Článek
Dvanáct let neúnavné práce archeologů přineslo ovoce, nad nímž zaplesalo srdce všech milovníků starého Egypta – v horách nad Luxorem totiž archeologové objevili hrobku faraona Thutmose II. Nejde sice o úplně první královskou hrobku nalezenou od slavného nálezu Tutanchamona v roce 1922, jak se někteří mylně domnívají, ale rozhodně jde o mimořádný objev.
Ale abych to uvedla na pravou míru, jde rozhodně o první královskou hrobku nalezenou od doby Tuta, která patřila známému faraonovi. Mezi lety 1939 a 1940 se totiž v ruinách starověkého města Tanis sice našly hrobky tří faraonů a v roce 2014 se v Abydu našly čtyři další, ale patřily faraonům, kteří se do dějin Egypta příliš nezapsali a zná je tak málokdo.
První takový nález v Údolí králů od dob Tuta
Byla nalezena v Údolí králů, ale úplně jinde, než se předpokládalo – archeologové ji obvykle hledali na úplně opačném konci. Celá oblast byla součástí rozlehlé nekropole, známé jako „město mrtvých“, která obklopovala starověké Théby, hlavní město Egypta a centrum kultu boha Amona.
Královský nádech modrého stropu se zlatými hvězdami
Podle vedoucího výzkumu, dr. Litherlanda, pracoval britsko-egyptský tým na objevu dlouhých dvanáct let. Za tuto dobu představili světu téměř neuvěřitelných 54 hrobek v západním thébském pohoří a povedlo se jim identifikovat více než 30 královských manželek a dvorních dam. Ale protože ani jedna z nich „nebyla faraon,“ laická veřejnost zatím jejich usilovnou práci spíše ignorovala.
Nově nalezená hrobka však skrývá i jedno tajemství – dochoval se v ní totiž fragment stropu s nádhernou modrou malbou posetou žlutými hvězdami. A taková výzdoba se objevuje výhradně v královských hrobkách, což potvrzuje její mimořádný význam. A velmi brzy se také povedlo dohledat jejího majitele – byl jím Thutmose II.
Jeho mumie však uvnitř nalezena nebyla, podle všeho totiž byla hrobka asi šest let po pohřbu zatopena a její obsah byl pravděpodobně přesunut jinam. Badatelé už prý mají vytipované místo, kde by se tato „náhradní“ hrobka mohla nacházet, ale prozatím se do dalších podrobností pouštět nechtějí (což se vzhledem k současnému zájmu o jejich práci ani nedivím).
Kdo byl Thutmose II.?
A komu vlastně tahle unikátní hrobka patřila? Pojďme si to shrnout. Faraon Thutmose II. usedl na egyptský trůn kolem roku 1493 př. n. l., ale jeho vláda byla ve srovnání s jeho slavnými předchůdci a nástupci poměrně nenápadná. Jeho otcem byl Thutmose I. a jeho vedlejší manželka Mutnofret. Mnohem známější byla jeho sestra a manželka v jednom – královna Hatšepsut, kterou si vzal proto, aby upevnil své postavení (její matkou byla hlavní královská manželka Ahmose).
Thutmose II. vedl menší vojenské výpravy, potlačoval nepokoje v Núbii a na Sinaji, ale žádné velké památníky za sebou nezanechal. Zemřel kolem roku 1479 př. n. l., zanechal po sobě mladého dědice Thutmose III., syna vedlejší manželky Iset, a dceru Neferure, kterou mu porodila Hatšepsut. A právě čerstvě osiřelá ovdovělá královna se rozhodla vzít na sebe roli regentky a mnoho let tak v zásadě vládla místo svého nedospělého syna. Ale to už je docela jiný příběh.
