Článek
Letecká doprava se za poslední roky nesmírně změnila. Jako první asi každého napadne změna servisu na palubě. Kde jsou ty doby, kdy letušky každému cestujícímu na palubě servírovaly šampaňské a teplé jídlo na palubě bylo samozřejmostí. Množství letů bylo ovšem zlomkem množství těch současných. Letušek bylo jen pár a cena letenky dosahovala výše několikanásobku průměrného platu. V současné době nejde ani tak o zážitek, jako o dopravu. Letadla již nejsou létajícími restauracemi na vysoké úrovni, ale především dopravním prostředkem.
Zajímavý rozdíl je v konceptu letecké dopravy u evropských aerolinek a například u arabských nebo asijských. V Evropě je vždy na prvním místě bezpečnost. Jako letuška jsem létala i několik týdnů v Ománu. Školili nás, že pokud si bude cestující přát nápoj třeba jen minutu před přistáním, nesmíme ho odmítnout. Pro evropské aerolinky naprostý nesmysl. Je to ohrožení bezpečnosti jak cestujícího, tak především letušky, která by měla být v té době již také připoutaná.
Z profesionálního hlediska se ráda dívám na filmové zpracování skutečných leteckých katastrof. Díky mnoha z nim byla změněna pravidla letecké dopravy i školení leteckého personálu. Věřím, že třeba taková pomalá dekomprese, která mohla za smrt 121 lidí při pádu letadla společnosti Helios v roce 2005, se již nikdy nestane. Dekomprese, ať již pomalá, nebo explozivní, je téma, které je velmi pečlivě probíráno na školeních. O co vlastně jde a jak může i samotný cestující upozornit posádku na to, že něco v letadle není zcela v pořádku?
letecký personál je na případ dekomprese proškolený, ostražitosti ale není nikdy dost
Dekomprese je lidově řečeno ztráta tlaku v kabině letadla. Že je rozdílný tlak v nadmořských i podmořských výškách asi nemusím nikomu vysvětlovat. Díky tomu, že se letadlo pohybuje v oblasti stratosféry, tedy většinou přibližně ve 12 km nad mořem, je tlak oproti zemi velmi rozdílný. Sami víte, že horolezci ve vyšších výškách již potřebují kyslíkové přístroje. Díky rozdílu tlaku totiž není možné dostat do těla tolik kyslíku ze vzduchu, kolik jej potřebujeme. Pokud by nebyl vyrovnáván uměle tlak v kabině letadla, měli bychom velký problém. Nejrychleji na nedostatek kyslíku reagují nervové buňky, tedy mozek. Při prudké ztrátě tlaku bychom bez přídavného kyslíku měli přibližně jednu minutu, než bychom upadli do bezvědomí. Následovala by bohužel smrt. I proto je tak důležité upozornění o tom, abychom si nejprve nasadili kyslíkovou masku my a teprve potom pomohli ostatním. Jak bychom mohli pomáhat, kdybychom byli sami v bezvědomí?
v panelu nad vaší hlavou jsou kyslíkové masky, které vám mohou zachránit život
Řekněme si nyní, co by se dělo při explozivní ztrátě tlaku a co by to znamenalo pro cestující. Slovo explozivní je použito záměrně. Pravděpodobně by došlo k prudké ztrátě tlaku díky otvoru v trupu letadla. Představte si třeba situaci, kdy nějaký terorista odpálí nálož a v letícím letadle vznikne otvor řekněme velikosti nouzových dveří nad křídly. Vlivem prudké změny tlaku bychom pocítili „kopanec“ do hrudníku. V kabině by se okamžitě udělala mlha kvůli sražené vlhkosti. Do toho by byl slyšet obrovský hluk. Otvor by měl díky podtlaku venku snahu „vysát“ vše v jeho okolí.
Jak přežít? Díky zařízení, které automaticky kontroluje tlak v kabině by nad vašimi hlavami vypadly kyslíkové masky. Nad každou trojsedačkou jsou hadičkou připevněné ke kyslíkovému vyvíječi čtyři masky. Stačí zatáhnout za jednu masku a kyslík začne proudit do všech čtyř stejně. Proudit bude 13 minut. Je nezbytně důležité, abyste byli připoutaní. V případě, že byste ve chvíli, kdyby se něco takového stalo, nebyli na svém místě, jednoduše skočte pod nohy jiným cestujícím a „zahákněte se.“ Hadičky od masek jsou tak dlouhé, že vystačí až k vám dolů. Piloti urychleně sklesají do nadmořské výšky, kde bude tlak pro dýchání již možný.
i takle může dopadnout letadlo
Nebezpečnější je dekomprese pomalá. Právě ta způsobila pád letadla Helios. Od té doby přibylo mnoho kontrolních bodů a školení, aby se situace již nikdy nemohla opakovat. Pomalá dekomprese vznikne po startu letadla, při špatném fungování tlakování kabiny. U Heliosu bylo dokonce vypnuté úplně. Přestože je tlakování pravidelně kontrolováno, porouchat se může cokoliv. Jakmile by tlak v kabině klesl pod rizikovou hladinu, rozsvítí i rozezní se v kokpitu pilotům varovná kontrolka.
Pokud by ji z nějakého důvodu ignorovali, vypadnou při určité hladině tlaku kyslíkové masky nad hlavami cestujících samy. Posádka letadla má pro tento případ jasný postup, vy, cestující, zůstaňte připoutaní a nasaďte si kyslíkovou masku. Pokud by mělo letadlo problém s tlakováním během letu, stane se to samé. Jde jednoduše o kontrolu tlaku v kabině, která probíhá během celého letu automaticky. Nedostatečný tlak v kabině můžete pozorovat i sami na svém těle. Při nedokysličení dochází k tzv. hypoxii. Přesně k tomu došlo u zmiňovaného letu. Proč ale nikdo v letadle nezareagoval na něco podivného? Hypoxie je totiž velmi zrádná.
Hypoxie je zrádná. Může navodit pocit lehlé opilosti, kdy si myslíte, že vše zvládnete
Nedostatek kyslíku v mozku navodí pocit mírné opilosti. Dokonce se můžete cítit vesele, skoro rozpustile. Bude se vám lehce motat hlava, budete mít mírně rozmazané vidění. Problém je, že v té chvíli není mozek schopen vyhodnotit situaci jako varovnou. Dokonce dochází k pocitu, který můžete znát z opilosti. Jednoduše si myslíte, že všechno zvládáte, máte pod kontrolou. V tu chvíli již ale nejste schopen zhodnotit reálně situaci. Brzy přijde únava, pocit paniky, bezvědomí a smrt.
Let Helios měl v roce 2005 doletět do Prahy, nikdy nedoletěl. Všichni jeho cestující včetně posádky se dostali do stavu těžké hypoxie. Přestože vzlétly stíhačky, jejichž piloti mohli skrz okna letadla vidět cestující, bylo již pozdě. Jediným pohybujícím se člověkem byl stevard, který díky přenosnému kyslíku došel do kokpitu a jako amatérský pilot malého letadla zasedl za řízení. Pravděpodobně by se ani jemu již nepodařilo s letadlem plným spících lidí přistát. Každopádně piloti stíhaček mohli jen sledovat, jak dopravnímu letadlu došlo palivo a zřítilo se ve 12:04 místního času nedaleko vesnice Gammatiko u řeckého Marathónu. Ve chvíli pádu byli ještě všichni na palubě naživu.
Chytré hodinky vám mohou zachránit život
Zajímavostí dnešní vyspělé doby jsou například chytré hodinky. Je znám případ, kdy letadlu špatně fungovalo tlakování a během stoupání do hladiny došlo ke snížení tlaku v kabině. Piloti reagovali dostatečně včas, a ještě předtím, než vypadly kyslíkové masky přerušili stoupání a vrátili se na výchozí letiště k opravě. Stevard, který byl na palubě později vyprávěl, že jej na nedostatek kyslíku v jeho krvi ještě před klesáním letadla upozornily jeho hodinky. Věřím, že tichý zabiják pomalé dekomprese již nikomu neublíží. Ve střehu ale zůstaneme všichni.
Vaše letuška
