Článek
Kousek od Rokycan, v Plzeňském kraji, s výhledem na Brdské lesy, stojí zámek, dříve hrad Zbiroh. Je neprávem trochu pozapomenutý, sídlila zde totiž dlouhá léta armáda a Zbiroh nebyl veřejnosti přístupný. Bohužel jej armáda dokázala vyrabovat a vykrást, mírová léta s komunistickým vedením ublížila Zbirohu skoro stejně jako Švédi, kteří jej zvládli za třicetileté války i částečně vypálit. Dnes je Zbiroh v soukromých rukou. A prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Nikdo už nedokáže nahradit ztracené nebo zničené exponáty, ale i tak je Zbiroh nesmírně zajímavý. Má hned několik nej v České republice a nesmírně bohatou minulost. Je hlavním sídlem templářského řádu pro střední Evropu. Konají se zde pravidelná zasedání kapituly řádu. Na Zbirohu se konaly setkání svobodných zednářů, především díky jejich významnému členu, který na Zbirohu žil celých 18 let, slavnému malíři Alfonsu Muchovi. Ten zde vytvořil své nejslavnější dílo, Slovanskou epopej. Jako na každém správném hradu nechybí Zbirohu ani skrytý poklad, tajné chodby a pověst o nadpřirozený bytostech. Ale pěkně popořádku.
Na místě dnešního Zbirohu se našly známky osídlení Keltů z doby 500 let před naším letopočtem. První románsko-gotický hrad zde na skále postavil rod Sulislavců kolem r. 1193. Šlo o první manský (ne královský) hrad v Čechách. Od té doby vystřídal hrad několik majitelů. Za dobu své historie byl majetkem hned tří císařů. Roku 1277 jej násilím převzal Přemysl Otakar II., aby oslabil moc šlechty. Do této doby datujeme první vztah templářů ke Zbirohu. Král Přemysl Otakar II. Měl kolem sebe templářské rytíře, na Zbirohu jsou z této doby vystavované vzácné předměty. Jde mimo jiné o originál templářského meče ze 13.-14. století a templářskou pečeť z druhé poloviny 12. století. Velmi zajímavý je originál jediného celého bronzového žetonu ze 13. století, který templáři vynalezli a používali jako předchůdce dnešních platebních karet. Jak takový žeton fungoval? Po rozhodnutí odjet do Svaté země přinesl šlechtic svůj movitý majetek do nejbližší komendy, zde mu ho vyhodnotili na příslušný obnos a pak mu předali žeton, který se nosil skrytý na krku. Na žetonu byla zakódována svěřená částka. Současně vzlétli poštovní holubi s heslem a popisem majitele, který se po cestě mohl ubytovat a stravovat na dalších komendách. Po příjezdu do Jeruzaléma mu z částky odečetli to, co utratil po cestě spolu se svým podílem a zbytek mu vyplatili v hotovosti. Tento podíl, cena za správu svěřeného majetku, byl prvním bankovním poplatkem v Evropě a musel být povolený papežem, jinak by byl trestán jako lichva. Pokud se se žetonem představil zloděj, který neodpovídal údajům, byl bez milosti zabit. Tímto templáři položili základ evropského bankovního systému.
Ale zpět ke Zbirohu. Po smrti Přemysla Otakara II. Vystřídal Zbiroh další dva majitele než jej za 8000 kop stříbra koupil budoucí císař Karel IV. Trávil zde čas se svou první ženou Blankou z Valois. Z té doby je plastika Meluzíny, která je znakem Lucemburků. V rukou Lucemburků byl Zbiroh jen několik let. Jan Lucemburský, Karlův otec jej zastavil Rožmberkům, aby splatil své dluhy. Z té doby se dochovala smlouva na 5000 kop stříbra. Docela nevýhodný obchod, že?
Roku 1431 se Zbiroh stal opět majetkem císaře a krále, tentokrát Zikmunda Lucemburského. Přestože má Zikmund za pronásledování husitů nevalnou pověst, historikové jeho vládu hodnotí velmi pozitivně. Považují jej hned po Karlu IV. Za nejschopnějšího panovníka země České. Mimo jiné založil řád Draka, kterým byl vyznamenán rumunský vojevůdce Tepesi, jehož syn se později právě kvůli tomuto řádu stal známý jako hrabě Drákula.
Dalším císařským majitelem Zbirohu byl Rudolf II. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 zde bylo vězněno a mučeno šest zástupců odbojných stavů. Z této doby pochází tajemná železná maska a popravčí meč. Rudolf, který obdivoval věci magické, si Zbiroh nesmírně oblíbil. Na Zbirohu se nachází puklina do země, která má být prý hluboká i několik kilometrů. Toto místo fascinuje milovníky esoteriky dodnes. Během druhé světové války se nad ním scházeli nacističtí vysocí důstojníci. V černých uniformách tu prý provozovali magické rituály pomocí hexagonu. Z této pukliny vychází silná energie. Využívali ji před postavením Zbirohu už staří Kelti a Slované. Císař Rudolf, který hostil alchymisty a učence, nechal zámek přestavět v honosný renesanční zámek. Působili zde například Tycho de Brahe nebo Johanes Kepler.
