Článek
Bylo, nebylo. Před mnoha a mnoha lety žil nedaleko města Krumlova mladý, krásný a bohatý muž. O nevěsty neměl nouzi, ale do ženění se mu nechtělo. Raději se toulal po krásné jihočeské krajině, aby nemusel poslouchat rodiče, kteří jej nutili do ženění. Jednoho dne se mladík zatoulal ke břehu Vltavy. Tam, pod vysokým ostrohem nad řekou, se rozhodl napojit svého koně. Jak už to v příbězích bývá, spatřil zde pod skálou krásnou dívku. Nebyla urozená, ale měla pro mladíka zvláštní kouzlo. Nemohl na ni přestat myslet. A tak se do toho místa vracel stále znovu a znovu, aby dívku alespoň z dálky pozoroval. Jednoho dne si konečně dodal odvahy a dívku požádal o ruku. Ta souhlasila, ale s jednou podmínkou. Nechtěla odejít z milovaného kraje, a tak mladíka požádala, aby dal na skále nad řekou vybudovat sídlo, ve kterém budou moci strávit klidný a pohodlný život nejen oni, ale i další generace jejich potomků. Tak podle pověsti vznikl hrad Dívčí Kámen. Karel IV. vydal listinu, kterou svolil k výstavbě hradu. Vydal ji čtyřem bratrům z Rožmberka. Byl jedním z nich onen zamilovaný mladík?
Jak asi vypadala krásná dívka na jejíž přání byl hrad vystaven?
Romantická zřícenina gotického hradu se tyčí na skále nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka u městečka Křemže v okrese Český Krumlov v nadmořské výšce 470 m. jak dokládají archeologické nálezy, byl ostroh osídlený už v pravěku a ve starší době bronzové zde stálo opevněné hradiště. Později hradiště zaniklo. Historie hradu Dívčí Kámen se datuje od doby Karla IV. Ten vydal listinu, ve které se povoluje bratrům Joštovi, Petrovi, Janovi a Oldřichovi z Rožmberka stavba hradu. Původně byl hrad označován německým jménem Maidstein.
Pohled na řeku Vltavu z hradu Dívčí Kámen
Z historie hradu také víme, že zde byl vězněn zajatý král Václav IV., a to Oldřichovým synem Jindřichem III. z Rožmberka. Jakmile vypukly husitské války, podstoupil hradní pán, v té době Oldřich II. z Rožmberka objekt Vilémovi z Potštejna. V roce 1420 byl hrad obléhán husitskými vojsky. Podhradí nevydrželo, ale hrad obléhání odolal. V roce 1426 se pak vrátil do rukou Oldřicha II. Později byla posílena hradní bezpečnost. Dochovaly se dokonce záznamy o množství zbraní a jiného vybavení k obraně hradu. Posledním hradním pánem této epochy byl Petr z Rožmberka. Hrad byl v té době složitým, propracovaným komplexem. Měl trojúhelníkový tvar a tři vstupní brány. Kvůli bezpečnosti mělo obytné jádro okna pouze do nádvoří. Hrad byl ve své nejlepší době skvěle připravený na nájezdy nepřátel odkudkoli. Měl také jedno z nejstarších obranných zajištění proti dělostřelbě na našem území. Přesto se o něm již v záznamu z roku 1541 dočteme jako o pustém sídle. Důvod jeho opuštění uveden není. Sklepy byly zasypané a objekt začal chátrat.
Podle pověsti se ukrývá ve sklepení zříceniny hradu poklad
Podle pověsti zůstal v hradních sklepeních obrovský poklad. Hlídá jej samotný král všech trpaslíků. Patrně je alergický na zlato nebo je ve studeném sklepení často nastydlý, protože prý lidé často slýchali, jak v opuštěném hradu někdo kýchá. Pokud uslyšíte kýchnutí, je potřeba v tu chvíli říci uctivě: „Pozdrav pánbůh“. Dostanete tak za odměnu část pokladu. V opačném případě vás postihne neštěstí.
Zdroj: kniha: Magická místa Čech a Moravy, autor: Magdalena Wagnerová
