Pohádkový hrad Bouzov: jeho historie a zajímavosti

V malebné krajině Litovelska a Mohelnicka. Ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě, se nachází jeden z našich nejnavštěvovanějších a také nejzachovalejších hradů. Hrad Bouzov. Byl postaven pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. První doložený majitel hradu byl Búz z Bouzova v letech 1317 – 1339. Podle pověsti se na hradě Bouzov narodil král Jiří z Poděbrad. Pravdou je, že zde jeho otec Viktorín skutečně sídlil, takže jde o reálný podklad. V roce 1643 se hrad pokusili neúspěšně dobýt Švédové. Za třicetileté války sloužil dokonce jako vězení pro švédské vojáky. Do roku 1696 jej pak střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů. V roce 1696 hrad zakoupil Řád německých rytířů. Od roku 1945 je hrad majetkem státu a v roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.

O nejrozsáhlejší rekonstrukci, která změnila podobu hradu do současné podoby, se zasadil velmistr Řádu německých rytířů, arcivévoda Evžen Rakousko – Těšínský. Jinak také arcivévoda Evžen Habsburský. Arcivévoda se narodil 21. května v Židlochovicích. Jako velmi mladý nastoupil k Řádu německých rytířů a stal se nástupcem velmistra. Po jeho smrti se stal sám velmistrem. Byla to velmi čestná a zavazující funkce. Řád německých rytířů byl nejmilitantnějším církevním zřízením. V minulosti často bojovali na území Palestiny proti nevěřícím.

Arcivévoda od mládí miloval hudbu, zasadil se o rozvoj kultury a shromáždil velkou sbírku kulturních památek. Zasadil se o zakládání nemocnic a péči o potřebné. Měl velmi dobrý vztah se svou rodinou. Počítal s tím, že hrad Bouzov bude jednou sloužit jemu a jeho matce jako trvalé sídlo. Vřelý vztah měl se svou sestrou Marií Kristýnou Rakouskou. Ta se ovšem provdala v roce 1879 za Alfonse XII. Španělského. Stala se tak španělskou královnou a neměli mnoho možností se vídat. Přesto bratrovi pomáhala v jeho nadšení při přestavbě hradu a poslala mu i vzácné dary do sbírky. Během rekonstrukce hradu utratil arcivévoda Evžen na dvacet miliónů zlatých, což tehdy byla nevídaná částka.

Vybavení hradu včetně drahocenných sbírek platil ze svého. Rekonstrukce probíhala od roku 1896 do roku 1910. Hrad dostal podobu romantického německého hradu a na svou dobu mnoho moderních vymožeností. Měl při svém romantickém vzhledu zajišťovat pohodné bydlení. Můžete zde najít tekoucí vodu, telefon mezi místnostmi, a dokonce i na dnešní dobu moderně a chytře vybavenou kuchyni s automatickým grilem.

Pokud vám bude kuchyně z obrázku povědomá, viděli jste nejspíš pohádku Princezna zakletá v čase, kde se hradní kuchyně objevila hned několikrát.

Arcivévoda Evžen si hradu příliš dlouho neužil. Jelikož vybavení hradu bylo jeho soukromým majetkem a on sám byl arcivévodou Habsburským, po rozpadu Rakouska – Uherska byl jeho majetek zkonfiskován a hrad obsadilo Československé vojsko. Arcivévoda dobrovolně odstoupil z funkce velmistra Řádu a roku 1923 vojsko hrad opustilo. Přispělo tomu rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu, který stanovil, že Řád je mezinárodní duchovní a charitativní instituce, a tudíž jeho majetek nepodléhá konfiskaci. Řád Evženův majetek a inventář později odkoupil od československého státu zpět tak, aby sbírky zůstaly v celku uchovány.

Řádu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté. Hrad věnoval Hitler Himmlerovi, který zde udělal svou základnu SS. Jednotky SS z které podnikaly výpady do okolí – poslední akcí jednotek SS bylo vypálení obce Javoříčko a vyvraždění 38 mužů ve věku od 15 do 76 let. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Řádu německých rytířů o navrácení hradu nebyly prozatím úspěšné. Řád německých rytířů (nyní Německý řád) podnikal kroky k navrácení hradu Bouzov i v roce 2016. V případě, že by došlo k jeho navrácení, památka by nadále sloužila svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.

Až do roku 1945 žil arcivévoda Evžen ve Vídni, kde přečkal 2. světovou válku. Po válce přesídlil do tyrolského Igslu nedaleko Innsbrucku, kde prožil poslední léta svého života. V roce 1953 slavil celý Innsbruck 90. narozeniny polního maršála. Arcivévoda Evžen zemřel 30. prosince 1954 v severoitalském Meranu ve věku 91 let. Byl pohřben v kostele sv. Jakuba v Innsbrucku vedle prvního habsburského velmistra řádu Maxmiliána III.

Hrad je oblíbený především filmaři, bylo zde natočeno velké množství pohádek a filmů. Ze starších například Kopretiny pro zámeckou paní, Třetí sudička, Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, O létajícím ševci a princezně Jasněnce. Z novějších Princezna a půl království nebo Princezna zakletá v čase.

Zdroj: Wikipedie hrad Bouzov Evžen Rakousko – Těšínský Řád německých rytířů https://www.hrady.cz/hrad-bouzov