Hlavní obsah
Věda a historie

Místo brambor vykopal školák vzácný staroegyptský poklad. Jeho neposlušnost naplnila muzeum

Foto: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg) / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

National Museum of Scotland, Edinburgh

Představte si, že jste školák, zlobíte, a tak vás pošlou okopávat brambory na školní zahradu. Docela otrava, což?

Článek

Vy potom sem tam občas znuděně rýpnete do hlíny a hledíte si dát pozor hlavně na to, aby nikdo neviděl, jak se flákáte. Jenže místo obyčejné brambory na vás najednou vykoukne cosi podivně kulatého…

Poklad, o kterém nikdo nic nevěděl

A věřte nebo ne, přesně to se stalo v roce 1952 jednomu chlapci ve skotském Fife. Tehdy ještě netušil, že drží v ruce téměř čtyři tisíce let starý egyptský poklad. I tak ale šel svůj nález ohlásit – i kdyby jen proto, že se tím mohl otravnému okopávání záhonu vyhnout.

A začala mela. Na pozemcích historického sídla Melville House u vesnice Monimail totiž tehdy sídlila Dalhousie School a učitel odnesl nalezený předmět do tehdejšího Royal Scottish Museum, dnešního National Museums Scotland. Egyptolog Cyril Aldred, který se k nálezu nachomýtl, hned zbystřil. Šlo totiž o hlavu ze červeného pískovce z období 12. dynastie, zhruba z let 1922 až 1855 před naším letopočtem. Kvalita zpracování navíc naznačovala původ z královské dílny. Na školním záhoně se tedy válel artefakt, který by v Káhiře hlídali jako oko v hlavě.

Foto: stephroseholton / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

National Museum of Scotland, Edinburgh

Apisův býk a učitel s tajemstvím

Člověk by řekl, že taková náhoda se stane jednou za století. Jenže kdepak. O čtrnáct let později, v roce 1966, našli žáci na stejném místě další poklad (mimochodem je s podivem, že tehdy nikoho nenapadlo místo lépe prozkoumat – že by byly brambory tak cenné?). Při tělocviku jeden z chlapců doskočil na kovový hrot trčící ze země. Jaké ale bylo jeho překvapení, když zjistil, že mu bolestivé zranění způsobila bronzová soška posvátného býka Apise z pozdního nebo ptolemaiovského období, tedy zhruba mezi lety 664 až 332 před naším letopočtem.

A teď podržte klobouk. Učitel, který odnesl do muzea tuhle sošku, byl ten samý muž, jenž jako chlapec našel pískovcovou hlavu v roce 1952. Možná už tušil, že má v ruce něco velkého… Egyptolog Aldred se nabídl, že artefakt vyčistí a zdokumentuje. Jenže učitel si býka pod nějakou záminkou opět odnesl a ten zmizel beze stopy. Jako by se po něm slehla zem. Ale pořád ještě nejsme na konci příběhu, tak si držte klobouky.

Foto: stephroseholton / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

National Museum of Scotland, Edinburgh

Další nálezy a vězeňský svědek

Po uzavření školy koupila Melville House regionální rada a objekt sloužil jako zařízení pro mladistvé s problémovým chováním. Nebylo tajemstvím, že občas se snažili někteří výlupkové rozebrat dům i okolní pozemky doslova do posledního šroubku – nu a jednou jim oko padlo i na zahradu. To bylo v roce 1984. Oni rabíři ale byli naštěstí tak duchapřítomní, že svůj nález odnesli do muzea. Kurátorka Elizabeth Goring si okamžitě vzpomněla na staré vyprávění o egyptských nálezech ze stejného místa a začalo jí to vrtat hlavou.

A to tím spíš, že odborníci z British Museum určili, že jde patrně o kněze přinášejícího oběť, možná z období 25. dynastie. Jenže kde přesně byl předmět nalezen? A nemohlo by jich tam být víc? Bohužel jeho objevitel mezitím skončil ve věznici Saughton v Edinburghu, jenže Goringová se nehodlala vzdát. Nakonec proběhlo setkání pod dohledem probačního úředníka přímo v areálu Melville House a mladík ukázal vědcům přibližné místo nálezu.

A průzkum konečně mohl začít. Během něj byly objeveny další fragmenty, například část fajánsové figurky bohyně Isis kojící Hora či destička s Horovým okem. Sečteno a podtrženo – celkem se na třech různých místech během třiceti let našlo osmnáct egyptských starožitností.

Kde se vlastně poklad pod zemí vzal?

Jedna z teorií mluví o Alexandru, lordu Balgoniem, dědici panství, který v roce 1856 cestoval do Egypta kvůli chatrnému zdraví po krymské válce. Mohl si odtud přivézt suvenýry – ostatně peněz na to měl dost. Jenže brzy po návratu zemřel na tuberkulózu. Mohla rodina ze zármutku nebo kvůli strachu z „kletby faraonů“ artefakty zakopat?

Kdoví. Jistotu nemáme. Víme jen, že pískovcová hlava je dnes vystavena v Edinburghu a patří k cenným exponátům egyptské sbírky, stejně jako mnoho dalších nálezů. Škoda jen, že k nim chybí bližší určení lokality i datace, o která nás připravili zloději, kteří svůj lup onehdy prodali nejvážnějšímu zájemci. I tak se ale k těmto pokladům váže příběh, který by mu mohl závidět leckterý autor detektivek.

Zdroje info:

https://www.theguardian.com/science/2023/nov/19/thats-not-a-potato-mystery-of-egyptian-treasures-found-buried-in-grounds-of-scottish-school

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz