Článek
Máte doma pěkně kulaťoučkého vysmátého Buddhu? S obrovským pupkem a úsměvem od jednoho obrovského ucha k druhému? Tak to není Buddha. Skutečný Budha Šákjamuni byl vysoký, štíhlý a měl atletickou postavu. Přestože je Buddha často znázorňován s asijskými rysy, byl ve skutečnosti potomkem královské rodiny, která v době migrace obyvatel přišla do Indie z oblasti dnešní Ukrajiny. Podle starých textů měl dokonce modré oči. Některá jeho znázornění jsou z doby, kdy hledal osvícení i v asketismu. Sošky a obrazy pak ukazují každé jeho žebro. Tuto cestu sám zavrhl, a i přes opovržení ostatními askety začal opět jíst a starat se o zdraví svého těla, aby i jeho mysl byla jasná. Nikdy ovšem nebyl znázorňován tlustý. A kdo je tedy ten veselý, tlustý chlapík? Je to takový čínský Mikuláš. V Číně mu říkají Budai. Nikoliv Budhha! Budai, podle plátěného pytle, který nosí neustále s sebou a má v něm sladkosti pro děti. Postupně se stal oblíbeným i v Japonsku, tam mu říkají Hotei a je zde dokonce považován za jednoho ze Sedmi bohů štěstí. V Japonsku ovšem místo sladkostí a dárků rozdává radost a štěstí. V obou zemích jeho plná postava znamená hojnost a blahobyt, které svou přítomností předává i majiteli jeho sošky. Jde stejně jako u Buddhy Šákjamuniho o skutečnou historickou postavu.
Buddha Šákjamuni
Jen se narodil asi o 1500 let po Buddhovi a žil v Číně. Jeho jméno bylo Čhci Cch´. Nevíme přesně, kdy se narodil, ale zemřel v roce 916. Potloukal se jihočínským venkovem státu Wu – jüe a měl vždycky dobrou náladu. Miloval děti i zvířata. Kamkoliv přišel, tam ho rádi viděli. Uměl lidi potěšit, rozesmát. Pro zábavu jim předváděl různé laciné kouzelnické triky, věštil budoucnost, a především vyprávěl veselé historky a hrál si s dětmi. Lidé ho milovali a hostili ho, jak mohli. Možná proto ta široká postava. S sebou si vždy odnášel spoustu dobrot, které pak dával chudým dětem. Vypráví se, že když se jednou dlouho neobjevil, lidem se začalo stýskat a vyrobili si jeho sošku pro štěstí. Ta se líbila i ostatním sousedům v okolních vesnicích, a tak se soška veselého mnicha rozšířila postupně po celé zemi. Někde jej dokonce mylně považují za dalšího historického Buddhu, který má přijít po tom současném. Pro informaci, v době existence tohoto vesmíru má podle textů do našeho světa přijít 1000 historických Buddhů, kteří předají učení, jak být šťastní. Současný Buddha je zatím čtvrtý. Ten příští se má jmenovat Maitréja. Jelikož veselý mnich před svou smrtí napsal báseň, kde naznačuje, že by mohl být vtělením některého Buddhy, je někdy za Maitréju považován. Jelikož ale nepředával učení, jeho báseň spíš vyjadřuje, že každý máme buddhovskou podstatu, schopnost být šťastný a pomáhat druhým. A to je rozhodně krásné poselství.
Zdroj: wikipedia, Budai
