Článek
Posuďte sami: má zobák jako kachna, ocas jako bobr, nohy s blánami. A aby toho nebylo málo, tak snáší vajíčka, ale zároveň kojí. A jako třešničku na dortu si ještě můžete připočíst jedovaté ostny na zadních nohách. Že jste o nich dodnes nevěděli? Nedivím se. Příroda si s tímhle tvorem zkrátka vyhrála tak, že i vědci, kteří ho zkoumali poprvé, měli zpočátku podezření, že jde o podvrh. Na jejich obhajobu – k ruce měli jenom obrázky, vycpaná zvířata (a nakonec i živé exempláře) se k nim dostala až časem.
Moderní věda k tomu má naštěstí také co říct. V roce 2021 se jim podařilo rozluštit většinu jeho genů a zjistili v něm příbuznost nejenom k savcům, ale také k ptákům a plazům. A ptakopyskové vlastně vzhledem k absenci placenty nebo způsobu kojení „plazi“ jsou – jen to celé uchopili tak nějak po svém.
Prapodivný pták nepták od protinožců
Ptakopysk, latinsky Ornithorhynchus anatinus, žije výhradně v Austrálii a na Tasmánii a patří mezi takzvané ptakořitné savce. To je taková malá skupinka zvířat, která kladou vejce, ale zároveň produkují mateřské mléko pro své potomstvo.
Miminko z vajíčka, které pije mléko
Samice klade většinou dvě až tři vajíčka, která poté nosí uložená pěkně v teplíčku pod břichem. Po asi deseti dnech se z nich vylíhnou drobná, slepá a holá mláďata, vážící jen 50 až 80 gramů – to je sotva víc než obyčejná mince. Přesto se tihle prckové mají čile k světu.
Zajímavé je, že matka nemá bradavky. Mléko vylučuje skrze póry na kůži na břiše a mláďata ho olizují přímo z jejího těla. Dobrůtka, což? Když malý ptakopysk trochu povyroste, matka ho učí plavat i hledat potravu – ale trvá celých pět měsíců, než se tenhle mrňous osamostatní.
Samec s jedem a bez žaludku
Ale bradavky nejsou to jediné, co ptakopyskům chybí. Tenhle zvláštní tvor totiž vůbec nemá žaludek. Jeho potrava – převážně červi, larvy a měkkýši – tak putuje rovnou do střev bez jakéhokoli „mezipatra“. Díky tomu musí jíst téměř neustále, aby zvládl doplňovat energii.
Ale nebojte se, stále ještě nejsme u konce. Možná to zní jako z komiksu, ale samec ptakopyska je jedovatý. Ano, opravdu je to tak – na zadních nohách má ostny, ze kterých dokáže vystříknout jed. Pokud byste měli to pochybné štěstí, že by si vás ptakopysk spletl s nepřítelem, nemusíte se bát – nezemřete, ale bolest prý dokáže vyřadit dospělého muže i na několik dní. Naštěstí samci používají jed hlavně v období páření, když bojují o samice.
Zrak, který svět neviděl
Že jste se ještě všech těch zajímavostí nenabažili? To je dobře, protože tu máme ještě jednu. Ptakopysk dokáže pohybovat každým okem zvlášť, což znamená, že může sledovat dění před sebou i za sebou současně. Při potápění se mu však oči, uši i nozdry automaticky uzavřou a zvíře se orientuje pomocí elektroreceptorů v zobáku. Dělá to velmi jednoduše – prostě jen svými zostřenými smysly vnímá elektrické impulzy, vycházející z pohybujících se těl drobných živočichů. No řekněte – nemá to opravdu po všech stránkách vychytané?
Zdroj: Autorský text
ABC přírody, Kolektiv autorů, Výběr, 1997
