Článek
Barokní zámek Lemberk najdeme nedaleko Jablonného v Podještědí. Jeho předchůdcem byl středověký hrad Löwenberg založený ve 40. letech 13. století Havlem z rodu Markvarticů. Havel z Lemberka působil na dvoře krále Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. Známá je dnes spíše jeho manželka Zdislava z Lemberka. Zdislava pocházela z Křižanova na Moravě a do širšího povědomí se dostala v roce 1995, kdy byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou. O jejím životě byl natočen nádherný film „V erbu lvice“. Zdislava byla ve své době zakladatelkou klášterů a špitálů, do kterých sama docházela a pomáhala osobně nemocným. Od roku 2002 je Zdislava Z Lembeka také patronkou Libereckého kraje.
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
V polovině 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Současnou raně barokní podobu s uzavřeným štukově zdobeným nádvořím získal zámek ve druhé polovině 17. století, za držení Pánů z Bredy. Poslední šlechtickou majitelkou zámku byla princezna Gabriella Ausperková, rozená Clam-Gallasová.
Zámek Lemberk je znám především díky záhadným paranormálním jevům, ke kterým zde často dochází. Lemberk je dokonce považován za jedno z vůbec nejtajemnějších míst v České republice. K podivným, nevysvětlitelným jevům zde dochází dodnes, ale nejvíce záznamů z jejich pozorování máme pravděpodobně ze 70 let minulého století. V té době je sledovala a informovala o nich místní kastelánka Ing. Jana Talafantová.
Ta, když nastupovala za svého předchůdce, všimla si dřevěné vyřezávané hůlky (špacírky) volně položené v pokoji. Hůlka nebyla součástí inventáře. Upozornila na ni končícího kastelána, ale ten si hůlku odmítl odnést s tím, že není jeho. Kastelánka si hůlku se zájmem prohlédla a před spaním ji položila na stolek vedle postele. Spánek jí v noci přešil nepříjemný pocit. Po procitnutím s hrůzou shledala, že hůlku pevně drží dvě zelené ruce. Okamžitě rozsvítila světlo a ruce ihned zmizely. Kastelánka byla racionálně uvažující žena, a tak přesvědčila samu sebe, že se jednalo jen o zlý sen a znovu usnula. Jenže po probuzení hůlka neležela na stoku vedle postele, kam ji položila, ale vedle ní na polštáři. Na jednom konci hůlky byl vysunovací nůž, kterého si dříve nevšimla. Ten ženě nyní ležel na krku. To už bylo na novou kastelánku příliš. Odnesla hůlku do nejbližšího kostela a nechala ji pokropit svěcenou vodou. Dnes ji má údajně místní kněz doma jako neškodnou dekoraci.
Mokřad Hatě, Jablonné v Podještědí
Místní kastelánka si od té doby na zámku užila podivných událostí mnohem více. V noci občas slýchávala podivné zvuky. Z chodby vedoucí ke kapli se ozývaly těžké dunivé kroky. Kastelánka se nejprve domnívala, že ji chtějí její známí jen postrašit, na duchy nevěřila. Po několik nocí číhala s baterkou v ruce za dveřmi vedoucími do chodby ke kapli. Když se konečně dočkala, uslyšela dunivé kroky, které se přibližovaly ke dveřím, za kterými stála. Kliku dveří někdo lehce stiskl. Kastelánka rozsvítila baterku a prudce otevřela dveře. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že za dveřmi nikdo není!
Právě kaple Seslání Ducha svatého patří k nejtajemnějším místům Lemberka. Občas se z ní ozývají zvuky varhan i když v kapli nikdo není. Varhany slyšeli nejednou i návštěvníci zámku, jejich tón se ozývá nejen v noci, ale i přes den.
Dalším záhadným místem na zámku je Bajkový sál. Průvodci v něm nacházeli posunuté exponáty, rozházené květiny a další věci i přestože byl předtím sál zamčený. A co víc, ze sálu byl několikrát slyšet nevysvětlitelný dětský pláč.
Kvůli podivným zvukům byla na Lemberk mnohokrát povolána policie. Policisté přijížděli na zámek také proto, že se tu z nevysvětlitelných důvodů spouštěl alarm sám od sebe. Samozřejmě policie nikdy nic nenašla. I jim však přišlo zvláštní, že cvičení služební psi odmítli do některým míst vstoupit a bylo na nich vidět, že se bojí.
Zámek kvůli těmto paranormálním jevům navštívil v roce 1977 také známý badatel a záhadolog Ivan Mackerle a prováděl zde svá měření. Na zámku přespal a později vyprávěl, že po půlnoci začal kmitat a poskakovat plamen svíčky, která hořela hned vedle měřících přístrojů v zámecké kapli. Nikdo z přítomných badatelů ale žádný závan větru necítil. Současně se nad jejich hlavami ozvalo trojí hlasité klapnutí. Chvíli bylo ticho a pak se z podkroví nad nimi ozvaly těžké kroky, jejichž zvuk se nesl celou kaplí. Následný průzkum podkroví prokázal, že vrstva tenkého prachu na zemi zůstala neporušena. Chůze v podkroví byla tedy technicky nemožná.
Těžko říci, proč právě zámek Lemberk oplývá tolika záhadnými jevy. Za sedmileté války fungoval zámek jako lazaret. Do hromadného hrobu pod zámkem tu v té době bylo pohřbeno mnoho vojáků, kteří svým zraněním podlehli. Možná, že některý z nich nemůže dojít svého klidu.
Při opravě měděné korouhvičky na střeše vstupní věže byla v srpnu roku 2003 v zinkové schránce nalezena pamětní listina z roku 1975 a několik dobových mincí. Pisatelkou listiny byla již zmiňovaná kastelánka Ing. Jana Talafantová, která zanechala odkaz v podobě poselství, které si v nezměněné podobě můžete přečíst na webových stránkách zámku Lemberk. Záhady kupodivu ve svém vzkazu nezmiňuje.
Zámek v současné době navštíví ročně okolo 30 tisíc turistů, nepatří tedy k našim nejnavštěvovanějším památkám. Lemberk i jeho okolí působí na návštěvníky silným dojmem. Ať už je to tím, že zde měla svůj domov svatá Zdislava nebo okolím zámku, které je bezpochyby překrásné. Pozitivní energii můžete načerpat u Zdislaviny studánky, léčivého pramene s vysokým obsahem stříbra. V blízkosti zámku v 90. letech umístil kamenný kruh akademický malíř Jiří Beránek. Senzitivní lidé kruh považují za léčivý. I nedaleké Jablonné v Podještědí, kam podle pověsti vede z Lemberka podzemní chodba působí uklidňující atmosférou. Ve zdejší bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy jsou umístěny ostatky této světice.
Zdroj:
Oficiální stránky zámku Lemberk
