Poznáte naše dravce v letu? Sledujte jejich chování a siluetu

Pojďme se společně podívat na dravce, které můžeme v naší krajině zahlédnout nejčastěji.

PÁTRAČI - kořist hledají ve vzduchu, vydrží plachtit i několik hodin a mají dlouhá, široká křídla. Do této skupiny patří například káně lesní nebo orel mořský.

STÍHAČI - tito ptáci si nejdříve ve vzduchu vyhlídnou svou kořist, poté ji začnou pronásledovat a následně ji uloví. Do této kategorie patří například sokol stěhovavý.

PŘEPADÁVAČI - ke hledání kořisti nepotřebují plachtit, sedí někde v úkrytu a číhají, až se kořist objeví, pak prudce vystartují. Typické jsou pro ně rychlé manévry, které jim umožňuje dlouhý, široce roztažitelný ocas a široká křídla s kratšími letkami. Do této skupiny patří třeba jestřáb lesní.

Pokud nemáte čas na dlouhé pozorování, může být dobrou nápovědou k určení ptáka jeho silueta. Ideální je dravce si vyfotit zespodu s roztaženými křídly, protože tento pohled vám ukáže důležité znaky, podle kterých se dravci od sebe rozpoznávají.

Káně lesní - větší dravec, kterého můžete často vidět kroužit nad lesem nebo nad polem. Má široká křídla s tmavými konci letek a krátký zakulacený ocas s tmavým pruhem na konci. V Evropě je káně lesní nejhojnějším dravcem vůbec, hnízdí zde téměř jeden milion párů.

Jestřáb lesní - krouží těsně nad stromy nebo někde vyčkává. Je velký jako káně, ale má delší ocas a trochu kratší křídla. Patří mezi druhy často používané v sokolnictví.

Poštolka obecná - nejčastěji poletuje nad polem, je drobnější a má úzká křídla. Málokdy krouží, ale je pořád v pohybu. Je odpradávna ceněna kvůli svému zvyku lovit hlodavce označované za škůdce. V sokolnictví se používá jako prevence proti přemnoženým holubům ve městech a na letištích.

Krahujec obecný - je podobný poštolce, ale má zaoblené konce křídel a kratší ocas. Je typický přepadávač, takže ho tak často nezahlédneme. Většinou někde nepozorovaně sedí a vyčkává. Žije nejen ve volné krajině, ale i v mnohých městech, včetně Prahy.

Luňák červený - má nápadně dlouhý a hluboce vystřižený ocas a dlouhá úzká křídla. U nás začal hnízdit po stoleté pauze v roce 1976 na jižní Moravě.

Sokol stěhovavý - je menší dravec. Dobře ho poznáme podle dlouhých špičatých křídel a ocasu, který se na konci zužuje. Představuje nejrychlejšího živočicha v současné přírodě - při střemhlavém letu dosahuje rychlosti až 390 km/h.

Orel mořský - největší dravec, který u nás žije. Krouží ve velké výšce a pozná se podle typického klínovitého ocasu bílé barvy. Dospělí ptáci nemají v přírodě žádného přirozeného predátora. Největší hrozbu pro ně tak představuje člověk.

Já už mám trochu jasněji, tak vyrážím na procházku. Třeba nějakého dravce zahlédnu…

Zdroje: Příroda do kapsy; Wikipedie