Hlášení v letadle; Nenápadný povel může znamenat i nouzové přistání. Rady letušky

Existuje několik druhů cestujících. Ti, kteří se spoléhají na své zkušenosti s létáním, všemu rozumí, bezpečnostní instrukce už viděli mockrát a hlášení v letadle neposlouchají, protože je mu nejen špatně rozmět. Nikdy tam přeci není nic zajímavého. Proč si tedy nenasadit hned po nástupu do letadla sluchátka na uši a neuzavřít se ve svém světě? Pak máme cestující, které dění v letadle zajímá, ale mnohé věci už jednoduše přeskalují, protože už je také viděli a slyšeli mnohokrát. Poslední typ cestujících jsou buď letečtí nováčci nebo lidé, kteří se létat bojí. Ti bedlivě sledují vše. Rozčiluje je, když je ostatní cestují ruší a oni hlášení neslyší pořádně. Co kdyby se něco dělo? Co kdyby se museli připravit na nějakou mimořádnou situaci?

Pracuji jako letuška už mnoho let a v tomoto článku se vám pokusím poradit (ano i těm, co už všechno znají), kdy zbystřit pozornost, protože se na palubě opravdu děje něco mimořádného.

V přepravních podmínkách je napsáno, že je cestující povinen uposlechnout pokynů posádky. Tyto pokyny mohou být předány i palubním hlášením. Pokud slyšíte hlášení, poslechněte si jej. Standardní hlášení pro cestující obsahuje vždy přivítání na palubě, informace o zákazu kouření a podobně. Když hlásí kapitán letadla, informuje cestující o letu. O letové výšce, rychlosti letu, o tom, přes které země poletíme a tak. Existují ale i hlášení, která nejsou primárně určená pro cestující. Co znamenají a kdy zpozornět?

Všímat si nemusíte hlášení, která jsou pro nás čistě provozní. Například: „Boarding completed“ znamená, že jsou již všichni cestující na palubě. Hlášení, ve kterých se objevuje slovní spojení „armed/disarmed possition“, si také nemusíte všímat. Znamená to, že jsou již hlavní dveře zavřené a je třeba je zajistit tak, aby se při jejich otevření nafoukl skluz. Po přistání se toto hlášení ozve znovu. To dveře odjišťujeme, aby se skluz nenafoukl.

Během nastupování do letadla si všímejte hlášení, ve kterém mluvíme o plnění paliva. Někdy, ne vždy, se stáne, že je třeba „tankovat“ během nastupování cestujících. V tom případě se dozvíte, že nemáte postávat v uličce, máte se co nejdříve posadit, ale pozor, s pásy rozepnutými! Používání elektronických zařízení včetně mobilů je zakázáno. Letušku během plnění nenajdete v kabině a ani nás prosím nevolejte, pokud se nejedná o nějaký urgentní zdravotní problém. Letušky jsou během plnění připravené u hlavních nouzových východů, kdyby bylo třeba dostat rychle lidi z letadla.

Během turbulence uslyšíte hlášení, které vás bude informovat o tom, že máte zůstat připoutáni. Pro letušky to ale neplatí, jsme tam pro vaše bezpečí a musíme zkontrolovat, že hlášení opravdu všichni slyšeli a bezpečně se připoutali. Pokud má být turbulence silná, můžete zaslechnout hlášení přímo od kapitána. To patří nám. Řekne nám v angličtině, abychom se posadily. V tom případě všeho necháme a půjdeme se také připoutat, dokud nám pan kapitán opět nenahlásí, že můžeme pokračovat v práci.

Hlášení, kdy i nám přejede mráz po zádech začínají slovem „Attention“ tedy v češtině „Pozor“. Za svou kariéru jsem jej slyšela naštěstí jen jednou a byl to planý poplach. Uff.

Mráz po zádech by mi přeběhl i kdybych slyšela kapitána zavolat si k sobě vedoucí kabiny. Kvůli kávě by ji totiž nikdy nevolal palubním rozhlasem. Je to vždycky nějaký průšvih. Může to znamenat i to, že vedoucí kabiny dostane pokyn k přípravě letadla na nouzové přistáni. V praxi uslyšíte: „Purser to the flight deck“ nebo jiné označení vedoucí kabiny. U Oman Air to je například zkratka SFS. Zbystřete, ale nepanikařte. Ještě to nic znamenat nemusí, tuto situaci jsem zažila jako cestující právě s Oman Air na cestě do Paříže.

Letěli jsme si takhle z Ománského Muskatu do Paříže a po hlášení o tom, že jsme zahájili klesání na Paříž se ozvalo: „SFS to the flight deck!“ Cestující samozřejmě nic netušili, ale já a mé dvě kolegyně jsme zpozorněly. Nebylo to nic příjemného. Rozhlížely jsme se kolem sebe a sledovaly, jak naši kolegové z Oman Air rychle plní předem dané úkoly. Tak, jak se známe z tréninku. Zkontrolovat a zavřít toalety, zkontrolovat zajištění galley atd. A pak jít všichni rychle za vedoucí, aby se dozvěděli, co se přesně děje a bude dít. Jestli bude nutné připravit cestující na nouzové přistání. Já jsem nic netušící cestující, která seděla přede mnou zvedla zádovou opěrku. Divila se, co si to dovoluji, ale řekla jsem jí, že přistáváme a opěrka má být zvednutá. Nechtěla jsem, aby mě a lidem sedícím vedle mě blokovala východ. Myslím, že si dodnes myslí, že letěla s neskutečně drzým člověkem. Ale když jde o život..S kolegyněmi jsme se shodly, že pokud by začali palubní průvodčí připravovat kabinu na nouzové přistání, byly jsme připravené přihlásit se jako pomoc při evakuaci. Naštěstí k tomu nedošlo.

Za chvíli k nám přišel steward, který věděl, že jsme letušky a bylo mu jaské, že víme, co se děje. Vysvětlil nám, co se stalo. Oman Air mají před přistáním v Paříži použít sprej na dezinsekci kabiny. To udělali, ale zbytek spreje nechal někdo z nich dostříkat na jedné toaletě. A nevšiml si, že spustil hlásič požáru. V kokpitu se kapitánovi rozsvítila kontrolka hlášení požáru na toaletě. Kapitán si zavolal vedoucí kabiny nouzovým povelem. Požár je zlá a rychlá věc, v letadle obzvlášť. Naštěstí toaletu prověřili, zjistili, co se stalo a všichni jsme pak bezpečně přistáli.

Pokud byste takové hlášení někdy zaslechli, nepanikařte. Nemusí se nic stát. Vraťte se na své místo a bedlivě sledujte další hlášení. Když se do několika minut nic neozve, můžete být naprosto v klidu.

Přeji vám, abyste vždy šlyšeli jen hlášení o tom, že se máte pohodlně usadit a užít si příjemný let.

Vaše letuška