Proč je leteckým jazykem angličtina? Kolik musíme umět jazyků? Vaše letuška

Kolika jazyky se plynule domluvíte? V době, kdy bychom mohli spočítat počet letů z pražského letiště za jeden den na prstech, v dobách, kdy cena jedné letenky dosahovala několika průměrných platů, v té době bylo povolání letušky skutečně exkluzivní. Letušek bylo je pár, stejně jako letadel na nebi a se znalostí jednoho světového jazyka jste konkurz ani nemuseli zkoušet. Dnešní doba už je jiná. Letů a letadel je tolik, že v roce 2019 museli být zavedeny takzvané sloty, přidělené časy vzletu, řízené po celé Evropě centrálně. Nebe nad Evropou je jako dálnice D1, hlavně některé letové trasy jsou v době dovolených přeplněné.

V tomhle množství letů je samozřejmě i mnohem více posádek a jelikož cena letenky úměrně průměrnému platu neodpovídá tomu, co dřív (a je to dobře ), i platy letušek jsou samozřejmě menší. Požadavky na znalosti nových letušek nejsou tak přísné jako dřív. Vše se přizpůsobilo době a jejím požadavkům. Ona znalost pěti světových jazyků je sice super, ale když létáte většinu měsíce s českými turisty a maximálně občas prohodíte pár slov anglicky, je vám k ničemu. Letový jazyk je angličtina. Požadavek na znalost tohoto jazyka je pro nastávající letušky stále přísný a začínající letuška musí složit jak písemné, tak i ústní zkoušky z angličtiny.

Každý další světový jazyk je pro přijetí bonus, nikoliv podmínka. Pamatuju si na historku z mnichovského letiště. Četla jsem ji jako záznam kuriozit hovorů letové věže s piloty. Piloti a věž se navzájem na zemi slyší ve sluchátkách, je to důležité pro informovanost a celkovou komunikaci. Z letadla německé letecké společnosti se směrem k věži ozval čistou němčinou požadavek na povolení ke startu. Z věže se ozvalo: „Opakujte požadavek anglicky.“ Na to se pilot německého letadla začal rozčilovat: „Jsem na německém letišti v německém letadle, jsem Němec a mám mluvit anglicky? Proč?“ Vzápětí se z jiného letadla ozvalo čistou, jižanskou angličtinou: „Protože jste prohráli válku.“ Tolik k leteckému jazyku. Tedy angličtina.

Během letecké praxe se samozřejmě letuška setká s cestujícími, kteří neumí jiný než svůj rodný jazyk a pokud se s nimi dokáže domluvit alespoň na instruktáži záchranných prostředků, vysvětlení nouzových východů nebo jim nabídnout občerstvení, je to skvělé. Jsou národy, které se jiné jazyky neučí nebo jimi odmítají mluvit záměrně. Nainstruovat cestující z Itálie, Francie nebo Ruska u okenních nouzových východů bývá oříšek. Ale jako už to v každém oboru chodí, pár slov se naučíte z každého jazyka. Například říct, že je toaleta obsazená zvládnete brzy i v hebrejštině. Tafus, mimochodem.

Nechci samozřejmě nikoho odradit od učení se dalším jazykům, když se vám totiž poštěstí a budete mít možnost zůstat několik dní v jiné zemi, určitě to využijete. Francouzi nebo Italové se k vám budou chovat úplně jinak, když ze sebe budete dolovat pár vět v jejich rodném jazyce. A španělština? Rozhodně doporučuji! Vždyť španělsky mluví třetina světa! Celá Jižní Amerika a spousta dalších států. Práci letušky děláme hlavně proto, že milujeme cestování, a když potom chcete opravdu vidět a poznat země, které v téhle práci jen zlehka ochutnáte, bude se vám tahle znalost hodit. A upřímně, přestože je povinný požadavek výborná znalost pouze angličtiny, většina letušek mluví hned několika světovými jazyky, právě proto, že od dětství touží rozletět se do světa.