Jak Polsko trvalo na svém katolicismu, důvěřovalo Rusku a o všechno přišlo

Nedávno jsme sledovali polské volby. Jak už to v Polsku bývá, velkým tématem zde byla konzervativní katolická otázka. Je vidět, že se Polsko z historie přílož nepoučilo. Pojďme se podívat, jak díky tomuto konzervatismu v minulosti přišlo Polsko o své území.

7. září 1764 byl zvolen polským králem Stanislav Antonín Poniatowski ( 1732 – 1798). Jeho zvolení si ohlídala sama ruská carevna Kateřina II. Veliká. S tou se Stanislav poprvé setkal již v roce 1755 při své návštěvě Ruska. Mladý Stanislav sem byl vyslán jako pomocník britského vyslance. Do svůdné carevny se ihned zamiloval. Kateřina II. Veliká byla známá velkým množstvím milenců. I se Stanislavem si v té době začala milostný románek. Spekuluje se dokonce, že byl Stanislav biologickým otcem její dcery Anny Petrovny. Po návratu do Polska zůstává zamilovaný Stanislav pod vlivem ruské carevny. Ta se jej rozhodne využít pro své politické zájmy. Polsko je v té době formálně součástí unie s Litvou, ale Kateřina si usmyslí, že po smrti polského krále Augusta III. V roce 1763 dosadí na polský trůn svého bývalého milence a Rusko tím získá vliv nad celým Polskem. Do volební kampaně za Stanislavovo zvolení vloží Kateřina celých 1,5 milionu rublů! Když jeho zvolení ještě podpoří armádou, která se těsně před volbou usadí před Varšavou, je výsledek předem jistý. Stanislav je zvolen polským králem.

Pro Polsko by to nebyla žádný škoda, Stanislav II. Augustus Poniatowski byl moudrý a osvícený král. Byl velkým mecenášem umění a hned v prvních letech své vlády se snažil pozvednout kulturní život. Zpočátku vycházel i s nejmocnější polskou politickou stranou Familia. Problém nastal, jak už jsme naznačili kvůli konzervativnímu katolicismu. Stanislav totiž prosazoval svobodu víry a to bylo pro konzervativní Famíli nepřípustné. Tento rozkol využilo právě Rusko, které na svou příležitost čekalo. Už ke konci 60. let byla situace v Polsku kritická. Šlechta bránila reformám, občané se bouřili a okolní země si na území Polsko-litevské unie brousily zuby. Vnitřní rozbroje ohledně víry oslabily Polsko natolik, že si jeho území začnou postupně rozebírat sousedé. V roce 1772 podepisuje Rusko dohodu s Pruskem a Rakouskem a Polsko ztratí třetinu svého území i obyvatelstva. A zdůvodnění? Jako bychom to už někde slyšeli. Obnovení pořádku a klidu k podepření svobody národa a v zájmu upevnění existence a dosažení pevnosti. Brzy přijde druhé a třetí dělení a za pár let nezbyde z Polska zhola nic. Měsíc poté podepsal Stanislav abdikaci. Stal se z něj de facto ruský vězěň, žil v Petrohradě a po zbytek života se snažil bojovat za polskou věc u carského dvora a sepisoval své paměti.

Zdroj: History revue září 2019