Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Jako když vás bodne vosa. Obávaný upíří pavouk z Německa proniká i k nám. A pěkně na tajňačku

Foto: Pixabay

Tento pavouk, který pochází z teplého podnebí Středomoří, naštěstí nezískal svou přezdívku tak docela podle krvelačných zvyků, ale podle strašidelného symbolu upíra, který se objevuje na jeho hřbetě.

Článek

Připomíná prý totiž nechvalně známého hraběte Nosferatu z klasických hororů. Kousnout ale umí. A mimochodem – česky se jmenuje pazora slíďákovitá.

Kde se vzal upíří pavouk

Zoropsis spinimana neboli pavouk-upír je známý především díky své velké velikosti a výraznému vzhledu. Může dosahovat délky těla až dvou centimetrů, přičemž rozpětí nohou se pohybuje kolem šesti centimetrů. Tento druh se původně vyskytoval ve Středomoří, ale přizpůsobil se různým evropským klimatickým podmínkám a v současné době se s ním stále častěji setkáváme v městských a příměstských oblastech v mnoha dalších částech Evropy.

Rychlé šíření po Německu

V Německu, tedy u našeho souseda, byl upíří pavouk poprvé zaznamenán v roce 2005 a jeho populace se vyskytují převážně v Porýní a v okolí Kolína nad Rýnem, ale bylo pozorováno jeho rychlé šíření po celé zemi. Ušetřen tak nebyl třeba ani Stuttgart, Hamburk, Brémy, Mnichov či Berlín.

Foto: Andreas Eichler, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Upíří pavouk je v ČR už dávno

A jak je na tom Česko? Zatím je hlášeno pět lokalit, na nichž se vyskytuje – Uherskohradišťsko, Praha, Brno, Ostrava a České Budějovice. A mimochodem – je to už nějakou dobu. To jen média z jeho výskytu udělala senzaci. Ona holt ta přezdívka „upíří“ se dobře prodává. Většina lidí by ho nejspíš nepoznala od (poměrně) známého lovčíka nebo by ho prostě zařadila k jiným, běžným osminožcům.

Každopádně se mu skvěle daří v borových lesích, kde se obvykle ukrývá pod kůrou nebo kameny. Díky své přizpůsobivosti se však dobře cítí dobře skoro všude, včetně domácností (tam se stahuje na podzim).

Jen ho ale tak často neuvidíte. Zoropsis spinimana je totiž aktivní hlavně v noci, je to lovec, který při chytání kořisti spoléhá spíše na svou hbitost a sílu než na spřádání sítí.

Foto: rankingranqueen, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Rizika pro člověka? Bolí to, ale nic víc

Ačkoli je tenhle pavouk docela velký, představuje pro člověka minimální nebezpečí. Jeho kousnutí je sice potenciálně bolestivé (často se přirovnává k vosímu žihadlu), ale není toxické (nebo alespoň ne tak, aby to člověka ohrozilo – a to včetně dětí).

Kousanec vám tedy nejspíš pořádně nateče, chvíli bude bolet jako čert, ale tím to také skončí. Za pár dní tak budete mít na setkání s tímhle osminožcem jen zajímavou, byť poněkud nepříjemnou vzpomínku.

A tady ještě samička, u níž si někdo pěkně koleduje

Zdroje info: Autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz