Článek
Nejvýše položeným královským hradem je hrad Kašperk. Hrad leží v nadmořské výšce 886 m, jen tři kilometry od města Kašperské hory. Hrad, kde se točila pohádka Anděl Páně je opředený mnoha legendami a pověstmi. Na hradě i v jeho okolí se to tajemnými bytostmi jen hemží.
Začněme ale nejprve legendou o založení hradu. Jednou přijel do kašperskohorských lesů na lov sám císař Karel IV. Při pronásledování statného jelena však zabloudil. Nakonec přijel k malé mýtině, kde stála chýše a před ní seděl starý vetchý muž. Jako by k někomu stále mluvil a někoho zaklínal, nevšímaje si unaveného velmože. Císař se ho otázal, cože tu dělá. „Zaháním čerty!“ zněla odpověď. Po chvíli se přihnala pravá horská bouře a císař se musel uchýlit do úkrytu. Když opět vysvitlo slunko, vyšel Karel IV. ven a nemálo se podivil. Stařec tu ležel se zčernalým obličejem mrtvý. Nakonec císař svou družinu našel a rozhodl se na ochranu před nečistými silami vystavět na oné mýtině hrad. Ten pak pojmenoval Karlsburg.
Kašperk
Ve skutečnosti byl hrad postaven na příkaz krále Karla IV. z poněkud pragmatičtějších důvodů. Měl střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou, a ne královskou komorou. Později, především vinou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes. Od roku 2000 započaly rozsáhlé rekonstrukce hradu, které jsou přehledně zdokumentované na webových stránkách hradu Kašperk. I během zimních měsíců můžete navštívit hrad a prohlédnout si jej. Komentované prohlídky jsou během zimního období mimořádné a je třeba si účast zarezervovat předem. Prohlídky probíhají na obou věžích, čeká vás tak krásný výhled na Šumavu a Kašperské hory. Během letních měsíců hostí hrad vlastní divadelní spolek Pachmajr i divadelní soubor Kašpar.Představení na hradě jsou prostě kouzelná a mají neopakovatelnou atmosféru. Jak už bylo napsáno, v okolí hradu i na hradě samotném je mnoho tajemna. Při vyprávění o tajemné Zwize se úsměvy rychle vytratí z tváří a vystřídá je mrazení v zádech.
Kašperk
ZWIZA
V lesích a na lukách kolem hradu se objevovala tajemná podivná žena. Říkalo se jí Swiza, byla stará jako tento svět a krajem procházela prý už v pohanských dobách. Zjevení nejstrašnější a nejdémoničtější postavy šumavských pověstí předznamenávalo morové rány, zhoubné nemoci, živelné pohromy a neštěstí. Vychrtlá, vysoká a nekonečně stará, zahalená ve vlčí kůži s jelením parožím na hlavě procházela Swiza svým krajem. Nečekaně a neslyšně se před vámi mohla vynořit z přítmí lesa, z vlhké rokle, z bažiny či povstat z vysoké trávy. Její zjevení budilo děs a hrůzu a potkat ji nebo jen zahlédnout její stín mezi stromy přinášelo neštěstí.
O SKŘÍTCÍCH
Jiná pověst vypráví o skřítcích, kteří obdarovali dřevorubce zlatem. Když mu zemřela žena, špatně se mu vedlo. Naříkal a bědoval. Jednoho dne přišel ráno na místo, kde měl pokácet a rozřezat strom a nalezl jej již pokácený a bez větví. Práci jen dodělal. Tak to šlo několik dní. Jednou v noci ze snu uslyšel hlásek, který se ho ptal, kde má pilu. Šel se podívat, ale pila na svém místě nebyla. Další noc mu hlásek poradil, aby hledal pilu v lese. Na místě, kde toho času pracoval se to hemžilo malými světýlky. Byli to skřítci, kteří měli na hrudi lucerničky a dřevorubcovou pilou káceli strom. Když jej uviděli, přestali. Poradili mu, aby strom pokácel sám a zmizeli. Dřevorubec je poslechl a dřevo, které si ze stromu domů přinesl se proměnilo ve zlato.
Kašperk
LEZEC
Mnohem strašidelnější, jako ze současných hororů, je vyprávění o postavě Lezce. V hradní věži jednou usnul pocestný. V noci jej vzbudil divný zvuk. Podíval se z okna a uviděl bílou postavu lezoucí po zdi nahoru. Zavolal na ni. Postava se otočila a on uviděl hlavu, kterou byla jen lebka s prázdnými důlky. Postava lezla rychle k pocestnému. Ten se dal na útěk, ale ranou holí do zad byl povalen. Z leknutí se už nikdy nevzpamatoval. Dočista se zbláznil.
DUCHOVÉ RYTÍŘŮ A BÍLÁ PANÍ
Jednou jeden odvážlivec vystoupal na hradní věž. Když sestupoval, prolomily se pod ním zpuchřelé schody a on se propadl až do sklepa. Když se probral z omráčení, byla již noc. S hekáním se zvedl a vlekl se pryč. Tu se před ním objevila bílá paní, vzala ho za ruku a vedla do druhé věže. Tam seděli nějací rytíři kolem stolu, popíjeli černé bavorské pivo a hráli karty. Hned mu udělali místo, postavili před něj plnou sklenici a vzali jej ho hry. Chtě nechtě musel s nimi hrát. Netrvalo dlouho a prohrál všechny své peníze. Vtom zahřmělo a rytíři se propadli do země. Hodina duchů skončila a muž byl na mizině. Smutně se loudal chodbou, když tu k němu připlula bílá paní a vsypala mu do dlaně všechny ty prohrané peníze. Doprovodila jej ke bráně a rozplynula se v prvních paprscích slunce. Jakmile se muž vrátil do Kašperských Hor, všude vyprávěl, co zažil. Za několik dní nato zemřel.
