Článek
Anketa
Vlk obecný je největší v přírodě žijící psovitá šelma. Patří spolu s rysem ostrovidem a medvědem hnědým k našim původním druhům a v minulosti se vyskytoval na území celé České republiky. Kvůli postupnému odlesňování krajiny, rozšiřování osídlení a především přímému pronásledování člověkem byl vlk na přelomu 19. a 20. století u nás zcela vyhuben.
Málokdo si uvědomuje, jak jsou vlci pro krajinu důležití. Pomáhají přirozeně regulovat divoce žijící velké kopytníky – jeleny, srnce nebo divoká prasata – čímž přispívají ke snižování škod na lesních porostech a zemědělských plodinách. Vlk si ovšem nevybírá a stává se, že napadne stádo ovcí, kozy či telata. Jedinou možností, jak takovým útokům zabránit, je zabezpečení výběhů a pastvin funkčními ohradníky. Pomůže i dobrý pastevecký pes. Na některá opatření umožňuje stát čerpat dotace. V případě, že už k napadení zvířat skutečně dojde, je potřeba událost nahlásit, aby mohlo dojít k náhradě škody.
Pohyb vlků monitorují dobrovolníci z Vlčích hlídek. K tomuto účelu využívají fotopasti. Ty během loňského roku zachytily na území Česka na dvě desítky smeček. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky se u nás pohybuje okolo 350 – 400 jedinců.
Po téměř dvou stovkách let se usadila dvojice vlků ve Žďárských vrších. Vlčí samec Gagat pochází z Polska, odkud jeho pohyb stále monitorují pomocí GPS obojku. Při svém putování urazil mladý vlk přes tři tisíce kilometrů. Cestu mu stěžovaly hustěji obydlené oblasti a silnice. V jeho putování na jih ho zastavila dálnice D1, která ho dovedla až k Praze. Tam musel změnit směr a podél dálnice D11 se vrátil znovu do Žďárských vrchů. Pak došel až do oblasti Králického Sněžníku. Nakonec naznal, že lesnatá oblast Žďárských vrchů je vhodná k založení rodiny, a vrátil se zpět. Následně se pak ještě jednou vydal ke Králickému Sněžníku, odkud si přivedl partnerku.
Vlčí pár
Na sociálních sítích, kde informují o jeho životě, má své věrné fanoušky. Jeho družku pojmenovali Poláci Helen, podle zpěvačky Heleny Vondráčkové, která je v Polsku velmi populární. Na jaře roku 2023 se mladému vlčímu páru dokonce narodila štěňata. Rodinku zachytila v přírodě umístěná záznamová zařízení.
Díky GPS obojku, se zoologové dozvídají i důležité údaje o potravě vlků. Zjistili například, že během Gagatova pohybu na našem území nebyla z míst, jimiž prošel, hlášena žádná škoda na hospodářských zvířatech. Ve spolupráci s Hnutím Duha vytipovali také místa, kde pak hledali zbytky vlčí potravy a exkrementy. Z výzkumu vyplynulo, že potravu vlčí rodiny tvoří především srnci, divoká prasata a jeleni. Tedy druhy, které dnes působí škody na zemědělských kulturách i lesích. Ve své domovině ve středním Polsku lovil Gagat také bobry.
A teď je tu otázka - máme se vlků bát? Strach z napadení velkou šelmou patří k nejzávažnějším. Podle všeho však v případě vlků tuto obavu mít nemusíme. Nebezpečí zabití vlkem je extrémně vzácné a pokud k němu ve 20. století došlo, jednalo se o vlky nakažené vzteklinou. Jinak je vlk plachý a kontaktu s člověkem se vyhýbá. Přesto je potřeba v oblastech, kde se vlci vyskytují, být obezřetní, mít psy na vodítku a nesnažit se vlky krmit. V případě přímého setkání s touto šelmou nepanikařte. Stačí jim ponechat únikový prostor a případně tlesknout rukama nebo promluvit a šelma uteče.
Pokud výše uvedená fakta Vaše obavy nezmírňují, pak nezbývá, než se držet hesla “ kdo se bojí, nesmí do lesa“.
Zdroje:
https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/vlk-obecny-a-jeho-aktualni-stav-v-ceske-republice
