na to jsou příliš hrdé a slušné. Jinak je to s muži. Jsou to ti, kteří mají děti s místními děvčaty a své děti milují. I kdyby ještě neměli děti, milují svou rodinu. Nikdy se od ní zcela neodstřihnou. Rodina to ví a spoléhá na ně.
A tak tu máme nabídku, po které je poptávka. Chlapci mají za úkol živit rodinu. Jejich aktivem je jejich tělo a pohádka, kterou ženě/turistce dají. Všimli jste si těch vymakaných tmavých chlapců posilujících tělo od soumraku až do úplné tmy na pláži? Ne náhodou jsou venkovní posilovny přímo před restauracemi.
Popíjíte víno, nohy zabořené ještě v teplém písku a pohled vám ze západu slunce nad oceánem občas sklouzne k těm chlapcům. Proč ne? Navíc nejsou dotěrní. Jde ji totiž o vztah. O lásku, kterou ve vás probudí. Čím víc po něm budete toužit, tím spíš si vás omotá kolem prstu. Jsou neskutečně pozorní. Standardem jsou procházky po pláži i seznámení s rodinou v chudinské čtvrti. Všichni vás hned budou považovat za jeho děvče a chválit vás. Za týden se budou naprosto stejně chovat i k další slečně, ale to nemusíte vědět. Poznáte tety, strýčky, neteře. Hlavně malé děti. Jste láskou jeho života, chce si vás vzít, čekal jen na vás! Nejen, že je krásný a pozorný, ale mluví nejméně třemi jazyky a příbuzné má v Portugalsku (abyste pochopili, že vás nechce jako vstupenku do Evropy). Ale i kdyby tam vzdálené příbuzné měl, dostat víza do Evropy prakticky nemá šanci.
To mu máte umožnit vy. A kdyby ne, budete posílat peníze a když ne peníze, tak dárky. Nejen jemu, ale hlavně jeho rodině. Nemůžete přijet bez dárků pro tetičky a neteře, když už vás mají tak rádi! Nesuďme je. Jsou to milí a srdeční lidé. Je to způsob obživy jako každý jiný. A turistky mají svůj románek. Většinou je to časem přejde a zůstane krásná vzpomínka na exotickou lásku. Na překrásnou pláž, kterou pojmenoval po vás, na šumící oceán a tak dál a tak dál.
První příběh ze života mám přímo od zdroje. Samozřejmě nebudu nikoho jmenovat. Kamarádka se zamilovala. Jak už jsem výše popsala, byl prostě skvělý. Kamarádka je krásná ženská a chlapce může mít i u nás. Jenže tenhle byl jiný. Měl silný příběh, částečně portugalské kořeny, byl vtipný, živý, hodně sportoval, vzal ji hned do rodiny. Viděla, jak ho děti milují a on je. Vzal ji se svým strýcem brzy ráno na moře na ryby. Byla během pár dní součástí rodiny, kterou doma neměla a tady ji doslova hned milovali. Vyměnila si číslo rovnou s několika z nich. Psala si i s dětmi. Představa, že by mohla toho úžasného chlapa, co ji tolik miluje dostat do Evropy a žít tam s ním a přitom jezdit za velkou rodinou sem do ráje byla náramná. Okamžitě jí podlehla. Byla to prostě láska jejího života.
Měla to štěstí, že mohla za svou láskou létat často. Pokaždé něco vezla rodině. Když už obíhala úřady a vymýšlela datum svatby, přiletěla nevhod. Milý byl jiný. Nějak se to nepovedlo. Kapverdy jsou velkým překladištěm drog a místní kluci tu jsou velmi často na kokainu. Buď ho jen prodávají, nebo si dávají také. Kamarádka s hrůzou zjistila, že v tom jede i on a že je po něm dost agresivní. Poplakala si a uzavřela tuhle kapitolu jednou pro vždy. Naštěstí. Chlapec přišel o jednoho ze svých sponzorů. Život šel dál i pro něj.
Druhý příběh je z vyprávění českého delegáta na ostrově Boa Vista. Chlapci na Kapverdách mají na lásku vždy jen těch několik dní naší dovolené. Nemohou si dovolit zaváhat. Když to dámě vyhovuje, poskytnou rychle i sexuální služby. I z toho kouká nějaké přilepšení. To si takhle přijela rodina na dovolenou. Otec dělal dětem na pláži z jemného písku kapané hrady a maminka se starala o pitný režim rodiny. Nějak to sama přehnala s drinky v plážovém baru a ten číšník byl tak pozorný a sexy. Skončili na rychlou chvilku na toaletě za barem. Jenže měli tu smůlu, že se jim podařilo utrhnout umyvadlo.
Číšník, kterému v té chvíli šlo o všechno, utekl. A otec rodiny nechápal, co se děje, když se přišel podívat na ten poprask na baru. Delegát to neměl jednoduché. Řešit velmi delikátní situaci, rozdělit jim na zbytek dovolené pokoje? Co děti? Nesoudím ani tu dámu, nikdo nevíme, jaké to měla doma. Ale proboha, nenechte se aspoň načapat!
Mějte se krásně a užijte si klidně všechno, co krásné Kapverdy nabízí, jen nebuďte naivní, ať pak nejste zklamaní.