Romantické místo se silnou energií - Kuklov

V údolí Brložského potoka leží krásná jihočeská vesnička s malebným názvem Brloh. Jen tři kilometry nad ní stojí pár chalup, vesnice Kuklov. Nejen krásný výhled do kraje, ale především torzo nedokončeného kláštera, zaujme návštěvníky tohoto místa. Pět vysokých, gotických oken a zdivo porostlé břečťanem působí na návštěvníka této kostelní lodi bez oken až mystickým dojmem.

Roku 1495 sem Petr IV. z Rožmberka povolal mnichy poustevnického řádu sv. Františka z Pauly, aby zde založili paulánský klášter. Součástí kláštera byl jednolodní kostel, jehož vysoké zdivo zde můžeme obdivovat. Klášter sv. Ondřeje však nebyl nikdy dokončen. A kolem roku 1530 měl být opuštěn.

Museli zde však i poté zůstat mniši paulského řádu, jelikož pověst praví, že v době třicetileté války (1618-1648) měla klášterní budovy zcela pobořit švédská vojska. Někteří mniši se prý zachránili v podzemním labyrintu chodeb, jehož část se táhne celou Šumavou až do Bavor. Ti, kteří to štěstí neměli, byli popraveni nebo upáleni. Podle pověstí prý v podzemí bloudí duše popravených, jako by se chtěli i po smrti ukrýt. Někteří lidé se prý setkali s dušemi mrtvých mnichů i v prostoru bývalého kostela.

Existuje i pověst o mnichovi, který řádění vojáků přežil. Odešel pak do blízkého lesa, kde si zřídil poustevnu a žil zde zcela opuštěným životem. Prý byl vídán v doprovodu bílé laně. Jedné zimy ho pak roztrhala v lese divoká zvěř. Přestože má nedokončený klášter smutný osud a zbylo z něj jen torzo kostela, je zde velmi silná, ochranná energie. Uvnitř kostela cítíte klid a bezpečné útočiště. V současné době se v prostoru pořádají koncerty a svatby. V roce 2018 byl středem trávníku, který tvoří podlahu kostela, vydlážděn rovný chodníček, ten končí stolkem pro oddávajícího.

Podél zdí rostou kapradiny a kousek od vchodu stojí dřevěná socha. Jinak je vnitřní prostor zcela holý, pouze zeleň, kamenné zdivo a obloha nad vámi. Kostel je nejen oázou klidu, ale i překrásnou kulisou třeba právě pro svatební den. Klášter okolo kostela se dochoval pouze jako obrys ve zdech místních domů. Jelikož nebyl nikdy dostaven ani vysvěcen, rozebrali si zdivo místní lidé na stavby vlastních chalup.

Některé domy jsou přímo přilepené k původní zdi kláštera. Majitelé tak využili již postavené zdi. Kuklov je známý i tím, že se zde natáčel historický film Františka Vláčila Údolí včel (1967). Ve filmu je Kuklov zručně upravený kulisami a působí dojmem dostavené pevnosti.

O několik století dříve, ještě před příjezdem mnichů na Kuklov, stával na západně od osady (pouze 100 m) na skále kdysi královský hrad Kuglvajt. Možná dostal název ze staroněmeckého gugl-waid, což znamená lesnatá homole. Možný je ale i výklad názvu podle latinského slova cuculla (kapuce) podle kuželovitého, mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu Weid (pastvina). Doslova se tedy jedná o kukelskou pastvinu. Za vlády krále Václava IV. byl kuglvajtským purkrabím Václav ze Švamberka. Během sporů s králem Václavem IV. hrad v roce 1395 dobylo a pobořilo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Král pak věnoval hrad Jindřichovi z Rožmberka.

Jindřich jej již znovu neobnovil. Od té doby byl hrad opuštěný. Původní podoba hradu byla silně ovlivněna členitým stanovištěm. Nižší část zaujímalo předhradí, jehož opevnění se dochovalo v podobě valovitého zbytku hradby. Hradní jádro stávalo ve vyšší části skalního útvaru a s předhradím ho spojovala komunikační stavba. Na západní straně hrad ohraničoval ve skále vysekaný příkop, na východní z něj vybíhalo úzké skalní žebro, na kterém stáhla štíhlá věž se zaoblenými nárožími. Hlavní budovou hradu byl dvouprostorový palác oddělený od příkopu parkánem. Dnes najdeme v lese jen trosky zdiva, viditelné je především předhradí.

Kuklov je veden jako zastavení na Naučné stezce Brložsko, modré značky KČT od Netolic a Lhenic na Kleť a potkávají se zde cyklotrasy č.1090 a 1066.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuglvajt

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zricenina-hradu-a-klastera-kuklov