Hlavní obsah

Bernardýn a soudek rumu: pravda o nejslavnějším psím mýtu

Foto: Wikimedia Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic and 1.0 Generic license

Bernardýn je luxusní psí plemeno. Vyšlechtili jej mniši v klášteře a hospicu v oblasti alpského průsmyku svatého Bernarda, aby nosil těžké náklady, zásoby a zachraňoval lidi. Ale opravdu se soudkem rumu na krku?

Článek

Mezi nejvyššími alpskými horami Mont Blanc a Monte Rosa se v nadmořské výšce 2469 metrů nachází průsmyk Grand Saint Bernard. Je jednou ze tří cest, kudy lze v této oblasti překročit Alpy ze Švýcarska do Itálie. Na této 25 kilometrů dlouhé spojnici mezi Bourg Saint Pierre a Saint Rhémy nebyl pro cestující jediný úkryt a pro mnoho poutníků se tak cesta přes průsmyk stala osudnou.

Aby zvýšil jejich šanci na záchranu, nechal v 11. století savojský šlechtic Bernard z Aosty v průsmyku postavit hospic. Koncem 12. století se ho ujali augustiniáni, kteří poskytovali bezplatnou pomoc každému, kdo se ocitl v nouzi. O zhruba 500 let později se jejich pomocníky stali psi. Ti byli neocenitelní především v zimě, jež v této oblasti trvá až osm měsíců. Mniši je začali chovat na hlídání kláštera a zachraňování pocestných. Šlo o  krátkosrsté psy s mohutnou hlavou, kteří se velmi podobali dnešním bernardýnům. Byli opravdu odolní a zvládali pracovat i v těch nejnepříznivějších horských podmínkách.

Jak přesně psi pomáhali? Každé ráno vycházelo několik mnichů v doprovodu svých psů vstříc pocestným. Zvířata totiž bezpečně našla stezku zavátou sněhem doslova za každého počasí. Váha těchto psů se pohybovala mezi 50 až 70 kg, takže kudy prošli, tam to bylo bezpečné i pro člověka. Augustiniáni navíc své pomocníky cvičili pro vyhledávání vyčerpaných poutníků uvězněných pod lavinou. Někdy prý dokonce psi vyráželi na obhlídku sami. Díky dokonalému orientačnímu smyslu nikdy nezabloudili. Když našli promrzlého a zesláblého poutníka, štěkotem upozornili mnichy nebo doběhli do kláštera pro pomoc. Není divu, že bernardýni - pojmenovaní podle průsmyku sv. Bernarda - jsou dodnes symbolem obětavosti a dobrosrdečnosti.

Nejznámější z bernardýnů je určitě pes Barry. Ten má v průsmyku před klášterem svůj pomník. Na něm se píše, že v letech 1800-1812 „zachránil čtyřicet a jednačtyřicátý ho zabil“. O Barryho smrti se ale vedly diskuze. Legenda, které se dlouho věřilo, odkazuje na příběh švýcarského vojáka ztraceného v horách. Barry jej vystopoval, vyhrabal zpod ledové přikrývky a jak byl zvyklý, začal ho olizovat. Naneštěstí si zachráněný voják prý psa v šoku spletl s vlkem a pobodal ho svým bajonetem.

Skutečná pravda je jiná. Po dvanáctileté službě v klášteře odešel Barry na zasloužený odpočinek. Jeden z mnichů jej odvezl do Bernu. Zde psí hrdina prožil zbytek života a zemřel, když mu bylo 14 let. O tomto Barryho konci není žádných pochyb. Jeho tělo se totiž dostalo do sbírek Přírodovědného muzea v Bernu, kde byl vycpán a dodnes je tam vystaven. O výjimečnosti tohoto udatného psího zachránce svědčí i fakt, že se Bernardýnům dlouho říkalo Barryové a v chovu mnichů dodnes vždy jeden ze psů nese jméno Barry.

Foto: Pexels

Bernardýn zachraňoval životy

Jak to tedy bylo s pověstným soudkem rumu na krku těchto psích záchranářů? První legenda vypráví právě o slavném Barrym. Mniši ho po jeho smrti prý vycpali a časem uklidili do depozitáře. Po mnoha letech tam přišel uklízeč. Na zemi mu zrovna překážel soudek, tak jej pověsil vycpanému Barrymu na krk. Za nějaký čas se v těchto místech konala oslava záchranářů. Ti vycpaného a soudkem ověnčeného Barryho našli a od té doby se traduje, že bernardýni zachraňovali lidi ze závějí se soudkem plným rumu.

Druhá legenda vypráví o významném anglickém malíři Edwinu Landseerovi. Ten v roce 1831 namaloval obraz s názvem Alpští psi, kde ztvárnil dvojici bernardýnů. Jednomu z nich jen tak pro oživení mimochodem přimaloval na krk soudek, který tomuto plemeni už nadobro zůstal.

Foto: National Gallery of Art

Obraz Edwina Landseera

Špatná zpráva pro milovníky horské turistiky a rumu tedy je, že Bernardýna se soudkem plným tohoto nápoje určitě nepotkáte. Zaprvé ho v záchranných akcích vystřídaly vrtulníky a zadruhé by lidem v mrazivých teplotách alkohol spíše ublížil, což by bylo od záchranářů nezodpovědné. Avšak i bez soudku je Bernardýn znamenitý pes. Jde o velmi chytré a učenlivé plemeno. Tím, že pochází z hor, skvěle zvládá nepříznivé počasí a nízké teploty. Rozhodně se nehodí do bytu, ale na zahradu k domu. A hlavně - je opravdu nádherný!

Zdroje:

https://www.svetkrmiv.cz/barry-bernardyn-ktery-zachranil-40-lidi-p229870/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz