Článek
vodopád na konci cesty podél levády
při procházce podél levád se vám otevírají výhledy do hlubokých údolí
pohled z vrcholu Pico Ruivo na restauraci pod ním
magické údolí bílých kmenů stromů
vyhlídka na vodopád
cesta na Pico Ruivo
koupání v lávových jezírcích na pobřeží
Jestli máte rádi přírodu a hortenzie na vaší zahradě konečně po zalévání modrou skalicí dosáhly požadované modři, jeďte se podívat, jak to dělá konkurence - příroda na Madeiře. S klidem vám můžu říct, že mě osobně přešla pýcha na můj keř hortenzií ve chvíli, kdy jsem viděla keře na Madeiře. Podél silnice kvetly jasně modrou barvou i bez skalice a měly květy velikosti bůvolích hlav. O kousek dál byla louka oranžových montbrécií, plantáže banánů a vůbec. Madeira je právem nazývána Ostrovem květin.
Je to naprosto unikátní ostrov na který si vyhraďte minimálně týden, nejlépe dva. Každý den zažijete něco jiného. Ideálně si půjčte auto. I bez něj ale můžete prozkoumat celý ostrov. Na ostrově funguje služba Bolt a s aplikací v chytrém telefonu se za pár euro dostanete po celém ostrově. Jen pozor, my si ráno objednali Bolt na dopravu k výstupu na nejvyšší horu Madeiry a večer jsme nemohli sehnat dopravce na cestu zpět. Všichni řidiči se k večerním hodinám stahují do hlavního města a nechce se jim jezdit ven. Domluvte si rovnou i cestu zpět! V hlavním městě Funchal jezdí autobus, můžete si koupit celodenní jízdenku asi za 5 euro nebo jen jednu jízdu za 1,20 euro.
Ostrov byl až do patnáctého století neobydlený a rostly na něm především vavřínové lesy. Po svém objevení portugalskými námořníky proto dostal jméno „ilha da madeira“ – „ostrov dřeva“. Během osídlování došlo ke kácení lesů a zakládání třtinových plantáží. Dodnes je na Madeiře vyhlášený místní zákusek který připomíná náš perník zkřížený s biskupským chlebíčkem. Je pečený z třtinového cukru, medu, ořechů a kandovaného ovoce a je výborný. Prý vydrží i rok a nekazí se. Nevím, my ho snědli vždycky hned. Později přibyly na ostrově banánové plantáže, vinná réva, třešně a další plodiny. Není problém vyfotit se s trsem dozrávajících banánů. Na ostrově se pěstuje i výborné víno a ostrov je známý svým pěstováním jedných kaštanů. Kaštanové slavnosti jsou vyhlášené! Můžete si koupit kaštanový likér, sirup i pečené kaštany. Známá Kaštanová slavnost se každý rok koná v Údolí jeptišek. Je to hustě obydlené údolí kam vede cesta pouze tunelem ve skále. Jinak se do údolí nedostanete.
Madeira je sopečného původu a od moře se zvedá strmě vzhůru. Má nedostatek vodních pramenů a voda pro potřebu lidí a zvířat a především na zavlažování polí byla přiváděna do údolí levádami. Důmyslnou spletí vodních kanálů, které měří několik tisíc kilometrů. Některé jsou funkční dodnes a vedou podle nich turistické stezky. Mívají velmi mírný spád a procházka podle levády je vhodná i pro turistické začátečníky. Dnes jsou tam zábradlí a vytesané schody ve skalách. Někdy musíte procházet i tunely. Dříve levádu procházeli její „údržbáři“. V každém počasí bylo třeba projít několik kilometrů dlouhou trasu a kanál ručně čistit. Musela to být náročná a zároveň krásná práce. Při procházce kolem levád se před vámi otevírají neskuteně krásná údolí. Podle nadmořské výšky se mění i flora a některá údolí s ostrými svahy vypadají zahalená mlhou jako údolí ze slavného Avatara. Můžete se kochat vodopády a čím více scházíte do údolí, tím více barev a květin vás obklopuje. Levád pro turisty je tu hned několik, když budete mít čas, projděte si jich víc.
Turisticky náročná, ale za to nezapomenutelná je cesta na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo. Celé údolí projdete z Pico do Arieiro (1818m) na Picu Ruivo (1862m) za několik hodin. Nenechte se ale splést rozdílem metrů. Vzdušnou čarou jsou od sebe vrcholy vzdálené asi tři kilometry, pěšky je to něco přes sedm kilomětrů. A nejdřív jdete z kopce. Ráno vyrazíte pravděpodobně odněkud od moře autem a za cca 40 minut překonáte převýšení cca 1800m. Z Pico Arierio vyjdete dolů a obejdete několik skalisek. Pak sjistíte, že musíte do údolí projít mezi těmito dvěma horami po vytesaných schodech. Kde nebylo možné schody vytesat, tam jsou ke skále přikované schody železné. Pomalu obcházíte horu Pico Ruivo a šplháte na její vrchol. Z jedné strany se dostanete do magického údolí. Před lety tu byl požár a velký kus hory spálil. Ohořelé stromy díky větru a dešti ztratily svou kůru a mezi novou vegetací tak trčí vybělené kmeny jako bílé ruce čarodějnic. To už nejste daleko od výstupu na úplný vrchol. Ještě pár stovek metrů před vrcholem je hospůdka, limča, pivo nebo horká káva přijdou vhod. Počasí je tu totiž nevyzpytatelné. Ve stínu údolí vám může být zima a na slunci potřebujete silný opalovací krém. Dole je dusno a mlha jako v deštném pralese a nahoře fičí nebo pálí slunce. Pak už jen pár fotek na úplném vrcholu a pokud nemáte domluvenou dopravu z druhé strany Pico Ruivo, nezbývá vám než absolvovat celou cestu zpět.
