Článek
Soudružku učitelku obdivovaly všechny holčičky za její vysoký hlas, který se nesl chodbami školy při zpěvu Internaciály. A chlapci ji milovali pro její obrovská prsa, díky kterým ten hlas nejspíš měla. Ta prsa byla tak velká, že si je soudružka učitelka pokládala vysokým nadhozem na svůj stůl. V první řadě na hudebce seděli vždy jen chlapci.
V první třídě, při první hodině zpěvu si nás tahle talentovaná soudružka seřadila všechny před tabuli. Zpívali jsme Ovčáci čtveráci a soudružka učitelka nás pomalu ocházela a cvičeným uchem naslouchala našemu zpěvu. Když přišla ke mě, pravila: „Ty si běž sednout!“ Asi nemusím popisovat, jak výjimečně jsem se cítila! „Jsem vybraná!“ Pak soudružka pravila: „Děti, můžete pokračovat, teď už vám to nikdo kazit nebude!“ No co, pořád jsem byla vybraná. I když jinak.
Svůj mimořádný antitalent jsem zdědila nejspíš po mamince. Pamatuju si na její vyprávění, jak použila svůj zpěv jako zbraň. Jela v podvečer lesem na běžkách. Na zádech měla v batohu spícího pudla, který s mámou běhal po lese, a když se unavil, tak se vezl domů. Bylo to myslím cestou do Týnce nad Sázavou z Panské skály. Je tam pořádný kopec lesem dolů. Mamka svištěla dolů běžeckou stopou a najednou dole vidí stádo divočáků. Kdo někdy jel na běžkách stopou z kopce ví, jak těžké je uhnout. Mamka měla dvě možnosti. Spadnout, ale to by mohla ublížit pejskovi na zádech, nebo do divočáků vjet. Pak si vzpomněla, že někde slyšela, že se divočáci bojí lidského hlasu. Začala na celý les zpívat. Myslím, že použila něco jako Škoda lásky nebo tak. A do divočáků jako když střelí! Vítězně přijela domů a vyprávěla, jak umí zpívat!
My jsme s přítelem vyrazili minulý víkend na houby do Brdských lesů. Nenašli jsme ani holubinku, ale v jednu chvíli v křoví zašustilo a ozval se dusot. A najednou na nás zvědavě kouká prasečí hlava. Vzpomněla jsem si na sílu svého umění a spousila pěkně nahlas: „Když jsem šel z hub…“ Divočák vykulil očička a zkameněl. Prošli jsme jen pár metrů kolem něj a ani se nepohnul. Já doufám, že to pak rozhýbal. Musel to být podle jeho výrazu hrozný šok.
Když mi mé vlastní děti říkají: „Maminko, už nezpívej,“ nic si z toho nedělám a trénuju! Nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. Z dcery už je slečna ,a kdyby se objevil nevhodný nápadník…
Přeji krásný den a nevzdávejte to. Že Vás někdo vybere, znamená to přeci, že jste výjimeční!