Bohužel přišla třicetiletá válka a Švédové, kteří část zámku vyplenili a vypálili. Díky dalšímu členu svobodných zednářů, Ferdinandu Lotrinskému, manželu Marie Terezie, získal zámek v letech 1747–1748 barokní úplavu.
Poté sloužil jako sídlo úřadů, a dokonce vězení až do r. 1868, kdy se stal velkolepým podnikatelským projektem jednoho z nejvlivnějších mužů střední Evropy, podnikatele v železářství a výstavbě železnic, Bethela Henryho barona von Strousberg. Baron nechal zámek opravit v novorenesančním stylu. Na nádvoří stála krásná oranžerie a známý byl i maurský pavilon na spodní terase zámku. Ten byl později převezen a dnes jej můžete vidět v zámecké zahradě zámku Linderhof v Bavorsku. Baron se stal obětí podnikatelských intrik Rotschildů, kterým se podařilo podplatit jeho sekretáře a barona zkompromitovat. Zámek po baronově krachu doslova zplundrovali věřitelé.
Zámek koupili Colloredo-Mansfeldové, kteří v letech 1904-1943 na Zbirohu trvale bydleli. V roce 1910 přichází na Zbiroh známý malíř Alfons Mucha. Velmistr amerických zednářů vyhověl Alfonsovu přání a zaplatil mu pronájem zámku Zbiroh na 20 let, aby zde mohl namalovat své životní dílo – Slovanskou epopej. Meziválečné období patřilo ke zlatému věku českého zednářství. Velký vliv na to měl právě jeho člen Alfons Mucha, který se se zednáři stýkal nejen na Zbirohu, ale i v Praze na Žofíně.
V roce 1940 zámek zabrala vojska Wermachtu. Při opravě radiolokátoru náhodou zjistili, že hornina, na které je Zbiroh postaven skvěle odráží radiové vlny. Zbiroh stojí na buližníkové skále prorostlé jaspisem. Hned na to zde zřídily svůj štáb jednotky SS. Velký objekt na buližníkové skále byl přesně tím, co potřebovali, aby zde mohli školit své odborníky.
Po druhé světové válce převzala objekt československá armáda. V osmdesátých letech zde prý i oni školili své odborníky v radiolokaci.
Po roce 1989 uzavřel rod Colloredo-Mansfeldů se státem dohodu, že jim přenechá Zbiroh výměnou za možnost používat státem zrekonstruovaný zámek v Dobříši. V roce 2004 byl zámek převeden na město Zbiroh. To jej prodalo společnosti Gastro Žofín s.r.o. V červnu roku 2005 se brána zámku konečně otevřela veřejnosti.
V roce 2015 známý geolog J. Cílek přivezl z Jeruzaléma tzv. „kámen mudrců“, z míst těžby kamene, ze kterého byl postaven Šalomounův chrám. Kámen je umístěn na zámku jako velmi cenná relikvie, která má ochraňovat templáře.
Zbiroh má další nej, je jím nejstarší samostatně stojící věž a nejhlubší studna v Česku. Je to dokonce druhá nejhlubší studna v Evropě. Má celých 163 m! Pod úrovní 80 metrů se nachází prostor, šachta, kterou Němci zalili betonem. Může ukrývat tajné složky archivu i zlatý poklad, který sem byl prý v roce 1944 dovezen. Existuje ovšem obava z výbušnin, které zde mohou být nastražené.Na zámku Zbiroh se dnes pořádají nejen tradiční prohlídky. Můžete si prohlédnout i výstavu fotografií Alfonse Muchy, ale pořádají se zde i svatby a firemní akce. Na nádvoří je krásná, dobová restaurace. Na zámku se můžete i ubytovat. Ochutnat můžete i místní víno. Vinice zámku jsou nejvýše položené vinice v Čechách.
V prostorách zámku také prý občas vypadává světlo, bezdůvodně se spouští poplašné zařízení, nebo se samovolně rozsvěcuje v zamčených místnostech. V zámeckém parku podle vyprávění místních stával pomník syna jednoho z majitelů zámku. Do pána prý při jízdě na koni udeřil blesk a zabil ho. Blesk pak ještě opakovaně uhodil také i do jeho hrobu…
V místní buližníkové skále měli kdysi sídlit malí mužíčkové a obyvatelé hradu jim dokonce údajně tajně přinášeli potravu. Vytratili se ale s příchodem Němců. Jedná se o pouhou legendu? Kdo ví? Podobné pověsti o malých bytostech totiž najdeme po celém světě.
Přeji krásný výlet!
Zdroj: https://osmtj.info/zbiroh/