Další den si můžete odpočinout a zůstat v hlavním městě Funchal. My jsme vyrazili na výlet lanovkou. Vede z přístavu ke slavnému hotelu, který na konci devatenáctého a počátkem dvacáteho století sloužil evropské smetánce k rekreaci. Dnes patří městu. Jako hotel už neslouží, ale budova je to nádherná a její zahrada je upravená pro turisty. Na typicky portugalských, keramickým mozaikách je tu podél cest ztvárněná historie ostrova. Procházíte klidnou zahradou, všude kolem vás je spousta květů a uměle vytvořených vodopádů a jezer. Mají tu i asijskou zahradu s vyřezávaným altánem a bambusovým hájem. Zahrada je zpřístupněná za poplatek a v ceně je i ochtánávka slavné Madiery. Pokud chcete, můžete se odtud svézt o něco kratší lanovkou k botanické zahradě. Nad hotelovou zahradou je kostel. Před ním je socha našeho posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Náš poslední král je na ostrově na který byl poslán do vyhnanství se svou rodinou pohřben. Zemřel v roce 1922, vloni na Madeiře vyvěsili vlajky s jeho podobiznou na oslavu stého výročí. Příběh muže, který abdikoval již v roce 1918 a jeho krásné ženy Zity je dojemný dodnes.
Od kostela můžete jet dolů do města místní atrakcí. Na Madeiře je totiž tradice košíkářství a místní si pro svážení věcí v nevšedním převýšení uliček města upletli proutěné sáně. Přestože je tu sníh jen v zimě a jen na vrcholcích hor, dole jsou pořád tropy. Místní sjížděli na saních i s nákladem kopce Funchalu. Dnes souží pletené saně s dřevěnými sanicemi pro zábavu turistů. Za 10 euro se svezete dva kilometry dolů úzkou uličkou. Jedou s vámi dva muži oblečení v místním kroji. Stojí za vámi a saně řídí. Je to zážitek!
Pokud se chcete na Madeiře vykoupat, nepočítejte s typickou bílou pláží. Přímo ve Funchau je asi kilometrová pláž, ale jinak zažijete koupání v přírodních jezírcích, která jsou vymletá Atlanstským ocenánem do místních skalisek. Vlny z oceánu pravidelně tyto díry ve skalách zalévají. Můžete také sestoupit do oceánu po schůzdích přímo z kamenného mola. Za návštěvu stojí i koupaliště s přírodními teplými prameny, které se ve zmíněných skalních jezírkách mísí s oceánem.
Zaplatit si můžete třeba výlet na prosklenou vyhlídku nad oceánem nebo na náhorní plošinu, kde se pasou krávy a vy máte pocit, že jste se ocitli na vrcholu stolové hory. Ono to tak vlastně i je, vždyť náhorní plošina je ve výšce 1500m nad nořem!
Je toho opravdu mnoho a znalci Madeiry budou určitě zklamaní, že jsem hodně věcí vynechala, ale to by byl článek na několik stran. Už jen krátce nabídnu výlet do skanzenu, kde uvidíte typická obydlí ve tvaru trojúhelníku. Takové barevné stříšky. S úctou doporučuji navštívit i hřbitov v horní části Funchalu. Je jiný než ten náš. Hroby vypadají jako malé domky s prosklenou přední stěnou. Uvnitř uvidíte židli, malý oltář s fotkami a rakev.
Rozhodně nesmím zapomenout na skvělé jídlo za dobré ceny! Na ostrově dostanete čerstvé ryby i steaky z portugalského hovězího masa. Nemůžete se minout s volbou vína. Nejen slavná Madeira, ale i ostatní místní vína potěší mlsné jazyky. Místní sýry a skvělý batátový chléb určitě vyzkoušejte!
A protože jsem pořád duší letuška, musím se zmínit i o letišti. Nebojte se sem letět. Ano, je pravda, že na místí letiště musí mít pilot zvláštní zkoušky. Máte tak ale záreveň jistotu, že máte na palubě velmi zkušeného pilota a nemáte se čeho bát. Místní dráhu v roce 2000 prodloužili. 180 silných sloupů ji drží pevně a vy si sloupy můžete prohlédnout i zespodu. Vede pod nimi totiž dálnice z letiště do města.
Objevte všechno, o čem píšu a stovku dalších věcí na ostrově, který právem milovala císařovna Sissi!
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Madeira_(ostrov)
https://www.nacesty.cz/madeira/prakticke-informace/nabozenstvi-a-historie
