Článek
Hrad Karlštejn, možná nejpopulárnější český hrad získal svou typickou siluetu až při rekonstrukci mezi v letech 1887 – 1905. Během této rekonstrukce našli dva zedníci v karlštejnských zdech poklad. Skutečný poklad ze zlata a stříbra.
Okolnosti nálezu jsou nejisté, protože v karlštejnských stavebních denících se tato událost nezmiňuje. Podle psané historie se předměty z pokladu objevily v Berlíně v aukci. Jak se tam dostaly, a jaký byl jejich příběh do té doby není známo. Jisté je, že poklad zakoupil a umístil do své sbírky Jindřich Waldes (1876 – 1941). Že vám jeho jméno nic neříká? Jistě víte, o koho jde. Přezdívalo se mu „světový král knoflíků“.
sbírka knoflíků, živnost Jindřicha Waldese
Jeho firma se jmenovala Koh-i-noor a měla ve znaku dívčí tvář s patentkou místo oka. Jindřich Waldes byl židovského původu, přesto z Německa před začátkem války neutekl a připojil se k odboji. Jenže ho již v září roku 1939 zatkli a uvěznili. Americká část rodiny jej sice za obrovské peníze vykoupila, ale zemřel na útěku do Spojených států. Jeho smrt je dosud nevysvětlená. Je pravděpodobné, že jej úmyslně zabil německý lékař z jeho doprovodu. Nacisté nechtěli, aby v Americe podal výpověď o jejich koncentračních táborech.
Karlštejnský poklad mezitím zabavili nacisté. A po nich komunisté. Až po roce 1989, po převratu, jej stát vrátil Waldesovým dědicům. Ti jej nezištně věnovali Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.
Jako správný poklad se skládá z předmětů ze zlata a stříbra. Nejedná se ovšem o šperky a mince jako v pohádkách, ale o luxusní předměty denní potřeby. Příbory, kuchyňské náčiní a ozdoby oděvů včetně knoflíků. Nedivme se panu Waldesovi, že si přál vlastnit sbírku historických knoflíků. Vždyť šlo o jeho živnost! Možná z nich dokonce čerpal inspiraci pro své výrobky.
Poklad se skládá celkem z 387 položek a bývá občas vystavován. Naposledy roku 2016 právě na hradě Karlštejně. Předměty pocházejí pravděpodobně podle stylu zpracování z doby Karla IV. a jeho syna Václava IV. Jak, a za jakých dramatických okolností se předměty dostaly do hradních zdí, není přesně známo. Pravděpodobně k tomu došlo během husitského obléhání hradu, stejně tak jako u opatovického nebo milovického pokladu. Pokud tomu tak je, je možné, že i ve zdech dalších českých hradů čeká neobjevený poklad.
Zdroj: Kniha: Tajemství našich hradů, pevností a tvrzí. Autor knihy: Jan A. Novák
