Článek
Zbořený Kostelec stojí nad řekou Sázavou nejspíš od 14. století. Možná je zde ještě déle, ale první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1342. Hrad má romantickou minulost, a přestože z něj dnes zůstalo jen torzo, je na romantickou procházku jako stvořený. Však se také zalíbil i K.H. Máchovi. Nejen, že jej nakreslil, ale nechal se inspirovat i příběhem dívky z dva kilometry vzdáleného Týnce nad Sázavou a napsal o příběh Márinka. Jak jinak než zasazený do krásné krajiny Posázaví a jak jinak než s tragickým koncem. Minulost hradu určila trochu i jeho poloha. Nacházel se totiž na obchodní stezce, která procházela právě Týncem. Ještě dnes musíte směrem od Prahy projet úzkými zatáčkami mezi kopci, podél Čakovického potoka až k jeho ústí do řeky Sázavy. A právě tady, z jedné strany s potokem a z druhé s řekou, na vysokém kopci stával hrad. Měl ideální polohu pro loupežné výpravy jeho majitele.
Zbořený Kostelec
Obchodníci neměli jinou možnost nežli projet úzkou cestou pod hradem. Loupením byl znám především majitel hradu Kuneš Rozkoš z Dubé (majitel od roku 1443), proto byl hrad v době, kdy jej vlastnil obležen královským vojskem a později také dobyt. Hrad neměl moc dobrou pověst a poměrně brzy, už v 15. století byl pobořen. K hradu se váže i pověst o princezně na hradě, kterou měla být dcera posledního byzantského císaře Alena Paleologovna. Byla tu prý vězněna a osvobozena synem Jiřího z Poděbrad Viktorínem, který do ní byl zamilován. Milována měla být i majitelem hradu. No nevím, historici se podívali na časovou linii a zjistili, že by jí v té době mělo být maximálně osm let. Další pověst se váže k nenaplněné lásce dvou mladých lidí. Vinař, který na svazích pod hradem pěstoval vinnou révu, se zamiloval do nevěsty synovce hradního pána a láska byla opětována. To však ženich neunesl a milence své nastávající probodl nožem přímo před očima své nevěsty. Ta v hrůze upustila šátek, jenž se zachytil na révě. Na tomto místě pak již nikdy nic nevyrostlo. Co je pravda na téhle pověsti nevím, já si nikdy žádného prázdného místa bez rostlin v okolí hradu nevšimla. Z Týnce pocházím a na hrad jsme si chodila hrát už jako malá. Od mých dětských let se okolí hradu změnilo k lepšímu.
Rytířské klání
Pod hradem vede nově lávka pro pěší přes řeku Sázavu. Byla otevřená v roce 2015 a vede přes ni i cyklostezka č.19, vedoucí podél celé řeky od soutoku v Davli až po Světlou nad Sázavou. Největší část obytného hradu a zbytky padacího mostu nejsou od řeky vidět. Je vidět pouze pár menších zdí, a především jedna zeď s velkým, kulatým otvorem. Právě odtud je překrásný výhled na ohyb řeky a vesnici na druhém břehu. Čeho si nemůžete nevšimnout je kulatá strážní věž. Jako by trčela na skále nad řeku, odříznutá od samotného hradu. Já ji pamatuji ještě zarostlou a plnou zeminy. Naštěstí byla vyčištěna. O hrad se staralo Občanského sdružení Řád rytířů bílého kříže. Rytíři také pořádají v letních měsících na louce pod hradem Bitvu o hrad. Samotná bitva je podívanou pro milovníky historie. K vidění jsou rytířská klání, krásná brnění i koně. Pokud se chcete podívat na hrad kvůli romantické vyhlídce, mohu vám z vlastní zkušenosti doporučit měsíc duben. Kopec k hradu je totiž plný rozkvetlých podléšek.
Jaterník podléška
Modré trsy téhle léčivky dobré na játra uvidíte všude. V dubnu ještě není moc listů na stromech a nic vám nebude bránit v rozhledu. Zaparkovat auto můžete na malém parkovišti pod hradem. Je zde i autobusová zastávka. Autobus jezdí z Týnce i z Prahy, která je vzdálená ani 35 km. Z Prahy jezdí MHD 339 z Budějovické. Může si udělat i celodenní výlet a jet třeba Posázavským Pacifikem do Týnce. Z Týnce pak jít přes lávku na Brodce, zde projdete po veřejné cestě areálem Jawa moto, dříve jedním z nejslavnějších výrobců motorek na světě. Pokračujte dál po cestě proti směru proudu řeky. Přijdete do vesnice Zbořený Kostelec a po pěší lávce pak přejdete k hradu. Až vyjdete nahoru, můžete si z vyhlídky prohlédnout cestu, kterou jste procházeli. Cesta z Týnce přes Jawu a Zbořený Kostelec je asi 3,5 km dlouhá. Nenechávejte na hradě volně běhat děti, zřícenina je krásná, ale nejsou tu žádná zábradlí ani sítě. Je to krásný hrad v přírodě.
